„Byl jsem výpomocným učitelem.“ Střet Milana Uhdeho s českým školstvím

FEJETON O DĚTECH A ŠKOLE

„Byl jsem výpomocným učitelem.“ Střet Milana Uhdeho s českým školstvím
Spisovatel, dramatik a někdejší politik Milan Uhde. Foto: Profimedia
2
Týdeník
  • Milan Uhde
Sdílet:

Výpomocným učitelem jsem se za svůj dosavadní život stal dvakrát. Poprvé šlo vlastně o neúspěšný pokus, když jsem ve druhém manželství v roce 2010 vyženil desítiletou žákyni základní školy. Měla zatím samé jedničky a pomoc nepotřebovala. Jenže v šesté třídě příliv jedniček ustal a vystřídaly je dvojky i trojky, v zeměpise dokonce pětky. Manželka vyslala na setkání s učitelstvem mne. Zaujal jsem deváté místo ve frontě před zeměpisným kabinetem, kde mě dva otcové poznali a varovali: učitelka zeměpisu je obávaná. Oba by své děti rádi viděli na gymnáziu. Jdou prosit, aby upustila od navržené čtyřky.

Vystál jsem sedmdesát minut a ocitl se tváří v tvář padesátnici s černě obroubenými brýlemi. Bližší charakteristiku stejně jako při zmínkách o dalších učitelích vynechám. Pokud se přesto vloudí jejich osobně zacílená kritika, může za to úsilí co nejkonkrétněji ozřejmit systém. Paní učitelka mě informovala, že IU – jejím monogramem ji dále označuji – nejeví ani stopu zájmu o předmět, navíc je tupá. Z přítoků řeky Mississippi z pravé strany nezná jediný. Neučí se, není studijní typ, stále se šklebí. Zaslouží propadnout. Několikrát jsem otevřel ústa, ale víc mi neumožnila, po pár minutách otevřela dveře a pozvala dalšího.

IU skutečně dělala grimasy, a to i doma, aniž nějak souvisely s tím, co se právě řeklo nebo dělo. O škole však smýšlela víc než kriticky. V časopise, který v několika exemplářích vydávala spolu s kamarádkou, uveřejnila původní povídku, jejíž směšnou a trapnou hrdinkou byla učitelka. Problémy nastaly také v matematice. Zasáhl jsem a předložil IU učebnicový příklad se dvěma auty, která vyrazí proti sobě po udané trase, a to v odlišnou hodinu a nestejnou rychlostí. Jenže místo aby se zamyslila, jak zjistit okamžik a bod, kdy a kde se potkají, začala bleskurychle a bezhlavě sečítat, odčítat, násobit a dělit. Vyhrkl jsem, co blbne. Urazila se, ještě mě poučila, že na jeden úkol mívají při testech tři minuty, a naši spolupráci navždy ukončila.

Odpor ke škole zesílil tak, že se rada starších – manželka a já – usnesla, že IU přejde na šestileté gymnázium.

Celý text si můžete přečíst na ECHOPRIME nebo od středečních 18.00 v digitální verzi časopisu. Od čtvrtka je na stáncích v prodeji i tištěné vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.

 

Sdílet:

Hlavní zprávy

×

Podobné články