Vládní poločas: (Ne)splněné sliby a snaha o konsolidaci, kauzy se nevyhýbají nikomu

Tento týden uplynuly dva roky od posledních voleb do Poslanecké sněmovny, vláda Petra Fialy (ODS) tak má další dva roky na to, aby zvrátila nepříznivý trend své klesající podpory. Fiala hodnotí první poločas svého vládnutí pozitivně, deník Echo24 přináší přehled splněných a nesplněných či porušených slibů, kauz a personálních změn.

Premiér Fiala na sociální síti X uvedl, že jeho kabinet vstupuje do druhé poloviny volebního období s dobrým skóre. Poslední dva roky podle nebyly podle Fialy snadné, protože vláda musela čelit dozvukům epidemie covidu-19, důsledkům ruské agrese na Ukrajině, uprchlické vlně, energetické krizi, inflaci či dezinformacím, které měly cíleně radikalizovat části společnosti.

„Ačkoliv vím, že mnozí z vás, a já také, by si přáli, aby některé věci šly rychleji, tak věřím, že naše vláda vstupuje, ve sportovní terminologii, do druhého poločasu s dobrým skóre,“ uvedl. Podařilo se podle něj zvrátit trend zadlužování po minulých vládách, inflace se zpomalila. „I když její stav ještě není ideální, tak jsem si jist, že se příští rok dostaneme na čísla, na která jsme byli zvyklí před krizi,“ řekl.

Sliby splněné

Vláda se podle ekonomů jednoznačně snaží o stabilizaci veřejných financí, jak se zavazuje v programovém prohlášení. Její konsolidační balíček čítá 58 opatření, která budou mít souhrnný pozitivní dopad na saldo státního rozpočtu v letech 2024-2025 ve výši 150,7 miliard. Součástí má být i slíbené škrtání ve státní správě. Podle Národní rozpočtové rady (NRR) a dalších expertů z větší části pokryje zmíněný ozdravný balíček pouze rozhodnutí, která přijala tato vláda – například 130 procent průměrné mzdy pro učitele či dvě procenta HDP na obranu (další dva klíčové splněné sliby). Obecně však ekonomové snahu vlády kvitují.

Klíčovým aspektem vládního programového prohlášení byla důchodová reforma, kterou připravil a ve stejný den jako konsolidační balíček představil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Nyní se návrh dokončuje a představen by měl být právě v říjnu. Podle expertů z NRR se změny nedají označit za celistvou reformu, nicméně se podle nich jedná o změny k lepšímu, díky nimž bude penzijní účet udržitelnější. Do důchodu totiž nastoupí silné ročníky Husákových dětí ze 70. let. Ubude pracovníků, kteří na penze přispívají.

Vláda také v souladu se svými sliby posiluje kritickou energetickou infrastrukturu, například nákupem provozovatele plynovodů Net4Gas či firmy RWE Gas Storage, která vlastnila a spravovala šest plynových zásobníků. Kritici nicméně uvádí, že stát tuto infrastrukturu nepotřebuje, protože se jedná o silně regulované prostředí, ve kterém má stát rozhodující vliv i bez přímého vlastnictví.

Mezi další cíle, které vláda postupně naplňuje, patří také zjednodušení legislativy či zrušení Elektronické evidence tržeb, sám premiér Fiala si například pochvaluje také změny ve stavebním zákoně. Prošla i novela zákona o střetu zájmů, která ještě více omezuje možnosti politiků kumulovat politickou, ekonomickou a mediální moc.

Sliby nesplněné či porušené

Paradoxně se mezi nedodržené sliby dá zařadit vládní snaha o konsolidaci. Jak už bylo naznačeno, ekonomové včetně NRR se domnívají, že vláda nekonsoliduje v avizovaném rozsahu. „Žádná konsolidace se nekoná a v tomto volebním období již evidentně ani konat nebude. Vše co vláda slavně ušetří konsolidačním balíčkem obratem utrácí jinde a výsledný stav je prakticky stejný jako před zahájením jejího konsolidačního úsilí,“ uvedl pro Echo24 například ekonom Vít Hradil.

Zásadní slib, který avizovaly především strany sdružené v koalici Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP 09), a který bude kvůli ozdravnému balíčku porušen, je nezvyšování daní. Sám premiér Fiala prakticky před rokem, 11. listopadu 2022, pro Blesk uvedl: „My se nechystáme zvyšovat daně lidem, přestože tady existuje určitá poptávka,“ prohlásil premiér s tím, že jedinou výjimkou bude takzvaná „válečná daň“, neboli daň z mimořádných zisků, uvalená na energetiku, rafinerie a banky. Ke zvýšení daní ale nakonec v rámci konsolidačního balíčku došlo.

Zvyšuje se například daň z nemovitosti. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) přitom říkal, že nápad na zvýšení daně z nemovitostí je „opravdu nebezpečný“. „Nechápu, proč by měl stát trestat někoho za to, že si pořídil bydlení. Kromě toho se vyšší zdanění promítne do ceny nájmů a jediný, kdo na to doplatí, jsou právě nájemníci. To není správná cesta,“ řekl v srpnu 2021 Stanjura.

Zvyšují se i další daně, například daň z příjmu právnických osob. Pásmo příjmů, v rámci kterého se platí 23% sazba daně, bude namísto čtyřnásobku průměrné mzdy začínat na trojnásobku průměrné mzdy. Vláda rovněž škrtla svůj slib, že sníží sociální pojištění na straně zaměstnavatelů o 2 procentní body.

Mezi nedodržené sliby lze z pohledu vědců a univerzit řadit podporu vědy a vzdělání obecně, dosud navíc nedošlo na reformu doktorského studia, která má být, podle posledních informací platná nejdříve od akademického roku 2025/2026. Zbytek programového prohlášení a dosud nesplněné sliby si lze přečíst zde.

Kauzy a personální změny

Vládní koalici premiéra Fialy provází v podstatě od počátku kauzy, tou hlavní je Dozimetr, která mimochodem vedla k rezignaci tehdejšího ministra školství Petra Gazdíka (STAN). Jedná se o kauzu spojenou s korupcí na Magistrátu hlavního města Prahy spojenou zejména s hospodařením Dopravního podniku hlavního města Prahy. V červnu 2022 provedla Policie ČR po více než dvouletém sledování hromadný zátah na Magistrátu hlavního města Prahy, v centrále DPP a na dalších desítkách míst.

Zatčeno bylo jedenáct ze třinácti obviněných osob. Mezi nimi byl například tehdejší náměstek pražského primátora Petr Hlubuček (STAN) nebo údajná hlava skupiny, vlivný zlínský podnikatel Michal Redl. Skupina byla obviněna například z ovlivňování veřejných zakázek DPP, z uplácení a snahy vyvádět majetek z DPP a dalších institucí.

Policejní spis ukazoval také propojenost zmíněného Gazdíka s Redlem, se kterým si opakovaně volal, domlouval utajované schůzky a byl s ním i na dovolené. V červnu 2022 Gazdík rezignoval na post ministra, na který nastoupil Vladimír Balaš (STAN). Ten následně rezignoval ze zdravotních důvodů. Nahradil ho do té doby ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek, na jehož původní pozici nastoupil Martin Dvořák (oba STAN). Do kauzy Dozimetr byli zapojení i členové TOP 09, v září se řešilo i možné zapojení náměstka primátora pro kulturu Jiřího Pospíšila, což ale sám Pospíšil odmítá a podpořili ho i koaliční zastupitelé v čele s primátorem Bohuslavem Svobodou.

Kvůli řadě přešlapů a nevhodné komunikaci skončil ministr zemědělství Martin Nekula (KDU-ČSL). Ten proslul například propagací akční mouky z Lidlu. Sám Nekula uznal, že nebyl v komunikaci nejobratnější, při své rezignaci ale dodal, že necítil podporu ani od samotných lidovců. Nahradil ho nyní již bývalý šéf poslaneckého klubu KDU-ČSL Marek Výborný. Annu Hubáčkovou na pozici ministryně životního prostředí, která skončila kvůli zdravotním důvodům, nahradil Petr Hladík (oba KDU-ČSL). Anna Hubáčková skončila ve vládě ze zdravotních důvodů, na pozici ministryně životního prostředí nahradil Petr Hladík (oba KDU-ČSL).

Lidovci také v létě zaujali svou nevhodnou kampaní, v níž propagovali boj proti zneužívání sociálních dávek. Příspěvek s fotkou muže, který si na pietě za zabitého Roma s plechovkou piva v ruce stěžoval na prodlevu ve výplatě sociálních dávek, sdílel šéf lidovců Marian Jurečka na Instagramu s tím, že v rámci omezení zneužívání sociálních dávek budou čtyři formy podpory sloučeny do jedné, což umožní lepší kontrolu a sníží administrativu. Kampaň tvrdě odsoudili například Piráti či hnutí STAN.

Nedávno pak také veřejným prostorem rezonovalo setkání ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) s poradcem bývalého prezidenta Miloše Zemana, který má vazby na Rusko. Blažek uvedl, že se s Nejedlým setkal náhodou během bouřky, když se snažil hledat přístřeší. Kromě občanské nevole a demonstrace Milionu chvilek pro demokracii se proti Blažkovi opakovaně vyjadřují Piráti. Podle premiéra Fialy dostal Blažek „žlutou kartu“.

Piráty pak stíhají kauzy spojené se sexuálním násilím či bossingem. Naposledy rezignoval šéf kabinetu ministra pro místní rozvoj Matouš Vanča po obvinění z šikany na pracovišti a sexuálního napadení zaměstnankyně úřadu. V červenci skončil na ministerstvu vnitra pirátský náměstek ministra Lukáš Kolářík kvůli potyčce po jedné z akcí ministerstva. Podle médií to byla potyčka mezi Koláříkem, jeho manželkou a jeho asistentkou, se kterou měl milostný poměr. Kauzu prověřuje policie.