Ruští špióni ohrožují Evropu. S útokem na vlaky měli pomoci i naverbovaní Ukrajinci

RUSKÉ ŠPIONÁŽNÍ AKTIVITY

Ruští špióni ohrožují Evropu. S útokem na vlaky měli pomoci i naverbovaní Ukrajinci
Polská kontrarozvědka AWB rozkryla síť ruských agentů, kteří se měli pokoušet o sabotáž. Foto: Republic of Poland; gov.pl
1
Domov
Jakub Fujáček
Sdílet:

Ruské zpravodajské služby na pozadí ukrajinské protiofenzivy zintenzivňují své působení v evropských zemích. Svědčí o tom množící se zprávy úřadů, které kvůli podezření ze špionáže zadržely nejen ruské občany, ale také Bělorusy a Ukrajince. Nejde přitom pouze o případ Polska, kde tamní kontrarozvědka AWB odhalila síť ukrajinských agentů naverbovaných a placených ruskou vojenskou rozvědkou GRU, kteří měli plánovat dokonce útok na vlak převážející zbraně na Ukrajinu.

Třikrát jen za posledních pár týdnů proběhla veřejným prostorem zpráva o tom, že některá z evropských tajných služeb dopadla skupinu agentů podezřelých ze špionáže pro Rusko. Naposledy v Polsku. Jak upozornil list The Washington Post, který se odvolává na zdroje z polské tajné služby i bezpečnostní činitele USA.

Příslušníci polské kontrarozvědky AWB (Agencja Bezpieczeństwa Wewnętrznego) překazili plán, jehož cílem bylo narušit tok západních zbraní přes Polsko na Ukrajinu. Akci prý osnovala ruská vojenská rozvědka GRU a měla se zaměřovat na toky zbraní v okolí hlavního uzlu pro přepravu vojenského materiálu na Ukrajinu. Přes Polsko totiž proudí 80 procent veškerých zbraní, značná část přes letiště v Řešově na východě země.

Dále měli sledovat polské přístavy, instalovali kamery k železnicím – jedna byla objevena nedaleko Přemyšle u ukrajinských hranic, a také sledovací zařízení na vojenské dodávky. V březnu pak z Moskvy dokonce přišel rozkaz vykolejit vlaky převážející zbraně pro Ukrajinu. To nakonec vedlo i k odhalení sítě špionů. Vyšetřovatelé později odhalili také důkazy o dalších nekalých plánech, šlo žhářské útoky nebo atentáty ve fázi příprav.

Skupinu zadržených agentů tvořil jeden Rus, tři Bělorusové a dvanáct ukrajinských uprchlíků, z nichž má většina údajně pocházet z východoukrajinských oblastí. GRU prý získala uprchlíky ke spolupráci díky nabídce snadného výdělku.

Podobných případů je za poslední týdny víc. Je to jen pár dnů, co britská BBC napsala, že tamní úřady zadržely a vznesly obvinění vůči třem bulharským občanům, kteří rovněž čelí podezření ze špionáže pro Rusko.

Trojice je obviněna z držení padělaných dokladů totožnosti. Podle BBC se jednalo o pasy, občanské průkazy a další doklady pro Spojené království, Bulharsko, Francii, Itálii, Španělsko, Chorvatsko, Slovinsko, Řecko a také Českou republiku.

Trojici zatkli detektivové protiteroristického oddělení londýnské metropolitní policie. Podle BBC se jedná se o 45letého Orlina Ruseva, 41letého Bisera Džambazova a 31letou Katrin Ivanovovou. Všichni z nich v Británii žili už několik let.

Začátkem srpna se zatýkalo také v sousedním Německu, kde policie pro podezření ze špionáže zadržela pracovníka ministerstva obrany. Ten se zabýval výběrem techniky pro bundeswehr, napsala agentura DPA.

Podle vyšetřovatelů se Thomas H. od letošního května „z vlastní iniciativy“ několikrát obrátil na ruský generální konzulát v Bonnu a na ruskou ambasádu v Berlíně a nabízel jim spolupráci. Na ruských zastupitelských úřadech předával informace, které získával v práci, a chtěl, aby byly poskytnuty ruským tajným službám. Německé úřady nyní vedou vyšetřování ve spolupráci s vojenskou tajnou službou (MAD) a civilní kontrarozvědkou BfV.

Hrozí Česku druhé Vrbětice?

V Česku bdí nad aktivitami zahraničních agentů včetně ruských Bezpečnostní informační služba (BIS), neboli domácí kontrarozvědka s vnitřním polem působnosti. Ta zatím od začátku konfliktu na Ukrajině nepřišla s oficiálním prohlášením, že by se ruské tajné služby chystaly na našem území provést podobnou akci jako před téměř deseti lety ve Vrběticích. Tehdy tam při výbuchu v muničním skladu zemřeli dva lidé. Vyloučit to ale nemůžeme. Odborníci na danou problematiku říkají, že operace zpravodajských služeb v časech války bývají obvykle ještě agresivnější.

Je známo, že BIS ve spolupráci s protiteroristickým útvarem policie a zahraničními službami monitoruje i některé potenciálně nebezpečné ukrajinské běžence. I ti by totiž mohli být napojeni na ruskou vojenskou rozvědku. V rozhovoru pro deník Echo24 to již dříve nepřímo potvrdil ředitel Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jiří Mazánek.

„Podíleli jsme se na bezpečnostních opatřeních a prověrkách válečných uprchlíků z Ukrajiny. S příchodem té masy lidí určitě hrozí riziko, že by se k nám pod falešnou identitou dostali i jiní lidé. Takové riziko tady je. V souvislosti s tou krizí jsme monitorovali některé jednání, které jsme prověřovali i s našimi partnery v bezpečnostních složkách. To riziko vyloučit nemůžeme, ale v současné době ho hodnotíme jako minimální,“ řekl plukovník Mazánek. Prověřování ukrajinských uprchlíků se však týká pouze předem vytipovaných jedinců, žádným plošným screeningem u nás z kapacitních důvodů neprocházejí.

 

Sdílet:

Hlavní zprávy

K čemu je dobrý hokej

EDITORIAL

Finálový zápas mistrovství světa v hokeji připoutal k obrazovkám 3,74 milionu diváků, zaplnil hospody a řadu veřejných míst. Po dlouhé době se nějaká událost ...

00:01
×

Podobné články