Černochovou tepou za neúčast ve sněmovně. Do hry se vrací klouzavý mandát

Téma zavedení klouzavého mandátu se opět objevilo ve veřejném prostoru. Svou podporu mu vyjádřila ministryně obrany Jana Černochová (ODS), která tak reagovala na kritiku své neúčasti na plénech sněmovny. Téma se aktuálně řeší na úrovni Komise pro Ústavu, nicméně šéf pirátských poslanců Jakub Michálek očekává, že k dohodě by mohlo dojít ještě do konce tohoto roku, pokud se tedy podaří přesvědčit poslance ODS.

Černochová na sociální síti X uvedla, že je terčem kritiky kvůli své účasti na jednáních sněmovny. „Někdy prostě posloucháte šest hodin dlouhé obstrukční projevy opozice a ruku nezvednete ani jednou. A jindy, když se účastníte třeba ministeriády NATO či EU, kde by vás za neúčast plísnili zas jiní novináři, probíhají v PS třetí čtení, kde se hlasuje po desítkách. Ale novináře tohle téma o ničem hrozně baví. Zkratka nehlasuje, tedy nepracuje, je zcela nepravdivá,“ uvedla Černochová s tím, že klouzavý mandát, který by řešil kolize pracovních povinností poslanců-ministrů, má její plnou podporu.

Šéf ústavně-právního výboru Radek Vondráček (ANO) pro Echo24 řekl, že jde o téma, které je v tomto volebním období aktuální. „Pozice hnutí ANO je v tomto stále stejná. Klouzavý mandát jsme vždy prosazovali. Myslím si, že ‚odtržení‘ ministrů od sněmovny, které je argumentem odpůrců, nehrozí. Stejně tam většinou nejsou,“ řekl Vondráček. „Vzhledem k tomu, že se jedná o změnu Ústavy, tak je debata složitá. Zatím se bavíme nejvíce na úrovni Komise pro Ústavu,“ dodal Vondráček.

Zřejmě největším zastáncem zavedení institutu jsou Piráti. Předseda jejich poslanců Jakub Michálek pro Echo24 řekl, že má ze slov Černochové radost. „Kdo nepracuje s ministrem, který má výtlak, tak nepochopí, jaký zápřah to je. Určitě jako Piráti podporujeme klouzavý mandát. Pokud se podaří přesvědčit kolegy z ODS, tak opozice s tím souhlasí a můžeme to schválit. Už minule to sněmovna předložila a zhavarovalo to v Senátu,“ připomněl Michálek situaci z roku 2021.

„Fakt musíme našim ministrům vytvořit dobré podmínky pro špičkovou práci a pokud je ve sněmovně držíme kvůli hlasovací většině, tak to není dobře,“ dodal Michálek.

Podporu má institut dobrovolného klouzavého mandátu také například mezi poslanci hnutí STAN. „S ohledem na požadovanou ústavní většinu však nebude jednoduché tento institut zavést do našeho ústavního pořádku,“ potvrdil Vondráčkova slova předseda poslaneckého klubu Starostů a nezávislých Josef Cogan. Jeho stranický kolega a místopředseda hnutí Lukáš Vlček redakci řekl, že osobně je podporovatelem klouzavého mandátu.

„Stejně tak ze své praxe preferuji nekumulaci uvolněných funkcí politiků. Sám jsem se podle toho vždy choval a to jak při zvolení náměstkem hejtmana, tak při zvolení poslancem,“ uvedl Vlček.

„Do konce roku se snad podaří najít shodu“

Šéfka sněmovny a předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová deníku Echo24 řekla, že v současnosti má vláda jiné priority. „Ač se zavedení klouzavého mandátu na dobrovolném základě v zásadě nebráním a v minulém funkčním období jsem pro to ostatně hlasovala, tak toto téma nepovažuji za akutní prioritu, které bychom se nyní měli ve sněmovně přednostně věnovat,“ míní Pekarová Adamová. „Mnohem pálčivěji vnímám konsolidaci veřejných rozpočtů, prosazeni důchodové reformy nebo korespondenční volby pro naše občany,“ dodala.

Jedním z odpůrců je naopak straník Černochové a šéf poslanců ODS Marek Benda. „Chápu ministry, že mají zájem na klouzavém mandátu a jde o věc, o které se i v koalici bavíme. Osobně jsem spíše odpůrcem, neboť pro případné náhradníky jde o velmi nekomfortní situaci. Navíc změny Ústavy vyžadují i spolupráci s opozicí,“ řekl redakci Benda.

Jakub Michálek k tomu nicméně dodal, že má s Bendou dohodu, že osloví opozici s návrhem ústavních změn, které by mohla podpořit a které by současně měly naději v Senátu. „Takže do konce roku se nám snad podaří najít shodu,“ řekl Michálek. Vlček z hnutí STAN se dle svých slov obává, že klouzavý mandát v tomto volebním období platit nebude.

Podle předsedy klubu lidovců Aleše Dufka se téma klouzavého mandátu vynořuje většinou za situace, kdy má vládní koalice těsnou většinu. „Za mě osobně vidím jako výhodu stavu, kdy je ministr zároveň poslanec, ve mnohem lepší praktické komunikaci mezi poslanci a vládou,“ uvedl pro Echo24 Dufek. „Samozřejmě, že se klouzavý mandát jeví jako teoreticky lepší a čistější řešení, ale praxe je fakt jiná,“ řekl Dufek.

Místopředsedkyně ústavně-právního výboru a poslankyně za opoziční SPD Vladimíra Lesenská pro Echo24 řekla, že se SPD debatě nebrání. „Takové opatření by mohlo vyřešit absence zejména u ministrů, kteří se často jednání Sněmovny neúčastní a jako zástupci opozice tak nemáme možnost se jich přímo dotazovat. Navíc by klouzavý mandát lépe oddělil legislativní a exekutivní část veřejné moci ve smyslu požadavku dělby moci,“ míní Lesenská a připomíná, že v roce 2021 poslanci SPD předlohu podpořili.

„Protože jsme nyní v polovině volebního období a klouzavý mandát není tím nejdůležitějším tématem, který bychom měli řešit, nejsem si jistá, že by takový zákon prošel celým legislativním procesem ještě toto volební období sněmovny,“ doplnila Lesenská.

Expert: Pomohlo by to všem

Politolog z Institutu SYRI a Masarykovy univerzity v Brně Roman Chytilek pro Echo24 řekl, že v českém prostředí je hlavní a velice podstatnou výhodou snížení zátěže ministrů a zvýšení akceschopnosti vlády i parlamentu. „V našem politickém prostředí, kde fungují koaliční vlády, které obtížněji a pomaleji dospívají ke konsensu a zároveň v parlamentu probíhají jednání, která často komplikují obstrukce, podobný institut dává smysl,“ uvedl Chytilek s tím, že nejde o věc, která by pomohla jen stávající vládě.

„V zásadě podobné možnosti bude mít jakákoliv opozice i v budoucnosti, což může vést k extrémně pomalému vládnutí, ve kterém bude každá budoucí vláda vypadat jako málo rozhodná či vůbec málo schopná vládnout. Je tedy jak v zájmu stávající vlády, tak minimálně hnutí ANO, aby hledaly mechanismy, jak si vládnutí trochu ulehčit. Dohoda o tom, že obstrukce by nebyly tak anarchické jako nyní, ale získaly nějaký pevnější řád, který by z nich učinil funkční nástroj demokracie, asi reálná není,“ míní Chytilek.

Klouzavý mandát podle něj může představovat maximum toho, co pro sebe budou vláda a opozice ochotné udělat. „Je ovšem sporné, zda se tato změna dá ještě prohlasovat v tomto volebním období, vláda už musí velice pečlivě prioritizovat,“ dodal Chytilek s tím, že klouzavý mandát rozhodně není česká inovace, ale v prezidentských systémech je obvykle zaveden a občas se objevuje i v těch parlamentárních.