Reforma: důchody porostou pomaleji a proti čemu se zvedá největší odpor
ZMĚNY PENZÍ
Návrh změn v penzích je kompletní a v příštích týdnech má doputovat na vládu. Už od příštího roku tak může začít platit řada změn vyvolávajících kontroverzi, navyšování hranice důchodového věku, snižování vlivu zásluhové části na výši důchodů či vymezení takzvaně náročných profesí. Opatření mají zbrzdit varovně narůstající výdaje, zlepšit postavení důchodkyň i motivovat seniory k trávení delšího času v práci. O změny penzijního systému se však čeká tvrdý boj opozice či odborů, jejich osud tak zřejmě nebude zpečetěný ani pokud návrh projde. Po změnách volají ale i někteří odborníci.
Systém důchodového pojištění skončil loni v dosud nejvyšším schodku 72,8 miliardy korun. Odpovídá to zhruba procentu HDP. Pokud by se úpravy neprovedly, podle ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) by v polovině století deficit dosahoval ročně pěti procent HDP, v dnešních cenách tedy kolem 350 miliard korun. „Museli bychom omezit třeba jiné důležité výdaje státu, třeba na oblast školství či zdravotnictví,“ uvedl Jurečka. Podotkl, že společnost stárne, rodí se méně dětí a mladí nastupují do práce v pozdějším věku. Zatímco teď přispívá na jednoho starobního důchodce v průměru 3,5 pracujících lidí, v polovině století to budou dva.
1) zvyšování důchodového věku nad 65 let po roce 2030 podle doby dožití lidem, kterým bude 50 let
2) postupné snížení výpočtu nových důchodů mezi lety 2026 až 2035, zohledňovat se bude menší část z výdělku
3) minimální důchod ve výši 20 procent průměrné mzdy, nyní je to deset procent a k tomu 770 korun
4) dřívější důchod pro náročné profese až o pět let při odpracování stanoveného počtu směn v rizikovém prostředí, zaměstnavatelé budou mít na pracovníky o pět procent vyšší odvody
5) odpuštění sociálních odvodů 6,5 procenta pracujícím starobním důchodcům a důchodkyním místo navyšování jejich penze za práci navíc
6) nahrazení výchovného na první a druhé dítě započítáním fiktivního příjmu za dobu péče při stanovení výše důchodu
7) dobrovolný sdílený vyměřovací základ manželů pro výpočet důchodu
8) poloviční krácení u předčasného důchodu, pokud člověk pracoval a platil odvody 45 let
Podle návrhu reformních změn by se měla nově každý rok věková hranice přehodnocovat podle doby dožití lidem, jimž bude zrovna 50 let. Odsouvat se má nejvýš o dva měsíce ročně. Postupně se má snížit výpočet nových důchodů, zohledňovat se při něm má menší část výdělku. Minimální penze by měla odpovídat 20 procentům průměrné mzdy. Nyní je to deset procent a k tomu 770 korun. Zavést by se mohl sdílený základ manželů pro výpočet penze. Výchovné by mělo zůstat na třetí a další dítě, na první dvě děti by se započítával při stanovení důchodu fiktivní výdělek. Pracujícím důchodcům by se měly odpustit sociální odvody místo zvyšování penze za odpracovanou dobu navíc.
Argumenty ministerstva práce však příliš nepřesvědčily opozici, odbory ani některé odborníky. Prvně, již schválené změny v důchodech hnutí ANO torpéduje u Ústavního soudu. První stížnost mířila na jednorázové snížení mimořádné valorizace, tu už soud zamítl. Na řadě je však dlouhodobější penzijní novela, která už změnila pravidla předčasných důchodů, opozici vadí především chybějící přechodné období.
Na vládu a do sněmovny má však zamířit jádro penzijních změn, mezi které patří výbušné oddalování důchodového věku či krácení růstu penzí v budoucnu. Opozice slibuje minimálně celkovou „revizi“ všech kroků či rovnou rušení, pokud se po volbách změní poměr sil ve sněmovně. Například v případě oddalování věku odchodu do důchodu volá hnutí ANO po zohlednění doby dožití ve zdraví.
Ta však už nyní zdaleka nestačí ani na hranici 65 let. Doba, kterou v průměru prožijí bez větších zdravotních komplikací, naopak už řadu let stagnuje a zůstává výrazně pod evropským průměrem. Prakticky od roku 2007 zůstává na hranici 62 let, jak ukazují data Eurostatu. To přitom znamená téměř dva roky pod průměrem států Evropské unie, v případě samotných mužů, u kterých je hranice dokonce na 60 letech, to jsou pak tři roky pod průměrem.
Zvyšování odchodu do důchodu čelí i kritice demografů. Ty sice nerozporují, že je třeba důchodový věk zvedat, nabízí však podle nich lepší mechanismus navyšování. Navrhované zvyšování důchodového věku v reformě penzí by podle České demografické společnosti bylo pro jednotlivé ročníky nerovnoměrné. Očekávaná doba pobírání důchodu by se tak u nich lišila. ČDS doporučuje zvedat důchodový věk od ročníku 1966 každý rok o měsíc. V 66 a jednom měsíci by tak šli do důchodu narození v roce 1978. Pro ročníky 1979 až 1983 by se pak věk stanovil podle zprávy o demografickém vývoji v roce 2028, jak už nyní upravuje zákon, radí demografové.
Kritice čelí i dva posledně dodané návrhy, tedy odpuštění odvodů pracujícím důchodcům a výčet takzvaných náročných profesí, kterým se má umožnit dřívější odchod do důchodu – a za něž budou zaměstnavatelé odvádět vyšší odvody. Z možného až téměř půl milionu pracovníků došlo ministerstvo práce ke kompromisním zhruba 120 tisícům, tedy všech pracovníků z takzvané čtvrté kategorie prací a části z kategorie třetí s prací s fyzickou zátěží, vibracemi, v chladu či teple. Podle počtu odpracovaných směn by mohli jít do důchodu až o pět let před důchodovým věkem.
To kritizují odbory spolu s opozicí. Opoziční hnutí ANO chce po ministrovi práce a sociálních věcí Marianu Jurečkovi (KDU-ČSL) analýzu dopadů plánovaných změn v penzích u třetí kategorie náročných profesí. Stínový ministr práce a sociálních věcí za ANO Aleš Juchelka považuje za důležité se dozvědět, kam úpravy důchodů připravené vládou ve třech vlnách parametrických úprav míří, řekl novinářům po zveřejnění návrhu úprav. Pro SPD návrh týkající se náročných profesí přichází pozdě a je neúplný, také tato opoziční strana bude požadovat dodatečné studie.
S odpuštěním odvodů zaměstnaným důchodcům nesouhlasili zaměstnavatelé i odbory. Navrhovali naopak penzi za „přesluhování“ víc zvedat. Poukazovali na to, že zatímco mladší senioři mají důchod a výdělek, ve vysokém věku si lidé příjem prací už zvedat nemůžou.
