Kdo dřív přijde na řadu, dostane víc. Důchody se postupně sníží i o tisíce

ZMĚNY V DŮCHODECH

Kdo dřív přijde na řadu, dostane víc. Důchody se postupně sníží i o tisíce
Růst důchodů se má kvůli úsporám v příštích letech postupně zpomalit. Foto: Shutterstock
2
Domov
Záviš Dobiašovský
Sdílet:

Zkrácení mimořádných valorizací, o které se nyní vláda pře u Ústavního soudu, není jediným nástrojem, který má do budoucna snížit deficit důchodového rozpočtu. V příštích zhruba deseti letech by mělo postupně dojít k razantnímu zpomalení růstu penzí a budoucí důchodci tak mají přijít i o tisíce korun ročně. Postupně má totiž podle návrhu ministerstva práce docházet ke snižování zásluhové části důchodu, tedy započítávání částky z výdělků. Důchody tak sice mají v další dekádě růst, ale pomaleji.

Balíček navrhovaných změn důchodového systému bude v letošním roce nepochybně vyvolávat další bouřlivé debaty, jeho součástí je posouvání věkové hranice pro odchod do penze i řada dalších parametrických změn či novinek. Mezi nimi i snížení výpočtu budoucích penzí, které má nastat mezi lety 2026 a 2035.

Klesat totiž má takzvaná redukční hranice, do které se teď započítává sto procent výdělku. Měla by být každý rok o procentní bod nižší, do roku 2035 by se tak měla dostat ze sta na 90 procent. Současně se začne zohledňovat i menší procento výdělku za každý rok. Nyní je to 1,5 procenta, nově by to pak mělo být 1,45 procenta. Během deseti let to má pak činit rozdíl přibližně osmi procent u výpočtu důchodů oproti současnému stavu.

„Redukční hranice jsou v současnosti dvě, a to na úrovni 44 % průměrné mzdy (v roce 2023 jde o 17 743 Kč) a 400 % průměrné mzdy (v roce 2023 jde o 161 296 Kč). Část osobního vyměřovacího základu, která první redukční hranici nepřesahuje, se podle dosavadní úpravy neredukuje. Část, která ji přesahuje, nejvýše však do druhé redukční hranice, se redukuje na 26 % její hodnoty. K části základu, která by případně přesahovala druhou redukční hranici, se nepřihlíží. Po této redukci se dospěje k výši výpočtového základu. Z něj náleží pojištěnci příslušná procentní sazba za každý celý rok započitatelné doby pojištění. Tato procentní sazba činí v případě starobního důchodu 1,5 %, tedy například za 44 let náleží 66 % výpočtového základu,“ popisuje změny ministerstvo práce v důvodové zprávě.

Podle ministerstva práce se tak bude jednat o zpomalení růstu nových důchodů o cca 150 až 200 Kč, pro nové důchodce to tak může znamenat ztratit třeba i přes dva tisíce korun ročně. I tak by díky valorizacím a růstu mezd měly podle projekcí ministerstva důchody v příštích deseti letech dosáhnout v průměru hranice něco přes 30 tisíc korun.

„U osob s nejnižšími příjmy bude negativní dopad omezován růstem váhy základní výměry důchodu, která není opatřením dotčena a také změnou minimální výše procentní výměry. Relativní rozdíly mezi důchody osob s vyššími a nižšími příjmy zůstanou více méně zachovány. Nebudou vznikat ani zásadnější rozdíly mezi důchody přiznanými podle dosavadní a nové úpravy, neboť díky setrvalému nárůstu průměrné mzdy a postupnému zvyšování důchodového věku budou mít budoucí důchodci velmi pravděpodobně vyšší výdělkové průměry a více doby pojištění, což vyústí ve vyšší výpočtový základ,“ uvádí ministerstvo.

Důchod se skládá ze solidární pevné výměry a ze zásluhového procentního dílu podle odpracovaných let, odvodů z výdělků a počtu dětí. Solidární část odpovídá deseti procentům. Na tuto hranici by se měl nově zvednout i zásluhový díl z nynějších 770 korun bez výchovného. Minimální penze by tak měla činit 20 procent průměrné mzdy.

Naprostá většina Čechů souhlasí s tím, že důchodový systém v zemi potřebuje změnu. Myslí si to 78 procent účastníků nedávného průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění Akademie věd ČR (CVVM). Oproti minulému průzkumu z roku 2021 podíl lidí, kteří jsou pro změny, stoupl o osm procentních bodů. Aktuálně je nejvyšší od roku 2008.

Navzdory nesouhlasu s nižším růstem důchodů a požadavkům na změnu systému penzí Češi vesměs odmítají odvádět na důchody více peněz, nebo pracovat déle. Proti zvýšení sociálního pojištění či daní, aby bylo možno udržet výši důchodů, je 58 procent dotázaných. Proti prodloužení povinné doby pojištění se staví 64 procent lidí a proti zvýšení věku odchodu do důchodu 84 procent. Čtyři pětiny Čechů také nechtějí důchody snižovat. Z vybraných opatření má podle CVVM většinovou podporu jen rozdělení důchodového systému na základní pilíř a spořicí pilíř, s čímž souhlasí 54 procent lidí.

Sdílet:

Hlavní zprávy

Není nad dobře natočenou vraždu

PODCAST MUŽI ZA PULTEM

Muži za pultem se rozplývají nad filmem MaXXXine, závěrečným dílem hororové trilogie režiséra Ti Westa, oblíbence Martina Scorseseho a dalších veličin. Trpěli ...

00:01

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

×

Podobné články