Začalo to před pěti lety: tvrdé restrikce, stres ze sociální izolace, nekonečné uzavírání škol

Před pěti lety se začal do Evropy šířit dosud neznámý virus a většina světa ještě netušila, jak tvrdé dopady na život bude už za několik týdnů mít. První oběť nového koronaviru Čína přiznala 11. ledna. Symbolem pandemie covidu-19 se stalo nošení roušek a respirátorů, ty ale zároveň symbolizovaly také někdy až do absurdna dovedné tvrdé restrikce, které se v různých obměnách objevovaly napříč státy. Česko za tehdejší vlády Andreje Babiše (ANO) se vyznamenalo především na Evropu rekordní dobou uzavření škol, ale také značně chaotickými změnami tvrdých nařízení, která výrazně dopadala na podnikatele i běžný život občanů.

V souvislosti se šířením koronaviru vyhlásily od jara 2020 zejména evropské země řadu přísných opatření, mnohde byla vyhlášena celostátní karanténa, uzavřeny školy a obchody, zakázány veřejné akce a zaveden nouzový stav. Jedním ze symbolů pandemie se stalo nošení respirátorů. Virus negativně poznamenal světové ekonomiky a vyčerpal zdravotnické systémy.

Na vrcholu první vlny pandemie, na jaře roku 2020, bylo více než 4,5 miliardy lidí ve 110 zemích nebo územích nuceno zůstat doma. To podle agentury AFP představovalo téměř 60 procent světové populace. K 20. dubnu 2020 byly školy a univerzity uzavřeny ve 151 zemích, což podle údajů UNESCO postihlo celkem 1,29 miliardy mladých lidí, neboli 81,8 procenta všech studujících na celém světě.

Pandemie, která zastavila činnost řady podniků a firem, způsobila podle Světové banky pokles světového hrubého domácího produktu (HDP) v roce 2020 o 3,1 procenta. Pro srovnání, HDP v roce 2009 v době hypoteční krize klesl pouze o 1,3 procenta. V roce 2021 se globální HDP již zvýšil o 5,9 procenta.

Pandemie měla podle Mezinárodní organizace práce (ILO) silný dopad na trh práce, v roce 2020 ubylo 135 milionů pracovních míst. Ještě v roce 2022 činil deficit 56 milionů pracovních míst. Zrušena či odložena byla v prvním roce pandemie většina kulturních a sportovních akcí. Neuskutečnil se například hokejový světový šampionát či tenisový Wimbledon. Rozsáhlá omezení a plošné uzávěry kvůli šíření koronaviru trvaly v řadě zemí i od počátku roku 2021, sportovní soutěže se konaly bez diváků. V srpnu 2021 se bez přítomnosti diváků konaly o rok odložené olympijské hry v Tokiu, v říjnu byla zahájena s ročním zpožděním světová výstava Expo 2020 v Dubaji. O rok bylo odloženo také fotbalové Euro.

Zásadně utrpěla letecké doprava. V roce 2020 se počet cestujících snížil podle údajů Mezinárodního sdružení pro leteckou dopravu (IATA) o více než polovinu – o 60 procent ve srovnání s rokem 2019. Celosvětový cestovní ruch se podle OSN plně zotavil z propadu, který způsobily dopady pandemie covidu-19, až v loňském roce. Emise oxidu uhličitého (CO2) zaznamenaly v roce 2020 rekordní pokles o 5,2 procenta. Podle Světové meteorologické organizace (WMO) se ale i tak pokles emisí výrazněji nepromítl do koncentrace skleníkových plynů v atmosféře.

V prvním roce pandemie lékaři podle agentury AFP zaznamenali nárůst výskytu depresí o 25 procent. Podle WHO za to mohl „bezprecedentní stres způsobený sociální izolací“. Nejvíce byli postiženi mladí lidé a ženy. V souvislosti s pandemií covidu-19 zaznamenala podle Eurostatu naděje dožití v letech 2020 a 2021 výrazný propad. V roce 2019 tento údaj činil 81,3 roku, v roce 2020 klesl na 80,4 roku a v roce 2021 na 80,1 roku. Od roku 2022 pak začal znovu růst a o rok později činil 81,5 roku.

Mnoho lidí po celém světě trpí dlouhotrvajícími zdravotními komplikacemi v návaznosti na onemocnění covidem-19. Problémy s přetrvávajícími symptomy od únavy, potížemi s dýcháním, zamlžení mozku, přes bolest kloubů až po dlouhodobější ztrátu čichu a chuti celosvětově prodělalo přes 400 milionů jedinců.

Před více než dvěma roky začala jednání o pandemické úmluvě, která má zlepšit schopnost mezinárodního společenství reagovat na epidemie. Více než 190 členských zemí WHO chtělo dosáhnout shody o pandemické úmluvě do května loňského roku, zatím se však státy nedohodly. Nová úmluva by měla reagovat na některé nedostatky, které se projevily během pandemie covidu-19. Jedná se například o mezinárodní sdílení informací o šíření nových nemocí či o výrobu a distribuci vakcín a léků. To se týká ožehavé otázky lékových patentů. Aby byla úmluva platná, musí ji schválit dvě třetiny členských zemí WHO a poté ratifikovat alespoň 40 z těchto zemí. Aby byla závazná přímo pro Českou republiku, musí ji schválit vláda a parlament.