USA by vojensky Evropě nepomohly, míní šéf německého Rheinmetallu

Spojené státy by v případě vojenské hrozby Evropě nepomohly, prohlásil šéf největší německé zbrojní firmy Rheinmetall Armin Papperger. Podle něj se USA více zaměřují na asijsko-pacifický region. Washington navíc ve svém stanovisku dal jasně najevo, že už nebude platit za obranu spojenců, když blokoval vojenskou pomoc Ukrajině. Papperger to řekl v rozhovoru pro list Financial Times. Zároveň vyzval evropské země, aby vybudovaly větší, specializovanější obranné skupiny, které budou konkurovat americkým rivalům.

„USA se soustředí více na asijsko-pacifickou oblast než na Evropu,“ prohlásil Papperger. Pokud by „velmi riskantní situace“ v regionu rozpoutala plnohodnotný ozbrojený konflikt, „USA se zaměří na Asii a Evropa bude zcela sama,“ dodal. V posledních desetiletích přitom evropští lídři považovali za samozřejmé, že USA přijdou na záchranu kontinentu v případě vojenské hrozby, ale „to už se nestane“, řekl Papperger. USA, kde republikánští zákonodárci zablokovali vojenskou pomoc Ukrajině, vyslaly „velmi jasnou zprávu“, která zněla „už za vás neplatíme“.

Americké obranné kapacity však čelily vlastním výzvám, přičemž Papperger zdůrazňoval rostoucí politickou polarizaci. „Velkým úkolem pro příštího prezidenta USA bude dát obě strany více dohromady. Je špatné, když největší ekonomika na světě – a největší obranná mocnost – má rozdělený národ,“ dodal.

Papperger v rozhovoru řekl, že pokud chce Evropa užší obrannou spolupráci, musí se země specializovat na různé typy vojenských technologií. „Nedává moc smysl, pokud si, řekněme, vybereme druhou nebo třetí nejlepší technologii, jen proto, že to chce jeden národ z nacionalistických důvodů,“ řekl Papperger.

„Potřebujeme velké společnosti v Evropě,“ dodal 61letý šéf Rheinmetallu. Evropské zbrojařské společnosti si konkurují, vojenské rozpočty jsou kontrolovány na národní úrovni a jednotlivé země se snaží udržet kontrolu nad strategickými dodavatelskými řetězci, závody, pracovními místy a technologickým náskokem, píše list. Jedním z příkladů úspěšné přeshraniční spolupráce je největší evropský výrobce raket MBDA, který vlastní britská BAE Systems a evropská aeronautická skupina Airbus, z nichž každá drží 37,5% podíl, přičemž zbytek drží italský Leonardo.

Rheinmetall se sídlem v Düsseldorfu založený v roce 1889 obchodoval s Ruskem, dokud německá vláda v roce 2014 po ruské anexi ukrajinského poloostrova Krym neodebrala její vývozní licenci. Od úplné ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 vzrostla cena akcií Rheinmetall více než pětinásobně a společnost očekává, že do konce roku 2024 bude mít nevyřízené objednávky od členů NATO a jejích spojenců v hodnotě 60 miliard eur. Papperger, který je ve společnosti Rheinmetall od roku 1990, minulý měsíc prodal akcie v hodnotě téměř 5 milionů eur, což je něco málo přes 6 procent jeho celkového podílu ve společnosti.

V loňském roce německá společnost dokončila převzetí španělského rivala Expal v hodnotě 1,2 miliardy eur a upevnila si tím vedoucí pozici v dodávek munice. V březnu souhlasila s nákupem Reeq, holandského výrobce bezpilotních pozemních vozidel používaných pro boj, částku ale nezveřejnila.

Lokalizace a růst výrobní kapacity v mnoha zemích by podle Pappergera byly důležité pro budoucí zakázky. „Pokud by se Donald Trump stal americkým prezidentem, tlak na Německo bude vyšší,“ řekl Papperger, ale snahy o obnovu vojenské síly země by pokračovaly i bez ohledu na to, kdo by v Bílém domě seděl, dodal.