Z ateistky křesťankou. Ayaan Hirsi Aliová chce zachránit Západ
KOMENTÁŘ
Pokud se má Západ ubránit, musí znovu začít v něco věřit. Podle Aliové tím něčím je křesťanství, které stojí v základu dnešního úspěchu Západu, píše Ondřej Šmigol.
Foto: Shutterstock
1
Poslanec Alternativy pro Německo (AfD) Petr Bystroň se ohradil proti pátečnímu článku magazínu Der Spiegel, že v kauze možných úplatků od proruské sítě přijímal ...
Nic nemůže porazit něco, tak by se dalo shrnout poselství článku známé intelektuálky Ayaan Hirsi Aliové. Tato známá kritička islámu a členka okruhu radikálních bezvěrců známých jako Noví ateisté na webu Unherd oznámila, že se považuje za křesťanku. Není to jen popis její osobní konverze, ale také výzva, aby Západ znovunalezl své židovsko-křesťanské kořeny.
Noví ateisté byla skupinka brilantních vědců a myslitelů působících hlavně v nultých letech 21. století. Kromě Aliové k nim patřili třeba známý komentátor Christopher Hitchens, neurovědec Sam Harris či evoluční biolog Richard Dawkins. Přes nespornou intelektuální výbavu Noví ateisté byli v něčem neuvěřitelně naivní. Vyznačovali se agresivním bojem proti všemu náboženství, pověrám a mýtům. Psali bestsellery o tom, jak Bůh neexistuje a náboženství je zdrojem všeho zla. Upřímně věřili, že pokud se podaří vymýtit víru v Boha, nastane lepší a racionálnější svět, řízený fakty a vědou.
Staly se z nich hvězdy – a vojevůdcové v kulturních válkách. Tehdejší frontové linie probíhaly jinudy. Zdálo se, že hlavní nebezpečí pro svobodu slova přichází od radikální náboženské pravice. Ta varovala třeba před čtením Harryho Pottera jako čarodějnické literatury, na amerických školách se bojovalo o to, zda výuka kreacionismu bude postavena na roveň výuce o evoluci, a největším strašákem byla malá nenávistná církev Westboro Baptist Church známá svými transparenty „Bůh nenávidí teplouše“.
Po roce 2010 se frontové linie kulturních válek začaly pomalu posouvat a Noví ateisté s překvapením zjistili, že stojí na druhé straně. I když největší úspěch slavili hlavně díky útokům na křesťanství, Noví ateisté se nebáli ani kritiky islámu. Časem tak na nich ulpělo podezření z islamofobie. Přestože napříč Západem organizované náboženství upadá a podle průzkumů stoupá počet lidí bez vyznání, žádnou vědeckou utopii to nepřineslo. Naopak Noví ateisté se zhrozili, že vyrůstají nové pověry, tentokrát založené na pochybné politice. Hitchens zemřel v roce 2011 na rakovinu, ze zbytku se stali oponenti progresivní levice. Ta nemůže vystát zvláště Dawkinse, který jako oxfordský profesor biologie tvrdošíjně trvá na tom, že existují pouze dvě pohlaví.
To zřejmě vedlo ke krizi nevíry u Aliové. Ta se narodila v Somálsku, ale vyrůstala v Keni. Tam se dostala pod vliv radikálních islamistických kleriků, nosila hidžáb a podporovala fatvu proti Salmanu Rushdiemu po vydání Satanských veršů. Začátkem devadesátých let se přestěhovala do Nizozemska. Klíčovým okamžikem ztráty víry v Alláha podle ní byl útok 11. září. Šokovaná násilím ve jménu islámu se ho zřekla a v roce 2002 prohlásila, že již nevěří v Boha. Jak píše ve své eseji, nevíra pro ni byla osvobozující, zbavila se všech náboženských omezení a mohla si najednou užívat světských požitků beze strachu, že se tím odsoudí k věčnému zatracení.
Tento stav ji ale nakonec neuspokojil. V eseji se krátce zmiňuje o hluboce intimních důvodech přijetí křesťanství. „Obrátila jsem se ke křesťanství, protože jsem nakonec zjistila, že život bez duchovní útěchy je nesnesitelný – ba téměř sebezničující. Ateismus nedokázal odpovědět na jednoduchou otázku: Jaký je smysl a cíl života?“ Velkou část článku však věnuje vnějším důvodům.
Upozorňuje, že Západ podceňuje roli náboženství. Když islamisté tvrdí, že vraždí ve jménu Alláha, myslí tím přesně toto. Není to kvůli západnímu imperialismu, chudobě a tak dále. Je to kvůli jejich radikálnímu výkladu víry. Viděli jsme to 11. září a nyní 7. října.
„Západní civilizace je ohrožena třemi různými, ale vzájemně souvisejícími silami: oživením velmocenského autoritářství a expanzionismu v podobě Komunistické strany Číny a Ruska Vladimira Putina; vzestupem globálního islamismu, který hrozí mobilizovat obrovské množství obyvatelstva proti Západu; a woke ideologií, která se šíří jako virus a nahlodává morální ukotvení příští generace,“ píše Aliová.
Pokud se má Západ ubránit, musí znovu začít v něco věřit. Podle Aliové tím něčím je křesťanství, které stojí v základu dnešního úspěchu Západu. „V tomto nihilistickém vakuu před námi stojí civilizační výzva. Nemůžeme se postavit Číně, Rusku a Íránu, pokud nedokážeme našim obyvatelům vysvětlit, proč na tom záleží. Nemůžeme bojovat proti ideologii woke, pokud nedokážeme bránit civilizaci, kterou je odhodlána zničit. A islamismu nemůžeme čelit čistě sekulárními nástroji. Chceme-li získat srdce a mysl muslimů zde na Západě, musíme jim nabídnout něco víc než videa na TikToku,“ myslí si Aliová.
To vše se mnohem lehčeji píše, než uvádí ve skutek. Nicméně Aliová má pravdu, pokud Západ nezačne věřit sám v sebe, je ztracen. A snaha odhodit židovsko-křesťanské základy Západu, jelikož údajně byly vytvořeny bílými muži, tomu příliš nepomáhá.
00:06
