Izrael: demokracie vs. demografie

KOMENTÁŘ

Izrael: demokracie vs. demografie
Skutečný politický problém tvoří ultraortodoxní komunita, kdysi nepočetná až titěrná, dnes naopak početná až, až, píše Marian Kechlibar. Foto: Shutterstock
1
Komentáře
Marian Kechlibar
Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit

Zprávy

Další zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

Copyright 2024 © Echo Media, a.s. © ČTK. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.Provozovatelem serveru je Echo Media, a.s., se sídlem Křížová 2598/4d, 150 00 Praha 5, Česká republika • IČ: 02581574 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 19589.

„Démos“ je řecky „politický lid“, do kterého se obvykle neřadí cizinci a návštěvníci. „Demokracie“ tím pádem „vláda lidu“ a „demografie“ studium toho, jak ten lid vlastně vypadá.

Málokdo si ale klade otázku, jestli demokracie může vydržet zásadní demografické změny, a když ano, neklade ji raději nahlas. V Evropě jsou totiž demografické změny vesměs spojeny s masovou migrací z Afriky a Blízkého východu, takže kolem nich panuje atmosféra strachu. Veřejně konstatovat, že ve městě se 30 % muslimů budou panovat míň liberální poměry, než kdyby jich tam bylo jedno procento, znamená koledovat si o obvinění z „rasismu“, dnešního ekvivalentu středověkého rouhání. A to se chce málokomu.

 

Současné nepokoje v Izraeli jsou nicméně zajímavým příkladem toho, že ke změnám demografie, které nahlodávají fungování demokracie, není potřeba imigrace. Izrael má samozřejmě také určité potíže s ilegální imigrací z Asie a Afriky, ale ten skutečný politický problém tvoří ultraortodoxní komunita, kdysi nepočetná, až titěrná, dnes naopak početná ažaž. Ultraortodoxní židé, charedim, mají fantastickou porodnost, jednu z nejvyšších na světě. Zaostává za nimi i Etiopie a Niger. Tím pádem jejich podíl na obyvatelstvu Izraele systematicky roste, a jelikož Izrael je demokracie, úměrně tomu roste i jejich podíl na politickém rozhodování v zemi.

Současná Netanjahuova vláda se opírá o ultraortodoxní strany a sekulárnějším obyvatelům Státu Izrael to začíná lézt krkem. Musejí totiž to velké množení svých bratranců sponzorovat, a to jak v podobě sociálních dávek, tak v podobě speciálních stipendií pro nepracující „studenty Tóry“ (kolik jich stát velikosti Izraele potřebuje? Rozhodně míň, než kolik jich má; zhruba polovina ultraortodoxních mužů nepracuje), odpouštění vojenské služby nebo oficiální podpory náboženských škol, jejichž osnovy jsou, co se běžných předmětů typu angličtiny a biologie týče, značně nedostačující a jejichž absolventi mají problém uplatnit se na trhu práce, i kdyby třeba pracovat chtěli. Toto vše šlo tolerovat, dokud bylo takto privilegovaných jedinců málo; v době založení Izraele jich byly pouhé čtyři stovky. Teď už ale jejich počet narostl do statisíců a sociální smír v Izraeli se trhá. Kontroverzní opatření, která současná Netanjahuova vláda tlačí v oblasti soudnictví, tomu nijak nepomáhají. Zkorumpovanost politiků je v Izraeli značný problém, ale až dosud se ji dařilo nějak postihovat, když už ne potlačit úplně. S vykleštěným justičním systémem by to třeba už nebylo možné vůbec, a přitom Netanjahu sám má na hlavě másla dost.

„Vždycky jsme si říkali: vždyť jsme přece všichni Židi,“ komentovala prý situaci jedna z demonstrantek účastnící se největších nepokojů v dějinách Státu Izrael: na ulicích je cca pět procent obyvatelstva, daleko více než při vlně demonstrací, které svého času po katastrofální jomkipurské válce smetly Goldu Meirovou. Ale i mezi příbuznými existují určité hranice, za které nelze zajít. A izraelská demokracie si bude muset vnitřně vyřešit zásadní otázku: kam až ty hranice sahají? Jak hluboko do kapes jedněch si mohou sáhnout druzí a jaké kulturní nebo společenské ústupky si po nich mohou vynutit?

Podobné otázky budeme řešit i u nás v Evropě, a to s ještě většími příkopy mezi jednotlivými etniky. Mají-li problémy i Židé s jinými Židy, těžko očekávat, že mezi Somálci a Švédy zavládne v podobných otázkách porozumění.

×

Podobné články