Nejničivější konvenční zbraně. Kazety jsou zase v módě

Spojené státy nedávno oznámily, že na Ukrajinu dodají i kazetovou munici. Historie jedné z nejhorších konvenčních zbraní vůbec sahá až do 30. let minulého století, kdy s ní první pokusy provádělo nacistické Německo. Od té doby se munice, která obsahuje řadu menších výbušnin, jež vypustí nad cílem a díky tomu zasáhne mnohem větší prostor než obyčejné bomby, rozšířila do celého světa a byla využívána v řadě konfliktů. V roce 2008 v Dublinu několik zemí podepsalo úmluvu o nepoužívání této munice, tzv. Konvenci o kazetové munici. Rusko, Ukrajina ani Spojené státy se však nepřipojily, stejně jako například Polsko nebo Indie.

První pokusy s bombou, která v sobě měla další výbušnou munici či zápalné směsi, provádělo nacistické Německo během španělské občanské války, která se pro Luftwaffe stala pokusnou střelnicí. Zaznamenáno je například vybombardování městečka Guernica zápalnými bombami, které v sobě měly několik kazet. „Když náš reportér ve dvě hodiny ráno dorazil do města, naskytl se mu hrozivý pohled, jak město hoří od jednoho konce po druhý. Odlesky plamenů a kouř byly vidět deset mil daleko,“ píší New York Times v roce 1937 o ikonickém bombardování Guerniky.

Během studené války v 70. a 80. letech vznikla jedna z nejsilnějších kazetových submunic využívaných v kazetových bombách vůbec: BLU- 97. Spojené státy ji vyvíjely jako jednu z mála konvenčních možností jak zastavit sovětské tanky v případě, že by se vydaly do západní Evropy.

„Porážka několika cílů – obrněných vozidel, výzbroje, i personálu, to vše v jedné dávce,“ představoval v brožurce eufemisticky zbraň její výrobce Aerojet Ordnance. Jedná se o víceúčelovou bombu o délce necelých 17 cm a váze lehce přes 1,5 kg. Různé druhy střel unesou 150–200 kusů této munice, která se dá použít proti tankům, obrněným vozidlům či letadlům.

„Nic tak strašného nikdy nebylo nasazeno, je to jedna z nejhroznějších konvenčních zbraní, co kdy kdo vymyslel. Nikdo to v boji nikdy nepoužil. Primárně je to určené proti nepancéřovaným pozemním cílům, typicky proti dělostřelectvu nebo protivzdušné obraně, ale nepochybuji o tom, že Ukrajinci to proti ruské pěchotě použijí,“ uvedl už v minulosti analytik Lukáš Visingr pro Echo24.

Mluvil o jedné z nejmodernějších zbraní podobné kazetové munici. Řeč je o M30A1, kterou mají ve výzbroji některé armády NATO od roku 2017. Oproti klasické kazetové munici, která v sobě má další výbušniny, tato zbraň má v sobě 180 000 kuliček wolframu, které mají podobně devastující účinek.

Jednou z prvních kazetových bomb byla německá SD-2 přezdívaná motýlí bomba. To proto, že při vypouštění menších bomb se otevřela a připomínala motýla. Německo ji použilo například při bitvě o Británii. Přestože se bombardování (tzv. Blitz) odehrávalo v roce 1940, poslední obětí SD-2 je britský letec Herbert Derrington, který zahynul na podzim 1956 při nečekané explozi nevybuchlé součásti bomby, když její zbytky zkoumal.

Právě hrozba pro civilní obyvatelstvo pocházející z nevybuchlých kousků výbušnin, které kazetové bomby vypustily nad válečnou zónou, byla jedním z hlavních motivů k sepsání Dublinské konvence o kazetové munici v roce 2008. Podle statistik například v Laosu, kde se od dob války ve Vietnamu nachází největší množství nevybuchlé kazetové munice na světě, ještě v roce 2018 podle oficiálních statistik zemřelo několik desítek civilistů při nečekaných explozích zbytkové kazetové munice. Celkem se odhaduje, že od druhé světové války zahynulo kvůli zbytkové munici z kazetových pum 56 000 až 86 000 civilistů. Díky konvenci byla zničena naprostá většina kazetové munice po celém světě.

Nadále se však používala a používá v řadě konfliktů - během války v Zálivu, v konfliktu o Náhorní Karabach až po současnou válku na Ukrajině. Spojené státy si uvědomovaly nebezpečí těchto zbraní pro civilisty. A proto v roce 2008 vydal tehdejší americký ministr obrany Robert Gates memorandum, které mělo vyřadit z výzbroje americké armády kazetovou munici, která po výbuchu zanechá více jak 1 % nevybuchlé submunice, a to do roku 2018. Této hranice se dosud nepodařilo dosáhnout.

Americká armáda tak mířila k vyřazení této munice ze svého arzenálu, a to navzdory protestům nejvyšších amerických velitelů. „Schopnosti kazetové munice jsou pro naše síly stále velmi důležité a jejich nahrazení si vyžádá mnohem více času a peněz,“ uvedl generál námořní pěchoty Gary L. Thomas v roce 2017 při slyšení v Kongresu. Se svými argumenty uspěl. Trumpův ministr obrany a bývalý generál námořní pěchoty James Mattis memorandum zrušil. Odůvodňoval to nutností mít kazetovou munici v současném nestabilním bezpečnostním prostředí, kde USA hrozí konflikt s Ruskem, Čínou či Severní Koreou.

Známé je například použití kazetové munice Izraelem v Libanonu. Spojené státy Izraeli poskytly kazetovou munici na jeho obranu, a to výhradně na vlastním území. Jimmy Carter v knize popisuje své jednání, když se dozvěděl, že americká kazetová munice je využívána mimo území Izraele, což bylo porušením dohod, na základě kterých ji Izrael od Spojených států získal. Když byl izraelský premiér Menachem Begin konfrontován s možností, že Carter bude muset její používání mimo Izrael oznámit Kongresu, který může zastavit financování vojenské pomoci Izraeli, jeho odpověď byla rychlá. „Z Jeruzaléma přišel report, že si Begin zprávu přečetl, chvíli tiše stál a pak řekl jen ‚Je po všem‘,“ píše Carter v knize Krev Abrahamova o situaci na Blízkém východě a proč kazetovou munici Izrael přestal používat.

Za podobných podmínek nyní tuto ničivou zbraň získává i Ukrajina. Spojené státy se v minulých dnech rozhodly ji Ukrajině poskytnout, vážné debaty o jejím poskytnutí Ukrajině už probíhaly posledních šest měsíců. Již tehdy se objevovaly zprávy, že je kazetová munice používána oběma stranami konfliktu. Podle informací médií ji však Ukrajina smí používat pouze při deokupaci vlastního území. Biden uvedl, že se jedná o dočasné řešení, než budou USA schopny poslat Ukrajině více střeliva. Mluvčí Národní bezpečnostní rady zároveň uvedl, že kazetová munice, kterou Spojené státy pošlou Ukrajině, dosahuje pouze 2,5 % nevybuchlé submunice.

Spojené státy se za poslání kazetové munice dočkaly kritiky od nevládních organizací například Human Rights Watch. Ta vyzvala k okamžitému zastavení používání těchto zbraní v konfliktu. Spojenci USA jako například Španělsko či Velká Británie uvedly, že žádnou kazetovou munici Ukrajině nezašlou, Spojené státy však za krok přímo nekritizovaly.