„Po Avdijivce můžeme ztratit Charkov. Kyjev bude nové Aleppo,“ varuje ukrajinská poslankyně

Po pádu Avdijivky může následovat Kupjansk a poté druhé největší město na Ukrajině Charkov. A to pokud Ukrajina nedostane další dodávky západních zbraní a munice a letadla F-16. Současnou dramatickou situaci na frontě popsala pro Deutsche Welle ukrajinská poslankyně Oleksandra Ustinová. Upozorňuje, že Ukrajina po západních spojencích nepožaduje vojáky, ale zbraně a munici. Varuje, že pokud Ukrajina padne, budou následovat státy NATO a Evropa se velkému konfliktu nevyhne.

„Avdijivka je první ukázka toho, jak to bude vypadat. Po Avdijivce bude následovat Kupjansk a po Kupjansku Charkov, druhé největší město Ukrajiny s více jak milionem obyvatel, které nedávno čelilo těžkému ostřelování. A pokud ztratíme Kupjansk, který je významným železničním uzlem, je bohužel vysoká pravděpodobnost, že ztratíme Charkov,“ uvedla Ustinová.

V rozhovoru předestřela pesimistický vývoj současných bojů. A upozornila, že ukrajinští vojáci nasazují své životy. „Nežádáme, aby za nás bojovali, žádáme jen munici a zbraně,“ uvedla směrem k západním partnerům. Po nich nejpozději do léta žádá dodávky munice, zbraní a především letadel F-16. „Místo dělostřelectva používáme minomety, místo nábojů do děl na koleni vyráběné drony, takto válku nevyhrajeme,“ uvedla. Zároveň dodala, že ví, že spojenci už Ukrajině předali zbraně ze svých zásob a nyní musí řešit výrobu, avšak podle ní je americký a evropský průmysl nastaven na mírovou výrobu a musí přidat.

Největší nedostatky má podle ní v současnosti ukrajinská protivzdušná obrana. „Kritickou věcí je protivzdušná obrana, dochází nám rakety protivzdušné obrany, pokud nám dojdou, naše města budou naprosto zničena. Kyjev bude vypadat jako Aleppo, pokud nedostaneme další rakety. A bohužel to nevypadá, že teď dostaneme další,“ uvedla.

Na závěr čelila otázce, jak bude Ukrajina spolupracovat s případnou vládou Donalda Trumpa v USA. Podle ní bude muset, Ukrajina nemůže ovlivnit volby v USA a v případě, že Donald Trump vyhraje, bude Ukrajina jednat s ním. Varovala však, že pokud Ukrajina padne, bude se opakovat rok 1938 a v Evropě propukne velký konflikt, do kterého se Spojené státy budou muset zapojit. „Jestli Ukrajina padne, jeden ze státu NATO bude další na řadě. A neexistuje žádný scénář, ve kterém by následně Spojené státy nebyly zapojeny,“ uvedla závěrem.

Situace na frontě je těžká, uvedl Syrskyj po návštěvě velitelství

Situaci na frontě podobně popisuje nový velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj. Ruské síly po dobytí východoukrajinského města Avdijivka útočí podle ukrajinského velení na několika frontových úsecích, v Doněcké oblasti na východě, u Kupjanska v Charkovské oblasti na severovýchodě a u vsi Rabotyne v Záporožské oblasti na jihovýchodě Ukrajiny, připomněl server BBC News.

Ukrajinští vojáci si stěžují především na nedostatek dělostřelecké munice a munice do protileteckých zbraní, zatímco balík americké vojenské pomoci blokují v Kongresu republikáni. Ukrajinské zbrojovky během loňského roku zvýšily svou výrobu na trojnásobek a letos se chystají zvýšit výrazně zvýšit výrobu munice, uvedl v televizi ministr pro strategický průmysl Oleksandr Kamyšin. V obranném sektoru nyní působí na 500 firem, stovka státních a 400 soukromých, dodal podle agentury Reuters.

„V současnosti závazek není synonymem pro dodání. Polovina slíbeného není dodána včas,“ postěžoval si ministr Umerov podle agentury AFP na fóru věnovaném druhému výročí ruské invaze a varoval, že tato zpoždění vedou ke ztrátám lidí a mohou hrozit i ztrátou území. Boje se vedou na linii dlouhé 1200 kilometrů, konflikt je největší v Evropě od druhé světové války, upozornil ministr. Vzdálenost od konstrukční kanceláře zbrojovky až po nasazení zbraně na bojiště je podle Umerova „nejkratší na světě“.

Ukrajinská armáda, která čelí extrémně složité situaci na frontě, se po měsících tvrdých bojů právě stáhla z opevněné Avdijivky, a to i kvůli chybějícím vojákům v rezervě a nedostatku munice. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v posledních dnech opakovaně naléhal na západní spojence, aby dodali vojenskou pomoc „včas“. Požadoval zejména dělostřeleckou munici, více zbraní pro protivzdušnou obranu a bojových letadel, připomněla AFP. Zpoždění dodávek zbraní přispělo podle Zelenského k neúspěchu loňské protiofenzívy, po které přešly do útoku ruské síly.