Ani jiné znění obžaloby by verdikt nezměnilo. Trestný čin nešlo prokázat, říká soudce Šott

Státní zástupci se odchýlili od podstaty kauzy, jak ji vyšetřovala policie, ale ani jiné znění obžaloby by náš verdikt nezměnilo. Řekl to soudce Jan Šott poté, co v kauze Čapí hnízdo zprostil expremiéra Andreje Babiše (ANO) a jeho někdejší poradkyni Janu Nagyovou obžaloby. Uvedl, že po dokazování nešla prokázat subjektivní stránka věci, dovodit se ale nedala ani ta objektivní, že by Farma Čapí hnízdo neměla nárok na dotaci. Státní zástupce Jaroslav Šaroch si vzal lhůtu na odvolání.

V trestním řízení se podle něj neprokázalo, že Babiš s Nagyovou vyčlenili společnost Farma Čapí hnízdo z Agrofertu účelově proto, aby mohli požádat o dotaci pro malé a střední podniky. Agrofert a Farma Čapí hnízdo si navíc podle Šotta vzájemně nekonkurovaly, nepůsobily na stejném relevantním trhu.

Důvodem pro vyčlenění Farmy Čapí hnízdo z holdingu byly podle Šotta spíše rodinné vztahy. Záměr požádat o dotaci vznikl podle soudce až později. „Pokud byl přístup pana Babiše takový, že to bude dělat rodina a já je podpořím, ať získají dotaci nebo ne, tak nelze jednání charakterizovat jako účelové,“ řekl Šott.

Šott řekl, že policie od počátku vyšetřovala věc tak, že měla zato, že vyčlenění Farmy Čapí hnízdo bylo pouze účelovým krokem vytvoření nějakého zdání reálně fungující firmy za účelem získaní dotace. „Státní zástupci toto skutkově přijali, ale měli jiný právní názor, jak dále postupovat,“ řekl Šott.

Dodal, že soud je vázán skutkem. „To znamená nikoliv právní kvalifikací nebo interpretací státního zastupitelství a toto jsme vnímali jako samotnou podstatu té věci. Policie shromáždila velké množství indicií, které potvrzovaly důvodnost podezření, nicméně v tomto řízení bylo potřeba to podezření potvrdit dokazováním,“ řekl Šott s tím, že podezření se žádnými dalšími důkazy blíže nepotvrdilo.

„Naopak důkazy, především výpověď jednoho ze svědků Jana Bareše, ukázaly, že se nejednalo o účelově vytvoření společnosti pouze za účelem získání dotace. Skutečně se nejednalo o jeden kontinuální projekt Agrofertu nebo Andreje Babiše,“ řekl Šott. Podle něj zůstala varianta z návrhu státních zástupců. „Tedy přijmout společnost tak, jak je, tedy nebudeme řešit, zda byla vytvořena účelově nebo nebyla, a zkoumat, zda nespáchali dotační podvod tím, že společnost stejně nesplňovala formální požadavky, aby měla nárok na dotaci,“ řekl Šott s tím, že předpisy jsou podle něj extrémně složité.

Definice malého podniku, kterou se řídili žadatelé i daný úřad je podle Šotta jiná, než by on sám zvolil. „Pozici malého podniku firma neztrácí pouze proto, že je propojena personálně s holdingem, který firmu třeba sponzoruje, ale i za dalších podmínek, proto se hodně řešila ta otázka působení na stejných trzích, případně na sousedních trzích,“ řekl Šott.

„Od počátku bylo jasné, že velmi obtížně se bude dokazovat, že obžalovaní, především paní Nagyová, už v té době museli nepochybně vědět, že uvádí nějaké nepravdivé skutečnosti. U Andreje Babiše by prokazování bylo ještě složitější, protože byl uveden jen jako pomocník. Dospěli jsme k závěru, že nelze prokázat ta subjektivní stránka,“ řekl Šott.

Pokud jde o formální kritéria, to znamená působení na stejných či sousedních trzích, nejde jednoznačně dovodit, že by byla porušena i ta objektivní stránka věci, tedy že by Farma Čapí hnízdo skutečně neměla nárok na dotaci. To by měly podle Šotta řešit správní úřady.

„Policejní vyšetřovatel si stěžoval, že od roku 2019 postupem státního zastupitelství došlo k odklonu od podstaty té kauzy. To znamená, že policie od počátku tvrdila, že Farma Čapí hnízdo nebyla nikdy míněna jako reálně fungující podnik, státní zastupitelství jakoby řeklo, a to se týká obou státních zástupců, skutkově v zásadě souhlasíme, ale postupovat budeme jinak,“ vysvětlil soudce s tím, že sám se v podstatě věci přiklání spíše k variantě policie.

O politický proces nešlo, řekl soudce

Šott zároveň odmítl, že by za zamítnutím obžaloby byla chyba státního zástupce Šarocha. „My jsme se chtěli zabývat podstatou věci, bez ohledu na co položil důraz státní zástupce. Znovu opakuji, my jsme vázáni skutkem. My jsme nemohli zavrhnout ani variantu policie, ani variantu obžaloby. My jsme povinni to posuzovat podle podstaty věci,“ řekl Šott s tím, že by verdikt byl stejný, a´t by obžaloba zněla jakkoliv.

„My jsme opřeli své závěry o výpověď svědka Bareše. Bylo jasné, že nešlo o klasického svědka obhajoby, protože obhajobu jeho výpověď rozčílila, pak požadovali i opětovný výslech. Bylo vidět, že si vše dobře pamatoval, to znamená, že ten projekt měl nějaký vývoj a v rámci toho vývoje se pan Babiš rozhodl, že to prodá, v tu chvíli jej přemluvila rodina, patrně hlavně paní Babišová a paní Bobeková, že chtějí nadále na projektu pracovat,“ řekl Šott. Aby se jednalo o účelové jednání, muselo by podle něj primárním hlavním cílem získání té dotace, což podle Barešovy výpovědi tak nebylo.

Šott zároveň odmítl tvrzení Andreje Babiše, že se jednalo o politický proces, žádné náznaky zpolitizování nenašel. „Necítil jsem žádný vnější tlak. Samozřejmě vnímám společenskou atmosféru, ale je mou povinností si toho nevšímat,“ řekl Šott. Státní zástupce Jaroslav Šaroch uvedl, že zváží odvolání, nechtěl se ale vyjádřit k tomu, jak moc je z jeho strany podání opravného prostředku pravděpodobné.

Babišovi mladšímu soud uvěřil

Soud zároveň uvěřil výpovědi Andreje Babiše mladšího, že k tvrzenému datu nepodepsal dokumenty o převodu akcií k Farmě Čapí hnízdo. Obžalovaný expremiér Babiš to podle soudce musel a musí vědět. Zároveň ale nelze kategoricky říci, že dokument za syna podepsal přímo obžalovaný. Skutečnost, že Babišův potomek akcie nepřevzal, navíc podle soudu nemá žádný vliv na posouzení Babišovy viny v dotační kauze.

Babiš mladší u soudu jako svědek vypověděl, že podpis na dokumentu o převodu akcií není jeho. Se střední pravděpodobností to potvrdil i znalec z oboru písmoznalectví. Babiš věrohodnost svědka zpochybnil, když argumentoval jeho psychickým onemocněním. Soudce Jan Šott však výpověď označil za konzistentní a přesvědčivou. Poukázal navíc na to, že v době podpisu dokumentu – tedy na sklonku roku 2007 – pobýval Babiš junior prokazatelně v USA, což dokládají výpisy z běžných plateb provedených jeho kartou.

Šott také podotkl, že neexistuje jediný důkaz o tom, že Babišův syn dokument podepsal – nikdo ze svědků jej při tom neviděl. „Nelze učinit kategoricky závěr, že to podepsal obžalovaný Andrej Babiš. Musel ale vědět, že to nebyl Andrej Babiš mladší, a musí to vědět dodnes, jak to s tím podpisem bylo,“ konstatoval.

Babiš mladší se tak na podnikání Farmy Čapí hnízdo nepodílel, akcie fyzicky nepřevzal a předávací protokol nepodepsal, řekl Šott. Zároveň ale zdůraznil, že Babiš starší neměl žádný logický důvod shánět bílého koně a dělat ho ze svého syna, když mohl přepsat více akcií farmy na svou ženu. Babišovy kroky soudce označil „spíše za snahu rozdělit podnik spravedlivě mezi členy rodiny“.

Šott ve pondělí také zhodnotil výpovědi někdejších manažerů Čapího hnízda Tomáše Raka a Františka Šlingra. Rak nejprve na policii uvedl, že o vlastníkovi Čapího hnízda nevěděl. Na dalším výslechu v září 2021 ale muž řekl, že se z různých náznaků mohl domnívat, že Čapí hnízdo vlastní Agrofert nebo Babiš. Předtím ale po Agrofertu požadoval 350.000 korun, které mu firma údajně dlužila, a výpověď změnil až poté, co peníze nedostal. U soudu Rak vypovídat odmítl.

Podle soudce policisté řešili, zda Raka stíhat pro křivou výpověď, nevěděli však, která z jeho výpovědí je pravdivá. Vyšetřovatelé by se ale podle Šotta měli zabývat také tím, zda se nedopustil trestného činu vydírání.

Rakův bývalý kolega Šlingr podle Šotta vypovídal vysloveně nepravdivě, v jeho případě by tak policisté měli prověřit, jestli nespáchal trestný čin křivé výpovědi. Podezřením ze stejného trestného činu by se měli podle soudce vyšetřovatelé zabývat také u finanční ředitelky Agrofertu Petry Procházkové, která mimo jiné uvedla, že za Farmu Čapí hnízdo nejednala a ke smlouvám Agrofertu a Čapího hnízda nic nevěděla.