Evropská komise navrhuje společný režim pro daně či pracovní právo. Co to znamená?

Evropská komise navrhuje zavést takzvaný 28. právní režim, který by měl nad rámec právních řádů jednotlivých zemí sjednotit pravidla pro daně, pracovní právo a tak dále. Tento krok by podle expertů mohl otevřít trh investorům a inovacím a tím pádem posílit konkurenceschopnost. Je to ale běh na dlouhou trať.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v lednu na Světovém ekonomickém fóru v Davosu uvedla, že dnes má evropský jednotný trh stále příliš mnoho národních bariér. „Někdy se firmy potýkají s 27 různými legislativami. Nabídneme jim místo toho možnost operovat napříč Unií pod jedním souborem pravidel – od daňového systému po pracovní právo,“ dodala. Tento koncept, označovaný jako „28. režim“, by byl dobrovolný a zaměřený především na 182 tisíc malých a středních inovativních firem v EU.

Hlavním cílem tohoto návrhu je zabránit odchodu evropských start-upů do Spojených států, kde firmy často čelí jednodušším podmínkám pro růst, například díky jednotnému trhu či snadnějšímu přístupu ke kapitálu, vysvětluje agentura Reuters.

Expert na evropské právo z Právnické fakulty Univerzity Karlovy Michal Říha pro Echo24 řekl, že navrhovaná právní úprava se týká zakládání firem a jejich zápisu do obchodního rejstříku. „Vedle tohoto návrhu existuje dále úprava v oblasti kapitálových trhů, která by měla pomoci v získávání financování jinak než skrze bankovní úvěry. Obě tyto iniciativy slouží k podpoře evropského inovačního prostředí a udržení know-how v Evropě,“ vysvětlil Říha.

Jednotný režim nezávislý na státu podnikání podle něj ušetří byrokracii a zároveň zvýší transparentnost. „Zjevnější budou národní byrokratické náklady, které si zavádí státy samy. A bude i jednodušší se společností přesídlit do jiného státu evropského státu. Transparentnější pravidla obchodního rejstříku zase pomohou investorům si zjistit potřebné informace o daném podniku na jednom místě, což dnes také není,“ dodal.

Takzvaný 28. právní režim nabízí možnost odlišné úpravy od té české, nicméně stále by se musela evropská forma společnosti zakotvit formálně do národního právního řádu. „Doplnit to do zákona o obchodních korporacích, přeměnách a do daňové legislativy. Nezakotvoval by se samotný 28. režim ale jeho širší konsekvence pro český právní řád – zjednodušeně uznání jeho existence,“ vysvětlil Říha.

Komise v tuto chvíli podle něj dokončila konzultaci a představila návrh, takže nyní o něm bude jednat Evropský parlament a členské státy. Na projednávaný víceletý finanční rámec EU (VFR) je legislativa navázaná jen volně. „Evropský kompas konkurenceschopnosti vytyčuje některé priority, mezi kterými je 28. režim i podpora inovací a konkurenceschopnosti. VFR zahrnuje i takzvaný Fond konkurenceschopnosti, ze kterého mohou čerpat inovativní podniky mimo jiné vzniklé v rámci 28. režimu. Přímá souvislost tam ale není,“ vysvětlit Říha.

Ekonomové: Sjednocení regulací napříč EU by pomohlo

Hlavní ekonom banky Creditas Petr Dufek pro Echo24 řekl, že Česku by 28. právní režim pomohl právě k vytvoření jednotného kapitálového trhu. „Ke zjednodušení existence nových firem, které by se pohybovaly přece jen v transparentnějším prostředí. Úspěch takového řešení ovšem závisí na detailech. Je to navíc běh na dlouhou trať,“ uvedl Dufek.

EU podle něj nikdy nevytvořila podmínky pro volný pohyb kapitálu, respektive jednotný trh. „Místo dobudování jednotného trhu zboží, služeb, lidí a kapitálu, který by byl základem prosperity, se pustila do nákladného boje s klimatem. Na místo příznivého investičního klimatu, který by stárnoucímu kontinentu pomohl zůstat konkurenceschopným a významným, se vrhla na byrokratizaci a regulaci,“ míní Dufek.

Hlavní ekonom XTB Pavel Peterka pro Echo24 řekl, že český kapitálový trh je ve srovnání se zahraničními trhy malý a trpí nízkou likviditou. „Kvůli tomu je trh závislý na několika velkých hráčích a hlavních obchodovaných titulech. Tyto nedostatky mají dalekosáhlé dopady v podobě komplikovaného přístupu firem k lokálnímu kapitálu, což platí primárně pro malé firmy a startupy. Když se na to podíváme i z druhé strany, tak tuzemští investoři nejen kvůli malé velikosti českého kapitálového trhu často volí pro své investice trhy zahraniční, jako je ten v USA případně v dalších státech EU. Investují tak do firem daleko od našich hranic,“ uvedl Peterka.

„Přitom právě investice do lokálních firem mohou oživit tuzemskou ekonomiku, posílit její růst a tím i růst mezd a životní úrovně obyvatel. Odliv investovaných peněz do zahraničí je jedním z důvodu slabšího růstu naší ekonomiky v posledních letech,“ dodal.

K posílení atraktivity českého kapitálového trhu by podle Peterky významně pomohlo právě sjednocení pravidel, regulatorních rámců napříč EU a další snižování bariér vstupu. „Jinými slovy dobudování jednotného kapitálového trhu v EU. Vyšší zájem o investice by přilákal další firmy na burzu a naopak. Pomoci by mohlo propojení či přímo spojení několika evropských burz, což by vedlo k růstu likvidity trhu a objemům investovaného kapitálu,“ vysvětlil Peterka.