Havlová prodala svůj většinový podíl v Paláci Lucerna za miliardu skupině BTL

Dagmar Havlová prodala většinový podíl v pražském Paláci Lucerna za téměř miliardu korun skupině BTL. Švagrové prezidenta Václava Havla zůstal podíl 25 procent. Uvedl to v pondělí server Forbes na základě vyjádření Havlové a technického ředitele BTL Tomáše Drbala. Peníze z prodeje budou podle Havlové využity na rekonstrukci objektu, který je od roku 2017 národní kulturní památkou. Skupinu BTL, která se zabývá vývojem, výrobou a prodejem zdravotnického zařízení do více než 80 zemí světa, založil právník a bývalý poslanec Jan Vild.

Dosavadní jediná majitelka Lucerny vložila podle Forbesu Lucernu do nově vytvořené společnosti Palác PL. V ní má nyní podíl 75 procent firma BTL Healthcare Technologies, jejímž vlastníkem je podle Evidence skutečných majitelů Jan Vild, a zbylá čtvrtina dál patří Dagmar Havlové, vdově po Ivanu Havlovi. "S Honzou Vildem se známe od revoluce," řekla Havlová Forbesu. "Miliardářů, kteří by Lucernu zhltli, je spousta. Pro mě bylo důležité spojit se s někým, kdo zachová tradici, hodnoty a společenský účel celého místa," dodala.

K prodeji podílu v Lucerně se Havlová rozhodla kvůli vysokým nákladům na opravy paláce. "Všechno půjde na rozsáhlé rekonstrukce a do souvisejících oprav, já si z obchodu peníze neodnáším," uvedla k prodeji. Výnos z prodeje pomůže podle Forbesu pokrýt úvěry na dřívější rekonstrukci vzduchotechniky nebo instalaci výtahu pro handicapované. V plánu jsou do budoucna obnovy historického zábradlí na střešních terasách, části paláce směrem do Štěpánské ulice, pasáží nebo portálů.

"V Česku jsme na zelené louce vznikli, vyrostli na českých lidech a myslíme si, že máme zemi co vracet. Přesně lidem by měla Lucerna sloužit," řekl Forbesu Drbal ze skupiny BTL. Havlová podle něj Lucernu dál povede.

Lucernu mezi Vodičkovou a Štěpánskou ulicí postavil Vácslav Havel, dědeček pozdějšího prezidenta Václava Havla a jeho bratra Ivana. Záhy po svém vzniku se stala centrem kulturního a společenského života v Praze. Po roce 1948 byla znárodněna, v roce 1992 palác dostali zpátky v restituci Václav a Ivan Havlovi. Následovaly spory a komplikace, po kterých soudy rozhodly, že celá budova patří ženě Ivana Havla Dagmar Havlové.

ČTĚTE TAKÉ: Masakr na FF UK: Matějček lže, Rakušan zamlžuje, odpovědnost mají oba

Kdo stojí za skupinou BTL?

Za podnikatelským konglomerátem BTL stojí právník, podnikatel a bývalý politik Jan Vild. Krátce po sametové revoluci se teprve ve 22 letech stal poslancem Sněmovny národů Federálního shromáždění. Nejdříve za Občanské fórum, později za Občanské hnutí. V roce 1992 ukončil svoji politickou kariéru a založil společnost BTL, která se stala jednou z největších světových výrobců zdravotnické techniky.

Společnost zaměstnává přes 3,5 tisíc lidí a hlavními segmenty je především fyzioterapie, kardiologie a estetická medicína. Za rok 2023 skupina zaznamenala tržby za 15,5 miliardy korun. Podle společnosti Deloitte má firma hodnotu 18 miliard korun a byla zařazena na 24. místo nejhodnotnějších českých firem. BTL má výrobní i vývojové centrum v České republice a proto také uvažuje o vlastní škole, nebo oborové akademii při ČVUT.

Pro firmu, která se zabývá vývojem, navrhováním, výrobou i prodejem zdravotnického zařízení a techniky do více než 80 zemí světa, pracuje i expremiér Bohuslav Sobotka. Jako jeden z manažerů má na starosti vývoj srdečního katétru, přístroje, jenž má kardiochirurgům pomoci zkrátit operaci srdeční arytmie z obvyklých tří hodin na pouhých 30 minut. Jedná se o miniaturní nástroj zaváděný skrze cévy do lidského těla. Podle firmy BTL jméno bývalého premiéra pomohlo otevřít dveře lékařským i vědeckým týmům ve zdejších nemocnicích. Sobotka zde také pracoval jako vedoucí výzkumu a vývoje v kardiologické sekci.