Kostel ve Wittenbergu hanobí židy, škrtněte jej z UNESCO, žádá úředník

Zmocněnec německé vlády pro antisemitismus Felix Klein žádá vyškrtnutí městského kostela ve Wittenbergu ze seznamu kulturního dědictví UNESCO kvůli protižidovskému reliéfu. Organizace by tak měla učinit, pokud plastika ze středověku zůstane viset na místě, řekl Klein magazínu Der Spiegel.

„Hanobení náboženství je neslučitelné se základními principy UNESCO,“ řekl Klein. Poukázal i na to, že v roce 2019 byl odňat status kulturního dědictví karnevalu v belgickém Aalstu kvůli antisemitským představením.

Reliéf na městském kostele ve Wittenbergu, kde v 16. století kázal Martin Luther, je předmětem debat už delší dobu. Představuje prasnici, z jejíchž struků sají dva lidé, kteří jsou na základě špičaté pokrývky hlavy identifikováni jako Židé. Jedna postava, považovaná za rabína, zvedá ocas zvířete a hledí jí do řitního otvoru. Prasata jsou přitom v židovské víře považována za nečistá.

#Wittenberg: Antisemitische Bildnisse im #Christentum. #BGH urteilt heute um 10 Uhr zu antijüdischer Schmähplastik („#Judensau“). Ein Kläger will, dass das antijüdische Sandsteinrelief aus dem 13. Jahrhundert entfernt wird (Az. VI ZR 172/20). #Antisemitismus #Karlsruhe pic.twitter.com/jwkDQLig1w

— affeu (@affeu2) June 14, 2022

Loni v červnu Spolkový soudní dvůr (BGH), který je nejvyšší soudní instancí v zemi, rozhodl, že reliéf z fasády evangelického kostela nemusí být odstraněn, neboť stačí, že na zemi pod reliéfem je od roku 1988 umístěna bronzová deska připomínající pronásledování a vraždění Židů za holokaustu a historické pozadí vzniku protižidovského díla. Místní církevní obec navíc chystá stálou výstavu, která má informovat o antisemitismu.

Podobné reliéfy lze nalézt na kostelech i v dalších německých městech, například v Řezně, Magdeburku či Norimberku. Nachází se ale třeba i na katedrále ve švédské Uppsale nebo polském Hnězdně.