Prodloužit, či zkrátit kvůli rozpočtu funkční období? ANO mluví o egu, Benda viní Zemana

Letos již počtvrté nastala situace, kdy návrh státního rozpočtu na další rok předložila končící vláda a schvalovat ho bude muset už nová sněmovna, respektive vláda. Letos je navíc situace podle Národní rozpočtové rady bezprecedentní v tom, že odcházející vláda Petra Fialy (ODS) odmítá nové sněmovně svůj návrh znovu poslat. Řešením podle největších sněmovních subjektů není změnit některé volební období tak, aby se termín vrátil do jarních měsíců, kde byl do roku 2013. Hnutí ANO označuje chování končící vlády za sobecké, šéf poslanců ODS Marek Benda pak viní z předčasných voleb před 12 lety Miloše Zemana. Lidovci jsou připraveni otevřít debatu o úpravě pravidel pro tvorbu státního rozpočtu ve volebním roce.

Vláda rozpočet s deficitem ve výši 286 schválila ještě před volbami, nová sněmovna se jím tedy nemůže začít zabývat. Fiala řekl, že nevidí důvod k opakovanému poslání rozpočtu do sněmovny. Zdůvodnil to tím, že strany vznikající koalice, tedy ANO, SPD a Motoristé sobě, dávaly předem najevo, že s návrhem nesouhlasí a budou ho chtít přepracovat. Babiš vládu vyzval, ať rozpočet opakovaně předloží, jako vstřícné gesto by to vnímal i prezident Petr Pavel nebo třeba šéf pražské buňky TOP 09 Jiří Pospíšil.

Národní rozpočtová rada před časem pro Echo24 uvedla, že situace, kdy se liší složení sněmovny v momentě předložení státního rozpočtu vládou a jeho faktického schvalování, není nová. „Letos ji zažijeme počtvrté. Je to jedna z už typických charakteristik našeho volebního cyklu, že nová vláda běžně zdědí první návrh rozpočtu po vládě předchozí. Z hlediska hladkého schválení státního rozpočtu před koncem roku to jistě není optimální,“ uvedla pro Echo24 mluvčí rady Tereza Sura. Současná situace vznikla kvůli pádu vlády Petra Nečase (ODS) v roce 2013, kvůli kterému se pak v témže roce konaly předčasné volby v nyní už tradičním podzimním termínu. Ministr vnitra odcházející vlády Vít Rakušan po dlouhých debatách v neděli nicméně připustil, že o předložení rozpočtu se mohou jako vláda bavit, pokud nová vláda nebude ustanovena v prosinci.

„Ovšem v průběhu kalendářního roku bychom našli jen málo termínů, kdy by se volby do Poslanecké sněmovny měly konat, aby bylo minimalizováno riziko, že jedna vládní garnitura rozpočet připraví, případně navrhne, a ta nová se k němu nepřihlásí a vypracuje návrh svůj, avšak nestihne jej schválit do konce kalendářního roku (a tedy nastoupí rozpočtové provizorium, jako se to stalo po volbách v roce 2021), případně hospodaří v prvním roce podle pravidel, která si zcela dobrovolně nezvolila,“ dodala Tereza Sura.

Co je ale podle nejnovějšího stanoviska NRR bezprecedentní, je právě zmíněná situace, kdy končící vláda odmítá rozpočet nové sněmovně předložit. Šéf hnutí ANO Andrej Babiš už uvedl, že ANO chce, aby sekretářka ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) vzala stejný návrh rozpočtu, který už na konci září do sněmovny poslala a poslala ho tam znovu. „Snad to kolegyně pana Stanjury zvládne a my ten rozpočet pak přepracujeme. Je jasné, že ten rozpočet je vylhaný a my jsme připraveni dodržet to saldo veřejných financí,“ uvedl Babiš s tím, že jeho vznikající vláda má rozpočet už přepracovaný a bude spěchat, aby vznikl rozpočtový výbor nové sněmovny. V ideálním případě chce Babiš stihnout projednat a schválit rozpočet do konce roku tak, aby stát nemusel začít rok 2026 v rozpočtovém provizoriu.

„Jsem přesvědčená, že politici by měli umět v tomto směru dát stranou své ego a ukázat naopak občanům, že jsou v takto zásadních věcech, i přes rozdílné pohledy na věc, spolupracovat. Každopádně mi nepřijde moc šťastné, abychom kvůli neochotě politiků komunikovat a plnit si své povinnosti, museli měnit zákon,“ dodala Malá.

Šéf poslanců ODS Marek Benda pro Echo24 řekl, že vždy byl v Česku jarní termín voleb a s rozpočtem nebyl problém. „Stávající stav trvá od roku 2013, kdy se Miloši Zemanovi podařilo zbořit vládu a vynutit si předčasné volby. Bohužel není moc způsobů, kromě nových předčasných voleb, jak se do původního rytmu vrátit,“ uvedl Benda.

Bartoš: Volební rok je jen alibi

Předseda poslanců KDU-ČSL Tom Philipp pro Echo24 řekl, že podzimní termín voleb do sněmovny právě vzhledem k tvorbě státního rozpočtu není ideální. „Nevidíme ale jako KDU-ČSL reálnou šanci na dohodu o zkrácení volebního období. Ústavně je to velmi komplikovaná záležitost. Řešením by ale byla zákonná úprava tvorby státního rozpočtu v roce, kdy se konají volby do sněmovny. To lze určitě dohodnout a schválit a KDU-ČSL je připravena tuto debatu otevřít a podpořit takové úpravy, které povedou k vyjasnění povinnosti a kompetencí končící i začínající vlády případně PS PČR,“ uvedl Philipp.

Místopředseda poslaneckého klubu Pirátů Ivan Bartoš pro Echo24 řekl, že rozpočet na rok 2026 se stal rukojmím předvolební kampaně. „A především neschopnosti ministra financí předložit včasný a věrohodný návrh. Rozpočet měl být ve sněmovně včas a v souladu s realitou, včetně čísel SFDI. Tvářit se, že za to může „volební rok“ nebo že potřebujeme kratší či delší volební období, je jen alibi. Čtyři předchozí volební cykly to zvládly. Místo přepisování volebního kalendáře stačí, aby vláda plnila zákon, neboť ten jí nijak nebrání v předložení návrhu státního rozpočtu nově zvolené Poslanecké sněmovně,“ uvedl Bartoš.

„Stanjurův rozpočet je navíc prošpikovaný chybami. Národní rozpočtová rada jasně popsala nadhodnocené příjmy, problematicky konstruované obranné výdaje a nezákonné odtržení rozpočtu SFDI s desítkami miliard nekrytých výdajů. A to je potřeba ve sněmovně samozřejmě vydiskutovat,“ dodal bývalý ministr.

Naopak ekonomický expert SPD Jan Hrnčíř v souvislosti s nešťastným termínem projednávání rozpočtu v době voleb pro Echo24 už dříve řekl, že sněmovní volby by se měly vrátit k červnovému termínu tak, jak tomu bylo dříve. „Nová politická reprezentace je takto nucena schválit rozpočet připravený minulou vládou nebo hospodařit část roku v rozpočtovém provizoriu. Obojí je špatně,“ řekl Hrnčíř.