Jurečka nesplnil podmínku. Nemá dost europoslanců, může skončit v čele KDU-ČSL

Pouze částečný evropský volební úspěch koalice Spolu představuje výzvu pro šéfa lidovců Mariana Jurečku, který se v čele strany po řadě neúspěchů a skandálu s vánočním večírkem v den střelby na filozofické fakultě nedrží úplně jistě. Jurečka si totiž stanovil několik podmínek pro to, aby mohl jako předseda KDU-ČSL pokračovat, straně se ale pod jeho vedením mimo jiné nepodařilo získat alespoň dva europoslance.

Počet dosavadních dvou poslanců si udržela TOP 09, o jeden přišla ODS, bude tak mít tři, o jedno křeslo přišli lidovci, zbude jim tak jedno. Obhájil jen stávající europoslanec a místopředseda strany Tomáš Zdechovský. S tím právě není spokojen předseda KDU-ČSL Marian Jurečka. Za těžké označil na tiskové konferenci naplňování podmínek, které si na jaře stanovil pro setrvání v čele KDU-ČSL. Uvedl tehdy tři, jednu z nich, udržení dosavadní pozice v Evropském parlamentu (EP), nenaplnil.

Zdechovský to komentoval tím, že je teď třeba spíše provést analýzu toho, co se povedlo, a co se nepovedlo. Další lidovecké kandidátce Michaele Šojdrové totiž zvolení uniklo jen o kousek. „Musí se rozhodnout sám,“ řekl o Jurečkovi. Na druhou stranu, jak ho znám, on je čestný člověk a slib případně určitě dodrží,“ dodal Zdechovský.

„Dosáhli jsme slušného výsledku. Nejsme ani nadšeni, ani zklamáni. Šest mandátů bylo minimální hranicí pro úspěch v těchto volbách,“ řekl premiér Petr Fiala. Volby podle něj poskytly stranám koalice zpětnou vazbu, kterou se budou snažit využít pro další volby. Volby také pro Spolu znamenají hlavně motivaci. Lídři ODS, TOP 09 a KDU-ČSL pogratulovali hnutí ANO, které v hlasování zvítězilo. Premiér v první reakci zmínil velkou volební účast, která podle něj ukázala, že evropským volbám přikládají Češi větší význam než dříve, což je dobře. Koalice bude mít šest europoslanců, o dva méně než dosud.

„Snili jsme o prvním místě, ale bereme s pokorou i to druhé,“ uvedl lídr kandidátky Alexandr Vondra (ODS), který obhájil mandát. Stejně jako další poděkoval na tiskové konferenci voličům i pomocníkům v předvolební kampani. Od nového EP očekává méně zelené a socialistické ideologie, naopak více realismu v migračních a zelených záležitostech.

Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) ČTK řekl, že lidovci před pěti lety druhý mandát získali těsně, tentokrát naopak těsně ne. KDU-ČSL podle něj bude nyní cílit na krajské a senátní volby, cílem bude posílení klubu v horní komoře Parlamentu. „Vedle toho se povede a musí vést poctivá vnitrostranická diskuse, co dál v rámci KDU-ČSL,“ řekl. Na dotaz, zda by mohl usilovat o návrat do čela strany, nyní Výborný „nezná odpověď“.

Do společného štábu všech tří stran v centru Prahy přišly slavit stovky příznivců jednotlivých uskupení koalice. Projekt Spolu podle premiéra nepochybně bude pokračovat dál. „Tyto volby nejsou neúspěchem, v souboji s populismem a radikálními stranami právě takový projekt má smysl,“uvedl Fiala. Na hlubší analýzy podle něj zatím nebyl čas. „Pokud jde o vládní koalici – na její práci, soudržnosti a významu pro ČR se nic nemění, provedli jsme tuto zemi velmi těžkým obdobím, které skončilo na začátku tohoto roku,“ uzavřel.

Soudy politologů

Volby do Evropského parlamentu se staly v Česku hlasováním proti vládě a kabinet Petra Fialy (ODS) prohrál, tak hodnotí výsledky evropských voleb politologové, které oslovila ČTK. Třetím místem za vítězným opozičním hnutím ANO a koalicí vládních stran Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) překvapilo hnutí Přísaha kandidující spolu s Motoristy. Opoziční sněmovní Svoboda a přímá demokracie (SPD) měla naopak neočekávaně slabý výsledek, podle politologů jsou možná lidé už touto stranou unaveni.

ANO získalo přes 26 procent hlasů a sedm mandátů europoslanců, zatímco druhá koalice Spolu měla zhruba 22 procent a šest mandátů. Starostové a Piráti, kteří jsou také součástí kabinetu, získali dohromady tři mandáty, takže vládní strany budou mít devět europoslanců. Zbylé opoziční strany nebo uskupení kritizující vládu mají pět mandátů, takže spolu s ANO obsadí v Evropském parlamentu 12 křesel. „Leitmotivem voleb je drtivá porážka vlády. Ukazuje to, že nespokojenost s vládou je silná,“ řekl politolog Pavel Šaradín z Univerzity Palackého v Olomouci.

Větší podpora protivládních stran souvisí podle politologa Ladislava Mrklase z pražské Vysoké školy CEVRO s rekordně vysokou volební účastí. K letošním volbám do Evropského parlamentu přišlo v Česku 36,45 procenta oprávněných voličů, což byla nejvyšší účast od vstupu Česka do Evropské unie. „Čím vyšší volební účast bude, tím více bude nabírat opozice, ať už jakéhokoli typu,“ uvedl Mrklas. „Výsledek Spolu je v situaci, kdy jde o hlavní vládní formaci, v situaci nepopulární vlády, po energetické krizi a s jen s pomalu rostoucí ekonomikou patrně maximum možného. Dovnitř Spolu je důležité, že se neodehrála žádná ‚kroužkovací revoluce‘ a všechny tři strany mají přiměřený mandátní zisk,“ sdělil politolog Lubomír Kopeček z Masarykovy univerzity v Brně.