Salon Echa: Progresivní levice si projektuje své osobní hrůzy do Židů

Po útoku Hamásu na Izrael bylo vlastně jasné, o čem vést Salon. O tématu, které se týká jak Izraele, tak arabského světa, tak světa našeho. Totiž o minulých i současných podobách a historických příčinách antisemitismu. V Salonu Týdeníku Echo diskutují vrchní zemský rabín Karol Efraim Sidon, novinář, publicista a spisovatel Jakub Szántó, novinář a nakladatel Jan Dražan a judaista, teolog a historik Jiří Blažek. Velmi plodná a bohatá debata se do písemného záznamu nevešla v úplnosti, celý záznam rozhovoru je v našich podcastech.

Plnou verzi podcastu naleznete zde.

Zkrácenou verzi si můžete poslechnout zde.

Mohli bychom se o tomto tématu bavit kdykoli, ale teď je na stole zase zřetelněji: sledujeme poslední týdny obraz sílícího antisemitismu, nebo jen vydechnutí antisemitů, že mohou svému antisemitismu dát konečně volný průchod?

Sidon: Vaše otázka je scestná, protože antisemitismus je průběžný stav, který se někdy vyboulí a jindy se nezdá příliš přítomný. Ostatně v Izraeli tento problém trvá už dlouho, vzpomínám si, že mě za jedné z předešlých válek překvapilo, že arabští Izraelci s jásotem vítali střely dopadající na Tel Aviv, byl jsem tím otřesen stejně, jako když se dívám, jak jsou izraelští zajatci vedeni Gazou a lidé kolem jásají a mají pocit, jak je to bezvadné. Jsou to všechno věci, na které člověk naráží dlouho, proto se domnívám, že je to setrvalý stav, který se táhne dějinami. Vždyť s antisemitismem se v literatuře lze setkat už ve třetím století před naším letopočtem: jeden z egyptských učenců a kněží už tehdy v dějinách své země líčil problém s Židy nápadně podobně tomu, jak vypadal antisemitismus později.

Blažek: Ve starověku Řekové obviňovali Židy z toho, že věří v nicotu, protože nestavěli svému bohu chrámy se sochami, případně si Řekové vymýšleli, že Židé uctívají v chrámu vepře – odtud pak vzejde známý obraz bachyně kojící Židy, ona Judensau, která se objevuje ve středověku. Později zase křesťané přišli nejenom s obviněním z bohovraždy, ale taky začali tvrdit, že Židé provozují nevěstince, organizují prostituci a že jejich hlavním zájmem je svádět křesťanské dívky a panny. V 19. století přišli bojovníci za čistotu evropské kultury, kteří byli v hrůze z toho, že by jim čistou ryzí kulturu evropských národů mohl znečišťovat cizí element, takže se ukázalo na Židy. No a když se potom tento kulturní antisemitismus přetransformoval v národnostní, respektive rasový antisemitismus, tak podle těchto teorií zas Židé neměli nic lepšího na práci než prznit vznešenou evropskou rasu svou nečistou DNA. Od druhé světové války, když tento rasový antisemitismus přestal být společensky přijatelný, má antisemitismus další podobu – tentokrát jde o obviňování Izraele z toho, že je to fašistický, apartheidní nebo genocidní stát. Dnešní extrémní levice dělá vlastně totéž, co kdysi Řekové, první křesťané a další generace antisemitů: projektuje si nějaké své osobní hrůzy do Židů.

Je současný euroamerický antisemitismus zase kulturní? Nebo jak bychom ho mohli zvát?

Blažek: Já mu říkám politický antisemitismus. Protože terčem už není náboženství, ale politické ambice židovského národa, tudíž cílem tohoto antisemitismu je přivodit zničení Izraele a jeho obyvatel.

Szántó: My se v Česku rádi plácáme po zádech, jak jsme tolerantní a kulturní národ, protože tu nejsou homofobové, mizogyni ani antisemiti. Jenže tohle všechno tady samozřejmě je. Možná to u nás není tak strašné jako v jiných evropských zemích, ale je to tady – stačí se podívat na reakce, které se teď všude objevují. Neuvědomuju si, že by 13. nebo 14. září 2001 někdo říkal: Víte, ti Američani si o to trošku řekli sami kvůli tomu, jak se chovají. Teď se to ale děje ve velkém. Přitom obviňování oběti je klasický postup antisemitismu: Oni si za ten holocaust můžou sami, vždyť to byli keťasové, kteří půjčovali za nekřesťanský úrok…

Promiňte, že vás přerušuju, ale to obviňování oběti není židovský unikát. Podíváme-li se na reakce kolem Ukrajiny, je to přece úplně stejné.

Szántó: Však neříkám, že tyhle postupy jsou unikátní, říkám jenom to, že je třeba si uvědomovat a pojmenovávat přesně, že na Blízkém východě válčí židovský stát proti teroristické organizaci Hamás, nikoli proti Palestincům. A že po takovéhle hrůze, která se stala, je scestné poukazovat na to, že Izrael k Palestincům taky není úplně hodný a fér. Ano, není. Ale přece si nemyslíme, že Hamás je legitimní způsob, jakým Palestinci mají dosíci státu, demokracie a svobody. Proto připomínám jedenácté září. Tehdy nikdo Ameriku z ničeho neobviňoval, kdežto vůči Izraeli je to zcela běžné. Přitom se tak vyjadřují lidi, kteří, když se jich zeptáte, jestli Židé jsou špatní, rozhodně řeknou, že ne. A tak nám zůstane takový ten klasický moment: Vadí Izraelci, protože jsou to Židé? Anebo Židé vadí proto, že jsou Izraelci?

Verzi podcastu pro Spotify najdete ZDE.

Celý Salon si můžete přečíst a poslechnout na ECHOPRIME nebo od středečních 18.00 v digitální verzi časopisu. Od čtvrtka je na stáncích v prodeji i tištěné vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.