Stanjura chce ukončit „nesystémovou výjimku“ pro tiché víno, lidovci jsou ochotní jednat

Vláda by do konce května měla rozhodnout o zavedení daně na tiché víno. Ta by měla začít platit od 1. ledna příštího roku. Informoval o tom ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Podporu zavedení spotřební daně má i v dalších koaličních stranách, jednat jsou ochotní i lidovci. Dohodnout by se nyní měly konkrétní parametry daně. Čeští vinaři pro Echo24 řekli, že už nyní mají velké problémy a spotřební daň by byla posledním „hřebíkem do rakve“.

Vláda by měla podle Stanjury rozhodnout o spotřební dani na tiché víno do konce května s účinností nejlépe od 1.1.2025. „Nebráním se politické debatě o výši sazby, ale udržovat v době úspor daňovou výjimku u alkoholu podle mě není obhajitelné. Navíc tím z rozpočtu dotujeme hlavně zahraniční výrobce,“ uvedl Stanjura na síti X. Výsledky zatím podle něj mohou být dva – buď že žádná změna nebude, nebo že dojde k zavedení spotřební daně.

Zdanění dlouhodobě podporuje také hnutí STAN. „Pozice Starostů se nemění. Nedanění tichého vína je nesystémové, nespravedlivé vůči ostatním producentům alkoholu a státní rozpočet takto přichází o zhruba 3 miliardy korun ročně v situaci, kdy cca 70 % spotřeby je import ze zahraničí,“ uvedl pro Echo24 první místopředseda hnutí a poslanec Lukáš Vlček s tím, že rozhodnutí nemá smysl odkládat a zdržovat ho skrze různé komise.

„Tiché víno zdaňme stejnou sazbou, jakou máme pro šumivá vína a se zavedením malého nezávislého výrobce s poloviční sazbou. Tedy poloviční sazba daně pro producenty s produkcí do 1000 hektolitrů. Důležité je nezatížit producenty zbytečnou byrokracií,“ dodal Vlček.

Podporu by zdanění mělo mít i u Pirátů. „Za Piráty nám dává smysl podporovat zboží či služby, které jsou člověku i společnosti prospěšné. Ne ty, které nějakým způsobem škodí. To je ostatně i princip existence spotřební daně. Ve chvíli, kdy se tedy bavíme o zdanění tichého vína, bavíme se vlastně o narovnání podmínek tak, aby byly stejné pro všechny druhy alkoholických nápojů, které jsou spotřební daní zatíženy. Nedává smysl, aby to u tichého vína bylo jinak,“ řekl pro Echo24 předseda Pirátů a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš.

Záleží samozřejmě podle něj na tom, co ministr Stanjura a MF předloží. „Návrh musí být připraven tak, aby změny neznamenaly zbytečně nadměrnou zátěž pro tuzemské vinaře – administrativní, ani finanční. Za nás čím dřív takový kvalitní návrh bude, tím líp. Já věřím, že se kompromis najde, ostatně čtyři z koaličních partnerů jsou ve shodě,“ řekl Bartoš.

Nadměrné pití alkoholu má vliv na kvalitu života jednotlivce a stojí všechny daňové poplatníky desítky miliard korun ročně. A přesto, že Češi vypijí nejvíc alkoholu ze zemí EU, daňové příjmy z něj patří mezi zeměmi EU a OECD mezi podprůměrné, připomněl Bartoš. „I proto nedává výjimka pro tiché víno smysl a budeme se muset bavit o modernizaci celého systému zdanění alkoholu obecně. Ten je dnes roztříštěn do zdanění dle výsledného produktu. Za Piráty by bylo vhodnější danit objem alkoholu bez ohledu na produkt, ve kterém je obsažen,“ dodal.

Pro zrušení výjimky jsou dlouhodobě i představitelé TOP 09. Předsedkyně strany Markéta Pekarová Adamová už vloni podobně jako Bartoš říkala, že nedává smysl, aby víno jako jediný druh alkoholu nemělo spotřební daň.

Proti se ve vládě dlouhodobě staví lidovci, ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) nicméně připustil, že jsou ochotní jednat. Bude podle něj záležet, s jakým návrhem ministr Stanjura přijde. Výborný pro Echo24 připomněl, že v rámci pracovní skupiny k tichému vínu nepanovala jednoznačná shoda, velmi proti dani podle něj byl senátor z ODS Rostislav Koštial.​​​​​​

„My máme několik vstupních podmínek. Systém by musel být s minimální administrativní zátěži vůči malým vinařům. Důležité je správně nastavit sazbu daně, bavíme se o nějakých 11 nebo 12 korunách na litr. Pokud se bavíme o dvou sazbách, tak do tisíce hektolitrů by byla poloviční sazba. Zároveň chceme, aby podstatná část výběru daně směřovala na prevenci užívání alkoholu. Část výnosu by měla zase být malým a středním vinohradníkům vrácena, je otázka, jestli za vinohrad, nebo část odvést do vinařského fondu,“ uvedl Výborný.

Vinaři: Celý obor je ochromený

Prezident Svazu vinařů ČR Martin Chlad pro Echo24 řekl, že poslední rok mediálních a politických zkratek na téma „spotřební daň“ natolik ochromil a znejistěl celý obor, že se s následky budou vinaři i tak vypořádávat roky. „Prakticky skončila výsadba vinic, z těch stávajících jen letos klučíme už nyní přes 1000 hektarů, řada vinařů reálně končí nebo by ráda podnik prodala, ale zájemci za tohoto stavu chybí. Do toho celkově klesá spotřeba vína již třetím rokem po sobě,“ vypočítal Chlad přetrvávající problémy.

„Samotné zavedení spotřební daně by tak byl jen poslední, naprosto neopodstatněný hřebík do rakve našeho oboru. Přitom nepotřebujeme žádné výhody, výjimky nebo speciální dotace. Chceme pouze stejné podmínky pro podnikání jako mají okolní vinařské země v Evropě a jaké vyplývají z jednotné evropské legislativy. V Německu, Rakousku nebo i Slovensku o ničem podobném ani neuvažují,“ dodal Chlad.