Kvůli výzvě na TikToku se uškrtila dívka, měla pásek kolem krku a před sebou mobil

Třináctiletá Annabell R. z německé spolkové země Hesensko zemřela poté, co se ve svém pokoji sama uškrtila. Jak se záhy ukázalo, dívka nespáchala sebevraždu, nýbrž podlehla nesmyslné výzvě šířící se po sociální síti TikTok. V Německu navíc není jediným mladým člověkem, který v jejím důsledku zemřel.

"Připadalo nám to divné. Nechtěli jsme věřit v sebevraždu, nebyl k tomu žádný důvod," cituje deník Bild matku zemřelé dívky. Tragická událost se stala koncem dubna. Děvče tehdy nalezl u ní v pokoji její kmotr, kolem krku měla pásek a před sebou mobilní telefon, na kterém se natáčela. V tu dobu již nejevila známky života, přivolaný lékař mohl pouze konstatovat, že dívka je mrtvá.

Matčino podezření, že dívka se nechtěla zabít a její smrt byla tragickou nehodou, se potvrdilo o tři dny později. Policie v mobilu zemřelé nalezla video dokazující, že se chtěla zúčastnit nebezpečné výzvy. Takzvaná blackout challenge (z anglického "blackout" - ztráta vědomí) na TikToku, sociální síti sloužící primárně ke sdílení krátkých videí, koluje od roku 2021. Pro děti představuje zkoušku odvahy, jejím smyslem je dusit sám sebe tak dlouho, až nastanou mdloby.

Matka Annabell R. nyní volá po přísnější regulaci sociální sítě, která přinesla její dceři smrt. "TikTok musí dětem a mladým lidem ztížit používání své platformy," říká.

Tragická událost je již několikátým případem, kdy v důsledku této TikTokové výzvy v Německu zemřel mladý člověk. Jen na začátku tohoto měsíce zemi šokovalo úmrtí další dívky, která se podobným způsobem udusila na záchodě ve své škole v Kaiserslauternu. Další školačka, tentokrát v Berlíně, unikla smrti jen těsně, kdy ji v bezvědomí nalezl její otec.

Loni se nebezpečná výzva objevila i v České republice, kde se rozmohla mezi žáky Základní školy v Týništi nad Orlicí. Tamní deváťáci se během přestávek škrtili do bezvědomí, informoval tehdy Deník.cz. Zde k úmrtí naštěstí nedošlo.

V několika zemích v současnosti probíhá debata ohledně regulace nebo dokonce plošném zákazu TikToku. Nejde přitom jen o neregulované šíření podobných smrtelných her. TikTok, který vlastní čínská společnost ByteDance, je obviňován například také z nedostatečného zabezpečení dat svých uživatelů nebo z šíření politických narativů, které nahrávají čínské komunistické vládě.

Již v roce 2020 byl TikTok zakázán v Indii, což země tehdy zdůvodnila obranou své suverenity. Stalo se tak po střetech s čínskými ozbrojenými silami v himalájských pohraničních oblastech. V několika západních zemích je užívání TikToku z bezpečnostních důvodů omezeno pro veřejné činitele a státní zaměstnance. Zákaz platí například pro členy dánského parlamentu a kanadské vlády. Sociální síť čelí omezení i v Česku, zde ji nesmějí mít nainstalovanou zaměstnanci ministerstva vnitra.

Obzvláště vyhrocená je debata ohledně bezpečnosti TikToku ve Spojených státech. Tamní Kongres obávající se napojení sítě na čínskou vládu nařídil ByteDance prodat svůj kontrolní podíl americkému subjektu, v opačném případě ztratí trh v USA. Tento manévr však kritizují američtí influenceři a tvůrci, kteří na TikToku působí a na němž mají často založené své živobytí. Vyhrožují hromadnými žalobami, kterými si chtějí vymoci zrušení případného zákazu.