Paralelní svět si řekl o slovo

Vyrovnaný souboj ve volbách do Evropského parlamentu mezi dvěma nejsilnějšími uskupeními na české scéně se nakonec nekonal.

Příznivci koalice Spolu a někteří její představitelé věřili pod vlivem posledních předvolebních průzkumů, že svedou s ANO těsný souboj, mnozí dokonce mysleli i na vítězství. O vítězství se nakonec báli i u Andreje Babiše a neskrývaná radost v sídle ANO bezprostředně po oznámení výsledků byla skutečně autentickým projevem uvolněného napětí z nenaplněné předtuchy.

Andrej Babiš porazil Spolu reprezentované premiérem Petrem Fialou o 115 tisíc hlasů. Koalice Spolu jednoznačně prohrála, ale výprask to také není. Slovem Petra Fialy Spolu dostalo jasný „signál“, že pokud by chtělo vládnout i rok po sněmovních volbách, musí se zas nějak otočit. Nejenže prohrálo ve volbách, které vždy byly doménou současných vládních stran, ale mnohem závažnější pro současnou vládní koalici je chabý výsledek Starostů a debakl Pirátů. Za této konstelace by vládu nikdy znovu nepostavili. Právě Piráti a v mnohém jejich ideologický protipól SPD, kteří získali 6 procent hlasů, jsou největšími poraženými voleb.

Jednu dobrou zprávu pro Petra Fialu z voleb vyčíst lze. Přestože spojuje eurorealisty s eurofederalisty, protichůdné politické postoje, voliči Spolu toho nedbají, důkazem je fakt, že Alexandru Vondrovi a na druhé straně Luďku Niedermayerovi dali nejvíc preferenčních hlasů z kandidátní listiny. Praxe dává Petru Fialovi za pravdu, když toto uskupení prosazuje. Jeho voliče totiž nejvíc spojuje antipatie k Andreji Babišovi. Koalice Spolu se také stává hlavní prounijní silou.

Na Starosty s Piráty už mnoho z prounijních hlasů nezůstává. Navíc se ukazuje, že progresivistická agenda, která je pro tuto stranu charakteristická, se veřejnosti začala zajídat. A pocítili to nejvíc Starostové, kteří ve své bláhové naivitě s přesvědčením, že je za jejich správňácké názory musí každý milovat, vystartovali na Filipa Turka, který své Motoristy spojil s Přísahou Roberta Šlachty. A Starostové dostali lekci z realistické politiky. Turka voliči vytlačili nad 10 procent, a jeho koalice se tak stala třetím nejúspěšnějším politickým subjektem voleb.

Filip Turek stejně jako Stačilo! komunistky Kateřiny Konečné jsou největšími vítězi voleb. Přicházejí z paralelního světa s vlastním ekosystémem médií, která podobně jako třeba v Americe získávají na široké oblibě. Alternativní média těží z ideologické zaslepenosti velké části médií establishmentu. A 20 procent hlasů, které Turek s Konečnou získali, je už nezanedbatelná síla. Právě u Konečné se nabízí možnost, že Stačilo! bude budovat jako novou silnou levici, zbaví se přívlastku komunistická, úplně vyruší socdem, která přešla do terminálního stadia, a postaví něco, jako je německá Die Linke. Teoreticky má tuto šanci Přísaha s Motoristy a vzhledem k tomu, že se jich jako mentor ujal Václav Klaus, by z toho mohla být zas AfD. Peníze, které za nimi stojí, jsou ale jako vystřižené z divokých devadesátek a Richard Chlad je zatím jediný, který se k finanční podpoře hlásí. Jsou ale i jiní. Mesaliance s bývalým šéfem policejního útvaru pro boj s organizovaným zločinem, který nový politický podnik vede, vytváří neotřelé absurdní drama.

Voliči změnili dosavadní parametry domácí politické scény a všichni musejí přemýšlet, jak dál. Nikdo nemá nic jisté a každý může přijít o hodně, nebo také naopak získat. Nejen u nás, ale i v Německu, Rakousku, ve Francii značně posílila pravice, voliči se postavili sociálním experimentům progresivistů, ale také Green Dealu. Přichází doba změn.