Co taky prozradil bývalý izraelský premiér

KOMENTÁŘ

Co taky prozradil bývalý izraelský premiér
Jednání o míru na Ukrajině prý byla na dobré cestě, než je, říká Bennett, "zablokoval Západ". A konstatuje, že tehdy to považoval ze strany Západu za chybu, dnes si tím už není jistý, píše Daniel Kaiser. Foto: Shutterstock
1
Komentáře
Daniel Kaiser
Sdílet:

Hlavní zprávy

Z pětihodinového rozhovoru s bývalým premiérem Izraele Naftalim Bennettem, který zájemce může s titulky v angličtině zhlédnout na YouTube, se do našich médií zatím dostal jeden pozoruhodný střípek. Týká se rusko-ukrajinské války, února a března loňského roku. Prezident Volodymyr Zelenskyj Bennetta vzápětí po ruské invazi požádal o zprostředkování dialogu s Vladimirem Putinem.

Bennett teď vypráví o tajné návštěvě v Kremlu (letěli tam přes Kazachstán, nad Černým mořem by je někdo zaregistroval), která se konala zhruba deset dní po vypuknutí bojů. Ta jednání, která byla vedena přes Izraelce, se pak skutečně rozběhla. Putin se hned v Moskvě Bennettovi zaručil, že nemá v úmyslu Zelenského zabít – to je ten střípek zachycený našimi médii –, načež ukrajinský prezident vystoupil z bunkru a natočil jednu ze svých známých nahrávek s poselstvím, že se ničeho nebojí. Tento dovětek už se do zprávy ČTK nedostal, ale hlavně se do našeho veřejného prostoru zatím nedostala jedna skutečně důležitá část rozhovoru. Ta jednání prý byla na dobré cestě, než je, říká Bennett, „zablokoval Západ“. A konstatuje, že tehdy to považoval ze strany Západu za chybu, dnes si tím už není jistý, když uváží, že tvrdý postoj Západu třeba aspoň odradí jiné agresory v jiných částech světa, řekněme Čínu od přepadení Tchaj-wanu.

 

Přesto jde o zásadní svědectví. Na dlouhém záznamu se rusko-ukrajinské války a izraelského pokusu o vyjednání příměří týká pasáž od 2 hodin 30 minut do 3 hodin. Z čeho Bennett loni v březnu čerpal opatrný optimismus? Z toho, že Putin před ním své požadavky vůči Ukrajině – denacifikace a demilitarizace – omezil na zisk záruky, že Ukrajina nevstoupí do NATO, načež Zelenskyj Bennettovi řekl, že je k takové záruce ochoten.

Toto svědectví se v zásadě kryje s textem Fiony Hillové (působila v Národní bezpečností radě prezidenta Trumpa), která loni v září do Foreign Affairs napsala, že Kyjev a Moskva se během prvního měsíce bojů velmi přiblížily dohodě o příměří. A je to v souladu s článkem Ukrajinské pravdy z 5. května 2022, podle něhož měsíc předtím, tedy počátkem dubna, britský premiér Boris Johnson prezidentu Zelenskému při přepadové návštěvě Kyjeva sdělil, že a) Putin je válečný zločinec, takže b) – i kdyby s ním Zelenskyj uzavřel dohodu, Západ ji nebude garantovat. Johnson už mluvil po Buči, kde podle tehdejší ukrajinské verze Rusové po svém ústupu zanechali až 500 povražděných civilistů.

Buči se týká i jedna Bennettova poznámka: když přišla tato zpráva, bylo mu prý zřejmé, že naděje na dohodu se rozplynula. V Buči vyšetřovatelé komisaře OSN pro lidská práva zdokumentovali posléze asi 100 protiprávně zavražděných civilistů. I tato pětina původně hlášených čísel je strašná. Ale jsme na východě Evropy, kde mají trochu jiná měřítka, odkud například nikoho na západ od Ukrajiny nezaujala smrt čtyř tisíc civilistů zabitých z velké části ukrajinským ostřelováním separatistických území po roce 2014, téměř 50 ubitých či zaživa upálených etnických Rusů v Oděse atd.

Na východě se krveprolití zřejmě už neměří v desítkách, ale ve stovkách – a od jara loňského roku bohužel v tisících a statisících mrtvých. Od loňského března, tedy od neúspěchu Bennettovy mírové snahy, zahynulo na východní Ukrajině hodně přes 100 tisíc lidí, velká většina z nich s vysokou pravděpodobností v uniformách ukrajinské, nikoliv ruské armády – našemu „narativu“ navzdory.

 

×

Podobné články