Chleba jen tak levnější nebude. Nepomůže ani předválečná cena mouky

Ceny potravin jsou obzvlášť v posledních měsících horkým tématem. Zatímco během minulého roku se ceny šplhaly vzhůru, od začátku roku 2024 mohou lidé v obchodech občas zaznamenat postupné zlevňování. U některých potravin, jako je například pečivo, je ale zlevňování opravdu velmi pozvolné a v lednu jsme za chléb zaplatili o 20 procent víc, než před začátkem války na Ukrajině, která s cenami potravin výrazně zamávala. A to i přes to, že došlo k výraznému zlevnění cen mouky, která je zhruba na stejné úrovni jako před válkou, výraznější propad cen pečiva se ani podle ekonomů nekoná a po zbytek roku tomu nejspíš nebude jinak.

Za jeden kilogram konzumního kmínového chleba jsme podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) v lednu 2024 zaplatili 42,87 korun, jedná se o zlevnění více než o 1,5 koruny oproti průměrným měsíčním cenám z roku 2023. Pod 40 korun za kilogram jsme za chléb naposledy zaplatili v červnu 2022, podobně tomu je i u bílého pečiva, jako jsou rohlíky nebo housky. K tomuto cenovému nárůstu došlo zejména kvůli zvýšení cen obilí a energií, ke kterým došlo po začátku války na Ukrajině v únoru 2022.

Ačkoliv i podle údajů Eurostatu došlo v lednu 2024 k poklesu cen potravin v České republice o 4,8 procenta a zlevňování je nejvýraznější od roku 2009, na cenovkách v obchodech změna není příliš patrná. Jinak tomu není ani u pečiva, u kterého předpoklad ke zlevnění je s ohledem na to, že jeho základní surovina – mouka – se aktuálně pohybuje kolem 16 korun za kilogram, tedy téměř na stejné hodnotě, jako tomu bylo v únoru 2022, kdy začala válka.

„Určitě jsou předpoklady pro zlevňování pečiva. Jednak dramaticky klesly ceny obilovin, tedy i cena mouky, zároveň klesají i ceny energií,“ uvedl pro redakci Echo24 ekonom Štěpán Křeček. Ceny energií jsou podle něj ale stále na vyšší úrovni, než byly před začátkem energetické krize, tendence nadále klesat tam ale podle Křečka stále je. Tendence k poklesu cen pečiva je však podle něj menší, než bychom si přáli.

Důvodem pomalého snižování cen pečiva je podle něj i nedostatečná konkurence na trhu, kdy se mnohé pekárny dostávají z finančních potíží, do kterých se dostaly během energetické krize a nyní se s tím snaží vypořádat. Křeček ale očekává, že bychom se ještě letos mohli dostat k ceně za kilogram konzumního kmínového chleba, tedy základního druhu chleba, jehož vývoj ceny sleduje ČSÚ, kolem 40 korun. „Očekávám pokles ceny v řádu do pěti procent,” uvedl pro Echo24 Křeček s tím, že “klesají ceny zemědělských výrobců a ceny energií, meziročně se snížily i ceny pohonných hmot, které teď kvůli slabší koruně opět narůstají, ale stále jsou meziročně nižší a navíc došlo ke snížení DPH u pečiva” a prostor pro zlevňování tak skutečně je a v následujících měsících by k němu mělo docházet.

Problém na druhé straně barikády

Výraznému „cenovému kolapsu” podle ekonoma Lukáše Kovandy čelí čeští zemědělci. „Výkupní ceny, za které prodávají do obchodní sítě či k dalšímu zpracování, totiž letos v lednu padaly meziročně o 19,8 procenta. To je nejvýraznější propad minimálně od roku 2010. V celé historii České republiky je takový pokles cen vskutku zcela mimořádný a ojedinělý,” uvádí Kovanda s tím, že potraviny v obchodech historický propad cen v zemědělské výrobě neodrážejí.

„Za snížením cen potravin tak podle něj stojí spíše snížení DPH z 15 na 12 procent. „Obchody a řetězce by pokles cen zemědělců měly viditelněji promítnout do svých cen v nadcházejících měsících, jinak vyvstane otázka, zda si opět nenavyšují vlastní marže a zisk,” uvádí ekonom Kovanda. I on, podobně jako Křeček, upozornil na to, že je otázkou, zda je maloobchodní trh v České republice dostatečně konkurenční.

Právě nízké výkupní ceny jsou i jedním z důvodů, proč v uplynulém týdnu masivně protestovali čeští zemědělci. Obávají se mimo jiné i toho, že ceny jejich výrobků snižuje levnější zemědělská produkce, která je k nám dovážená z Ukrajiny, a to i přesto, že co se právě například obilovin týče, tak je Česká republika v jejich produkci soběstačná.

Na problém s ukrajinským obilím upozornil také polský premiér Donald Tusk po úterním jednání V4 v Praze. Uvedl, že by státy měly společně jednat v Bruselu o tom, aby „pomoc Ukrajině nebyla ztrátová pro naše zemědělství”. Tusk také řekl, že v Polsku mají přebytek obilí, které nejde na odbyt, protože to ukrajinské je dvakrát až třikrát levnější než to, které je sklízeno jinde v Evropě. Řešením je podle něj na úrovni Evropské unie zajistit výkup ukrajinského obilí, které by bylo zasláno do chudších zemí. „Polsko je připraveno spolufinancovat nákup zemědělských komodit, abychom je posílali dál jako humanitární pomoc a Evropa by na to měla také najít prostředky,” uvedl Tusk v úterý v Praze s tím, že je potřeba chránit nejenom polský, ale také evropský trh. Situace je podle něj složitá. "Polsko na jednu stranu chce pomáhat Ukrajině, na druhou stranu chce ale chránit svoje obyvatele," dodal.

Polští zemědělci proti ukrajinskému obilí demonstrovali blokádami traktorů, podobně jako demonstrovali zemědělci a farmáři i v dalších evropských státech. V Polsku ale demonstrace probíhali i poněkud radikálnějším způsobem, kdy došlo k ničení zemědělských plodin. Na sociálních sítích se v souvislosti s tímto činem šířilo video zachycující zemědělce při činu, jak zpívají, zatímco se obilí sype na koleje.