Co žádal Putin za mír na Ukrajině: unikly ruské návrhy z dubna 2022

Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) v pátek zveřejnil požadavky, kterými Rusové na jaře 2022 podmínili přerušení své invaze na Ukrajinu. Jde o materiály k návrhu mírové smlouvy z Istanbulu z dubna 2022, která byla odmítnuta. Moskva údajně žádala, aby se Ukrajina stala „trvale neutrálním státem, který se neúčastní vojenských bloků“, podpora Západu při obnovování ukrajinské armády měla být zakázána a Krym by zůstal de facto pod ruskou kontrolou.

V sedmnáctistránkovém dokumentu, k jehož obsahu měl WSJ přístup, se uvádí, že Ukrajina sice může usilovat o členství v Evropské unii, ale nesmí vstoupit do vojenských aliancí, tedy včetně NATO. Krymský poloostrov, který Rusko okupuje již od roku 2014, měl „zůstat pod vlivem Moskvy“. O budoucnosti východní Ukrajiny, jejíž části Rusko a proruské milice rovněž ovládají již téměř deset let, se mělo rozhodnout při osobních rozhovorech prezidentů Volodymyra Zelenského a Vladimira Putina. K nim však nakonec nedošlo.

Návrh mírové smlouvy také omezoval výzbroj a velikost ukrajinských ozbrojených sil. Moskva požadovala, aby v ukrajinské armádě mohlo sloužit nanejvýš 85 000 vojáků, počet tanků by byl omezen na 342 strojů a počet děl na 519 kusů. Rusko si rovněž chtělo vyžádat zákaz cizích (tedy zejména západních) zbraní v ukrajinském arzenálu. Omezen měl být rovněž dolet ukrajinských raket, a to na maximálně 40 kilometrů.

Podle WSJ Rusové zřejmě rovněž požadovali, aby Kyjev stáhl mandát, který udělil Mezinárodnímu trestnímu soudu, aby na území Ukrajiny prošetřoval válečné zločiny a stíhal jejich pachatele. Moskva také prosazovala, aby ruština fungovala ve státní správě a u soudů rovnoprávně s ukrajinštinou.

Mírová jednání začala již v prvních dnech po ruské invazi Ukrajiny v únoru 2022. Zástupci dvou válčících států se nejprve sešli v Bělorusku, poté své rozhovory přesunuli do Turecka a pokračovali v nich až do dubna. Jednání posléze pokračovala online, než byla v červnu 2022 zcela zastavena poté, co se vojenská situace Ukrajiny zlepšila a na světlo světa vyšel rozsah ruských válečných zločinů.

Dnes ukrajinští představitelé tvrdí, že nezahájí mírové rozhovory, dokud Rusko kompletně nestáhne svá vojska ze země.