Předseda Ústavního soudu Baxa kdysi odsoudil mladíka, který chtěl emigrovat

Po soudci Robertu Fremrovi, který kvůli své činnosti za komunismu nedávno vzdal kandidaturu na Ústavní soud, se objevuje problém i v minulosti nově jmenovaného šéfa soudu Josefa Baxy. Ten podle serveru Novinky.cz v roce 1985 odsoudil sedmnáctiletého mladíka za pokus o emigraci z Československa. Baxa mu tehdy uložil podmínku. Předseda Ústavního soudu přitom v průběhu kauzy Fremr musel odpovídat na otázky, zda se také nedopustil kontroverzního rozsudku. Tehdy připustil, že to možné, dodal ale, že si na nic konkrétního nevzpomíná.

Souzení před rokem 1989 bylo přitom důvodem, proč se Robert Fremr nestal ústavním soudcem, třebaže jeho nominaci prezidentovi Petru Pavlovi schválil i Senát. Fremr se totiž podílel na podle všeho zpolitizovaném soudním procesu Olšanské hřbitovy a také poslal na 10 měsíců za mříže skladového dělníka za kritiku režimu. Deník Echo24 o tom psal zde.

Teď podobnému problému čelí i Baxa. Ten podle všeho odsoudil nezletilého mladíka za to, že se pokusil přes Maďarsko a Jugoslávii dostat do západního Německa. „Typoval si vhodné místo pro uskutečnění ilegálního přechodu do Jugoslávie s úmyslem bez povolení československých úřadů překročit hranici a natrvalo zůstat v cizině,“ stojí v rozsudku ze 17. ledna 1985. Novinky o něm píší s odvoláním na pobočku státního archivu v Blovicích, kde jsou evidovány všechny trestní spisy Okresního soudu Plzeň-město. Tam Baxa jako trestní soudce začínal a soudil v 80. letech.

Mladíkovi po zadržení hrozilo až 2,5 roku vězení, soud mu nakonec uložil čtyři měsíce vězení s podmíněným odkladem na dva roky. Baxa k tomu v odůvodnění poznamenal, že postačí jen pohrůžka trestem bez „jeho vlastního výkonu“.

Sedmnáctiletý mladík se k činu podle tehdejšího režimu přiznal. „Neměl jsem představu, co bych v cizině dělal. Neznám ani jazyk. Bylo to z mé strany neuvážené, nedomyslel jsem to do důsledků. Lituji toho,“ vypověděl při hlavním líčení student.

„Obžalovaný využil důvěry československých úřadů, které mu vydaly cestovní pas a umožnily mu tak vycestovat z republiky. V cizině se pak snažil o ilegální přechod do dalších států,“ uvádí se dále v rozsudku.

Při úvaze o druhu a výši trestu pak soud konstatoval, že obžalovaný žil dosud řádný život a má velmi dobré hodnocení jak z místa bydliště, tak ze školy. „Motivem jeho jednání byly skutečně především neutěšené rodinné poměry, přičemž obžalovaný byl v situaci, kterou nebyl schopen sám vyřešit, a proto se rozhodl pro útěk. K trestné činnosti se doznal, upřímně toho litoval a slíbil, že v budoucnu se nechce ničeho podobného dopustit,“ odůvodnil pak soud „mírnost“ trestu.

Baxovo vyjádření

Sám Baxa dříve připustil, že i on možná řešil jednu kauzu opuštění republiky. „Já už si to dnes nevzpomínám, možná jsem soudil jeden případ. Ale nemám tak dobrou paměť, abych z těch mnoha tisíců případů, které jsem rozhodl, abych si pamatoval na všechny,“ řekl Baxa. Případy opuštění republiky podle něj rozhodovali spíše soudní funkcionáři než řadoví soudci.

Když posléze Robert Fremr oznámil, že o post ústavního soudce usilovat nebude, Baxa uvedl, že jeho rozhodnutí bere na vědomí, ale nebude jej komentovat.

V reakci na publikovaný rozsudek Baxa agentuře ČTK řekl, že emigranti tehdy běžně dostávali nepodmíněné tresty, on uložil podmíněný. „Dál jsem těžko jako soudce mohl jít. Neuložit trest, zprostit obžaloby – nebylo možné,“ řekl Baxa. Ani aktuální odůvodnění podle Baxy nevypovídá o tom, že by jako soudce používal vyhraněně politickou rétoriku. „Jsem rád, že archiv byl prozkoumán a že to je jediný případ, který jsem soudil a který měl tuto povahu,“ uvedl.

Tisková mluvčí Ústavního soudu Kamila Abbasi k tomu před časem pro Echo24 dodala, že soud se k minulosti svých soudců nevyjadřuje. „Ústavní soud se do médií vyjadřuje výhradně ke své rozhodovací činnosti a není proto namístě, aby komentoval profesní dráhu jeho jednotlivých soudců či spekuloval o jejich předchozím působení,“ prohlásila.