Evropští lidovci, socialisté a liberálové se shodli na nominaci von der Leyenové. Do výběru ještě může promluvit Meloniová

Evropskou komisi by měla znovu vést její dosavadní šéfka Ursula von der Leyenová, shodli se podle agentury DPA hlavy států a premiéři trojice velkých evropských stran. V čele diplomacie sedmadvacítky by na základě dohody představitelů evropských lidovců, sociálních demokratů a liberálů měla být estonská ministerská předsedkyně Kaja Kallasová. Definitivní rozhodnutí o nominaci by však mělo padnout až na summitu EU, který je chystán na konec týdne. V úterý se má také von der Leyenová znovu sejít s italskou premiérkou Giorgiou Meloniovou a jednat o obsazení Komise. Je otázkou zda Meloniová jako předsedkyně frakce ECR do obsazení nejvyšších postů ještě vážně nepromluví. Právě třetí největší frakce se jednání o současné dohodě neúčastnila.

Návrh nominací počítá také s tím, že předsedou Evropské rady se nejprve na dva a půl roku stane bývalý portugalský premiér António Costa. Když se ve funkci osvědčí, měl by ji zastávat i po další stejně dlouhé období. Dohodu, která vychází z výsledku nedávných evropských voleb, by podle DPA měl posvětit unijní summit ve čtvrtek a v pátek. Jednání se však neúčastnila frakce ECR či premiérka třetí největší ekonomiky eurozóny Georgia Meloniová.

Čtěte také: V EP může vzniknout nová frakce.

Za evropské lidovce vyjednávání o obsazení klíčových pozic vedl polský premiér Donald Tusk a jeho řecký protějšek Kyriakos Mitsotakis, za sociální demokraty německý kancléř Olaf Scholz a španělský ministerský předseda Pedro Sánchez. Liberály pak zastupovali francouzský prezident Emmanuel Macron a končící nizozemský šéf vlády Mark Rutte.

Do jednání tak může ještě výrazně zasáhnout Meloniová, která navíc na rozdíl od francouzských a německých vládních představitelů neutrpěla v evropských volbách porážku. V minulosti se mluvilo například o tom, že by Meloniová mohla chtít prosadit bývalého italského nestranického premiéra a bývalého šéfa ECB Maria Dragiho jako předsedu komise. Mluví se také o zájmu Meloniové obsadit pozici pozici šéfa diplomacie Elisabettou Belloniovou, která dohlíží na práci italských tajných služeb.

K opětovnému zvolení do čela EK bude von der Leyenová potřebovat, aby se pro ni vyslovil Evropský parlament. Von der Leyenová může vést jednání s italskou premiérkou také z toho důvodu, že zmíněné tři frakce von der Leyenové zajistí pouze těsnou většinu 399 hlasů ze 720 a v případě, že by se 10 % europoslanců z těchto frakcí rozhodlo von der Leynovou nepodpořit, nemusela by být zvolena.

Nejsilnější z hlasování vzešla lidovecká frakce EPP (189 křesel), následovaná frakcí socialistů a demokratů S&D (136) a konzervativní frakcí ECR (83). Liberální Obnova Evropy (Renew Europe) skončila čtvrtá (74). Frakce ECR se však současného vyjednávání neúčastnila.