Snad konečně začnou řvoucí dvacátá

KOMENTÁŘ

Snad konečně začnou řvoucí dvacátá
ilustrační snímek Foto: wikimedia commons, Nebyl uveden žádný strojově čitelný autor. Předpokládá se Esocid~commonswiki (na základě nároků na autorská práva).
1
Komentáře
Ondřej Šmigol
Sdílet:

Hlavní zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

Druhé dekádě dvacátého století se říká „řvoucí dvacátá“. Jednalo se o krátkou dobu zhruba deseti let, kdy byl svět v pořádku, pomalu se vzpamatovával z první světové války a ekonomická krize třicátých let byla ještě v nedohlednu, stejně jako druhá světová válka. Byla to doba hospodářského boomu, večírků, jazzu a zhýralosti. Rok 2022 měl být začátkem nových řvoucích dvacátých. Po odeznění pandemie covidu lidé měli vyjít ve velkém do ulic a radost z konce lockdownů vyjádřit nastartováním ekonomiky, divokými párty a všeobecným veselím. Nic se z toho nestalo, řada lidí označuje uplynulý rok za ten nejhorší v nedávných dějinách.

Lví podíl na tom má samozřejmě vládce Kremlu Vladimir Putin, který svou nelegální a nepromyšlenou agresí na Ukrajině uvrhl svět do nejhlubší geopolitické krize minimálně od konce studené války.

 

Pocit, že rok 2022 stál za nic, ale není dán pouze tím. Smrt a pohřeb královny Alžběty II. jednou budou uvádět všichni historici jako symbolický předěl, kdy odešla jedna nenahraditelná éra. Tento pocit ještě zesílil v posledních dnech, k Alžbětě se totiž přidala trojice jiných velikánů starého světa. O Pelém a papeži Benediktu XVI. včera psal kolega Lukáš Novosad. Je ale také potřeba zmínit módní návrhářku Vivienne Westwoodovou, jednu z tvůrkyň punku. V jejím butiku se scházeli první představitelé hnutí a její tehdejší manžel Malcolm McLaren se stal manažerem snad té nejvlivnější punkové skupiny, Sex Pistols, kterou právě Westwoodová z velké části oblékala. Stala se tak legendou.

Punk šokoval, často se nedal poslouchat a o luciditě řady jeho zakládajících členů lze úspěšně pochybovat. Zároveň však byl zajímavým a rebelujícím hnutím. V pokusech pobouřit pankáči daleko překračovali nejen tehdejší společenské meze, ale i ty dnešní. Jedním z příkladů je záliba části pankáčů nosit hákové kříže. Nebylo to kvůli sympatiím k nacismu, ale jelikož dobře věděli, že tímto dokážou vytočit maximální počet lidí. Druhá světová válka tehdy nebyla žádnou vzdálenou historií, ale řada jejích účastníků stále vedla aktivní život. Přesto tehdejší společnost nějak dokázala tuto existenci snést. Dnes dospělí lidé dokážou propadnout záchvatům hysterie, pokud jim někdo ukáže ukazováček a palec spojený do kolečka. Jedná se totiž prý o tajný neonacistický signál.

Samotní Sex Pistols se ocitli před soudem kvůli obvinění z obscénnosti, jelikož jméno jejich alba obsahovalo slovo „bollocks“ (koule ve významu varlata). Předseda tribunálu tehdy prohlásil: „Přestože já i moji kolegové z celého srdce odsuzujeme vulgární zneužívání nejhorších pudů lidské povahy pro nákupy komerčních zisků vámi i vaší společností, musíme vás neochotně shledat nevinným ve všech čtyřech bodech obžaloby.“ Když jsem tuto historku připomínal při úmrtí královny, napsal jsem: „Pokud kdysi byl typickým představitelem establishmentu přísný konzervativní soudce, jenž považoval za svou povinnost chránit tradiční hodnoty, dnes je to nejspíš růžovovlasá úřednice pro diverzitu, která vás nechá vyhodit z práce, protože jste někoho oslovili špatným zájmenem.“ Rozdíl mezi nimi je, že starý soudce dokázal principiálně trvat na svobodě projevu, i když se samotnými výrazy nesouhlasil. Úřednice pro diverzitu nejspíše považuje svobodu slova za nástroj bílého patriarchátu. Rozjezd nových řvoucích dvacátých tak nebrzdí pouze Putin svými tanky, ale také prostá neochota progresivistů se bavit.

Naštěstí uplynulý rok přinesl první náznaky, že tomu tak nemusí být věčně. Rusko ve svém pokusu dobýt Ukrajinu selhalo a Ukrajinci ho pomalu, ale jistě zatlačují zpět. Pokud dodávky západní pomoci vydrží, není důvod, proč by v tom neměli pokračovat. Před třemi dny velkoobchodní cena plynu v Evropě klesla na úroveň před začátkem války. Zdá se, že Putinův pokus o vydírání kontinentu selhal.

Ohledně transgenderismu se také karta obrací. V Británii byla zavřena Tavistocká klinika, která jako jediná v zemi pracovala s transgender dětmi. Nová pravidla pro změnu pohlaví u dětí mají být přísnější. Stejně tak v USA některá mainstreamová média přiznávají, že změna pohlaví u nezletilých není tak černobílá, jak dosud uváděla.

V kategorii zábavy také svítá na lepší časy. Bombastické komiksové filmy, které nelze rozlišit jeden od druhého, pokulhávají. Nejúspěšnějšími filmy roku jsou dva „problematické“ snímky. První je Top Gun: Maverick, nezakrytá proamerická, provojenská agitka (podílelo se na ní americké námořnictvo), která vyvolává návaly skandování „USA! USA!“ a salutování strýčku Samovi. Druhým je pro změnu sci-fi ekoagitka Avatar: The Way of Water. Před pár lety by jistě byla oslavována za vyzdvihování palčivých témat. Dnes jej levice kritizuje, jelikož domorodí mimozemšťané příliš připomínají indiány, a to je z nějakého důvodu rasistické. Přesto se na něj hrnou masy.

Doufejme tak, že v roce 2023 konečně se zpožděním začnou další řvoucí dvacátá léta.