Vznikne tu islamistická strana, varuje německá CDU. „Volební potenciál by měla“

Německá Křesťanskodemokratická unie (CDU) varuje, že by v zemi mohla vzniknout Tureckem ovládaná islamistická politická strana. Možnou hrozbu zmínil mluvčí pro domácí politiku CDU Alexander Throm. Ten tak učinil v souvislosti s debatami ohledně připravovaného zákona, který by cizincům žijícím v Německu výrazně ulehčil proces nabytí občanství.

„Politické důsledky by byly obrovské,“ tvrdí Throm. Podle něj by naturalizace miliónů cizinců, kterou by nová legislativa umožňovala, otevřela dosud marginálním politickým proudům dveře do vrcholné politiky. „Naturalizace nejen masivně změní naši demografii, ale i strukturu elektorátu,“ řekl Throm deníku Bild.

Reforma zákona o občanství patří mezi hlavní sliby současné německé vládní koalice, v jejíž čele stojí sociální demokracie (SPD). Hlavním smyslem změny zákona je zásadně zjednodušit naturalizační proces. Nové znění legislativy například zkracuje dobu, po kterou žadatel o občanství musí žít na území Německa z osmi let na pouhé tři roky, snižuje náročnost jazykových zkoušek a hlavně rozšiřuje počet zemí, jejichž občané mohou mít zároveň občanství německé.

Jedním ze států, u kterých bude nově povolené dvojí občanství, je i Turecko a právě tato skutečnost představuje podle Throma hrozbu pro stabilitu německé politické scény. Throm se domnívá, že AKP, vládní turecká politická strana, jejímž předsedou je turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, se pokusí nové německo-turecké dvojobčany využít k posílení svého vlivu v západoevropské zemi.

Turecko přitom již nyní hraje důležitou roli v německé muslimské komunitě. Například náboženská organizace Ditib, která má úzké vazby na turecký stát, v Německu v současnosti provozuje okolo devíti stovek mešit.

Je tedy možné, že reforma zákona o občanství Erdoganovi umožní přeměnit tuto vlivovou síť v opravdovou politickou sílu. „Musíme se připravit na to, že německá pobočka Erdoganovy AKP brzy zasedne v německém Bundestagu,“ prohlásil Throm. Erdogan a AKP se prostřednictvím velké turecké komunity v Německu dlouhodobě snaží aktivně ovlivňovat tamní politické dění. „V minulosti byly opakované pokusy o založení jakési filiálky AKP v Německu,“ řekl Bildu Eren Güvercin, expert na islám v Evropě. Úspěch tohoto snažení však byl zásadně omezen skutečností, že mnoho příznivců Erdoganovy politiky dosud nemá německé občanství, a tedy nedisponuje volebním právem.

Tureckem ovládaná islamistická strana by se navíc nemusela spoléhat jen na podporu imigrantů tureckého původu, ale její politická základna by se mohla opřít o německé muslimy obecně. Podle Hermanna Binkerta, ředitele agentury pro průzkum veřejného mínění INSA, případná islamisticky laděna strana by v Německu volební potenciál skutečně měla. „K překonání pětiprocentní hranice pro vstup do parlamentu vám v celostátních volbách stačí dva a půl miliónu hlasů,“ tvrdí Binkert. Jelikož v současnosti v Německu žije okolo 5 miliónů muslimů, v zemi skutečně existuje „demografický potenciál“ pro muslimskou stranu, cituje Binkerta Bild.