Překvapivá čísla: Statistice převaděčů nelegálních migrantů dominují Ukrajinci

Policejní data ukazují, že nejčastějšími převaděči nelegálních migrantů jsou překvapivě občané Ukrajiny. Pro deník Echo24 to potvrdila cizinecká policie a vyplývá to mimo jiné i z materiálů ministerstva vnitra. Za fenoménem může být volný pohyb občanů Ukrajiny po Evropě v době války i nouze o legální zaměstnání v jejich domovině. Drtivou většinu zadržených migrantů, kteří neměli povolení k překročení české hranice, pak podle policistů tvořili v minulém roce Syřané, následovali Turci, Afghánci, Maročané a Iráčané.

V uplynulém roce čelilo Česko největší vlně nelegální migrace od roku 2015, přičemž policie zadržela více než šestinásobek nelegálních migrantů, hlavně z Blízkého Východu, oproti migrační krizi téhož roku. Za převaděčstvím stáli v uplynulém roce podle údajů cizinecké policie překvapivě především občané Ukrajiny, kteří mají jinak kvůli válce na Ukrajině po Evropské unii volný pohyb. Policie zadržela podle předběžných údajů celkem 250 převaděčů z různých zemí. Vévodí jim však právě Ukrajinci následovaní Syřany a Gruzínci, šlo ale také o Čechy.

„V období od 1. 1. do 13. 12. 2022 bylo Policií ČR zadrženo pro podezření ze spáchání trestného činu organizování a umožnění nedovoleného překročení státní hranice podle § 340 trestního zákoníku 250 osob, z toho nejčastěji v Jihomoravském (144) a ve Zlínském kraji (46). Nejčastějšími státními příslušnostmi převaděčů byli občané Ukrajiny, Sýrie, Gruzie, Turecka, České republiky, Německa a Moldavska,“ uvedl v odpovědi na dotaz deníku Echo24 mluvčí cizinecké policie kapitán Josef Urban.

Se všemi převaděči bylo podle cizinecké policie zahájeno trestní řízení a podle zákona jim hrozí až několik let odnětí svobody. Pokud tak převaděč činí v rámci organizované skupiny a za úplatu, hrozí mu odsouzení na dva roky až osm let. V případě ohrožení zdraví může být trest ještě přísnější. Většina soudů se u těchto případů uskuteční ve zrychleném režimu do tří dnů. Jak k nim soudci a státní zástupci přistoupí, se ale podle policie odvíjí od každého konkrétního případu.

Ukrajinští převaděči jako komunikační riziko

Stejnou praxi potvrzuje také Krizový informační tým ministerstva vnitra (ve zkratce KRIT), který ve svých komunikačních doporučeních, označuje tento fakt za riziko. „Značné komunikační riziko představuje skutečnost, že většinu odhalených převaděčů tvoří občané Ukrajiny, přičemž někteří z nich dokonce získali v České republice dočasnou ochranu. Je proto třeba zdůraznit, že vůči převaděčům je uplatňován tvrdý postup, a vysvětlit, jak je s nimi trestně-právně nakládáno,“ píše se ve zprávě pojmenované „Zvýšený tranzit migrantů přes Českou republiku“.

V další zprávě nazvané „Nárůst nelegální migrace“ datované ke konci srpna 2022 se zase píše, že „Česká republika zaznamenává zvýšenou tranzitní nelegální migraci. V posledních třech měsících počty zadržených již přesahují hodnoty z doby migrační krize v roce 2015. Na převážení uprchlíků se podílí i občané Ukrajiny“.

Zkušenost s ukrajinským převaděčstvím a pašeráctvím potvrzuje také europoslanec za KDU-ČSL Tomáš Zdechovský, který během podzimu strávil týden na česko-slovenských hranicích ve službě se zbraní jako povolaný aktivní záložník české armády. Své první dojmy z ostrého nasazení mimochodem popsal pro deník Echo24 již v polovině listopadu.

Fenomén, kdy se Ukrajinci zapojují do převaděčství občanů Sýrie a dalších blízkovýchodních zemí, je podle něj způsoben několika věcmi. „Zaprvé, na Ukrajině je nedostatek práce a je tu snaha vydělat si jakýmkoli způsobem. Zadruhé, mají volný pohyb. Třetí důvod je, že fenomén ukrajinského převaděčství už existoval dávno před válkou a tyto skupiny stále mají své kontakty,“ říká Zdechovský.

Od jednoho ze zadržených Ukrajinců na hranicích se prý dozvěděl, že vojáci, kteří přijdou o část těla, například prsty na rukou, se často rozhodnou zabezpečit svou obživu jinak a nelegálně. „Když jsem byl na hranicích, tak jsme tam měli ukrajinské auto, které jsme nemohli zadržet, ale bylo jasné, že on zkouší projíždět hranici a typovat, kudy by mohli nelegální uprchlíci projít. To jsme tam viděli,“ dodává Zdechovský.

Cizinecká policie eviduje za rok 2022 celkem 21 852 případů nelegální migrace. Většina uprchlíků se přitom snažila skrze Česko dostat pouze dál na západ. Největší podíl z nich tvořili podle policie Syřané, kterých bylo 20 343, následovali Turci (487), Afghánci (224), Maročané (146) a Iráčané (81).