Den, který změnil českou politiku. Kolem olomouckých žalobců je i po letech dusno

RAZIE NA ÚŘADU VLÁDY

Den, který změnil českou politiku. Kolem olomouckých žalobců je i po letech dusno
Do minulého roku vrchní státní zástupce v Olomouci Ivo Ištvan. Foto: Jan Zatorsky
2
Domov
Jakub Fujáček
Sdílet:

Policisté z protimafiánského útvaru vedeného Robertem Šlachtou v noci na 13. června zasahují na úřadu vlády a dalších místech a odnášejí odtamtud stamiliony v hotovosti a desítky kilogramů zlata. Byla vznesena zvlášť závažná podezření týkající se premiéra Petra Nečase (ODS) a šéfky jeho kabinetu Jany Nagyové, dnes Nečasové. Od razie spojené nejen s ředitelem ÚOOZ Robertem Šlachtou, ale také vrchním státním zástupcem v Olomouci Ivo Ištvanem, uplynulo dnes deset let.

Zatímco Šlachta je od roku 2016 de facto v policejním důchodu, Ivo Ištvan stál v čele Vrchního státního zastupitelství v Olomouci až do loňského března, kdy na vlastní žádost odešel na pozici řadového žalobce na Nejvyšší státní zastupitelství do Brna.

„Bylo hrozně náročné to zorganizovat narychlo. Pamatuji si, že na instruktáži, když jsme našim lidem řekli, o co jde, tak jim spadly brady,“ vzpomíná po deseti letech někdejší ředitel elitního policejního útvaru Šlachta. Policie tehdy obvinila 8 lidí.

Impulzem pro zásah Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) bylo tehdy podle vyšetřovatelů prověřování podezření o činnosti organizované skupiny složené z lobbistů Ivo Rittiga, Romana Janouška nebo Tomáše Hrdličky.

Ačkoli monstrózní razie za účasti stovek policistů vyústila prakticky po několika dnech v pád Nečasovy vlády a nástup Zemanovy půlroční úřednické vlády (předsedou úřednické vlády bez důvěry Zeman jmenoval Jiřího Rusnoka), razie bývá dodnes hodnocena jako „fiasko“. Nakonec totiž vyšetřování i přes závažná obvinění vznesená ze strany Šlachty a Ištvana na několika tiskových konferencích vedlo „pouze“ k několika podmíněným trestům. O kauze se proto dodnes mluví také jako o „kabelkové aféře“. Policisté a dozorující žalobci totiž před soudem nedokázali propojit důkazy s podezřelými. Neměli takzvaně „nabito“, jak se zprvu zdálo.

Bývalý ředitel ÚOOZ Robert Šlachta.
Bývalý ředitel ÚOOZ Robert Šlachta. Foto: Jan Zatorsky

Známé noční vystoupení tandemu Šlachta-Ištván nicméně v dané době vyvolalo zdání, že policisté rozkryly historicky největší korupční kauzu, což vyvolalo značný zájem i v zahraničí.

Nedůvěry v tradiční politické strany pak využil hned na podzim 2013 využil v předčasných sněmovních volbách Andrej Babiš a jeho hnutí ANO, které hned na první pokus zaznamenalo významný volební úspěch. U vlády bylo nakonec bezmála dalších deset let a Babiš se po dalších volbách stal premiérem.

Kauza, která přepsala politickou mapu Česka, i po deseti letech stále rezonuje ve společnosti. Kriticky se k práci tehdejších dozorujících žalobců soustavně staví například ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS), který zastával stejný post i v Nečasově vládě, která několik dní po vpádu Šlachty na úřad vlády podala demisi.

„To, že se za deset let nepodařilo odsoudit v podstatě vůbec nic vyjma manželského trojúhelníku, svědčí o tom, že ten zásah byl minimálně neadekvátně veliký,“ hodnotí dekádu poté Blažek.

„Myslím, že neznám v Evropě stát, kde došlo k obsazení vládních budov a za deset let nebyl ten nejpodstatnější rozsudek. (...) Ta slavná tisková konference, která byla o tunách zlata v trezorech, nebo jak to tehdy říkali – neprokázalo se vůbec nic,“ dodává Blažek. Razie podle něj prohloubila nedůvěru mezi zákonodárnou mocí a státními zástupci.

I proto bylo už krátce po Blažkově jmenování jasné, že Ivo Ištvan, jehož úřad tehdy Šlachtovo vyšetřování dozoroval, musí z pozice vrchního státního zástupce po téměř 20 letech odejít. Jeho dobrovolný odchod pak byla pouze formalita.

Jednou z Blažkových podmínek pro nového vrchního státního zástupce bylo, že to musí být někdo mimo Ištvanovy staré olomoucké struktury. Takového kandidáta mu po Ištvanově odchodu navrhl nejvyšší státní zástupce Igor Stříž. Ministr Blažek pak loni v červenci jmenoval do čela olomouckých žalobců Radima Daňhela, který má za sebou na svůj věk bohatou kariéru a do loňského roku působil jako okresní státní zástupce v Kroměříži.

Jenže Daňhel po ani ne roce ve funkci oznámil k překvapení všech svou rezignaci. Skončí 31. července. Údajně z „osobních a profesních důvodů“, které mají být spojené s řízením poboček v Brně a Ostravě. Daňhel upřesnil, že jeho důvody „nesměřují proti stávající organizaci úřadu, ani proti lidem, kteří zde pracují, ale že se týkají výlučně jeho osoby a jeho odpovědnosti, kterou za chod úřadu nese“.

Stříže a Blažka teď čeká výběr jeho nástupce. Pokud k tomu nedojde, povede vrchní státní zastupitelství jeho náměstek Radek Bartoš. Více jsme psali v článku Otazníky kolem odchodu klíčového muže české justice. „Pravdu se veřejnost nejspíš nedozví“.

Vrchní státní zastupitelství v Olomouci dozoruje mimořádně závažné případy korupce a hospodářské a finanční kriminality se způsobenou škodou přesahující 150 milionů korun. A vrchní státní zástupce je třetím nejvýše postaveným v soustavě státních zástupců. V poslední době dohlíží olomoucké státní zastupitelství na několik velkých kauz, které jsou mediálně velmi sledované. Nejvýraznější z nich je vyšetřování případu kolem podezřelých machinací s městskými byty na radnici Brno-Střed. Policisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) v kauze s krycím názvem „Stoka“ obvinili po rozsáhlé razii loni v říjnu osm lidí, včetně některých vlivných brněnských politiků.
Sdílet:

Hlavní zprávy

domov
×

Podobné články