„Zaručená mzda křiví trh práce, růst té minimální sníží atraktivitu pro investory“
MINIMÁLNÍ A ZARUČENÁ MZDA
Minimální mzda by měla do roku 2029 růst tak, aby odpovídala 47 procentům průměrné mzdy. Nyní je na 41,1 procenta a od ledna vzrostla na 18 900 korun. Zaručené mzdy podle odbornosti, odpovědnosti a náročnosti práce mají od příštího roku platit už jen pro veřejný sektor, ne pro firmy. Ekonomové, které oslovil deník Echo24, dlouhodobě označují zaručenou mzdu za pokřivení fungování trhu, názory na růst minimální mzdy se pak mezi experty liší.
Zaručená mzda, která představuje nejnižší výdělek podle odbornosti, náročnosti a odpovědnosti práce a která se vyplácí v osmi stupních od minimální mzdy do jejího dvojnásobku, se od příštího roku ve firmách zruší. Zůstat má ve veřejném sektoru, ale ve čtyřech stupních od minimální mzdy do jejího 1,6násobku. Podle vlády je současná právní úprava problematická, zaměstnavatelé ji kritizují a podle zjištění inspekce práce o povinnosti zaručené mzdy zaměstnavatelé často ani nevědí.
Rušení zaručených mezd v soukromé sféře se nicméně nelíbí odborům. Obávají se omezení růstu příjmu u řady pracovníků a poklesu jejich životní úrovně. Odboráři již dříve vyzývali poslance, aby zaručenou mzdu nerušili. Pokud se zaručené mzdy zruší, chtějí si stěžovat Evropské komisi. Podle dřívějšího vyjádření předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly by škrtnutí nejnižších garantovaných výdělků vedlo k poklesu mezd a k rozšíření šedé ekonomiky.
Hlavní ekonom společnosti Roklen Pavel Peterka pro Echo24 řekl, že pocity z vládního návrhu jsou smíšené. „Na jedné straně lze kvitovat omezení dopadu institutu zaručených mezd, které dlouhodobě kritizuji. Institut zaručených mezd vnímám jako přežitek, který komplikuje fungování trhu práce. Zároveň jeho parametry v drtivé většině případů neodpovídají současné situaci na trhu práce. Je pravdou, že zaručené mzdy v některých odvětvích skutečně mají jistý vliv na úrovně mezd. Otázkou je samozřejmě jaký,“ poukázal Peterka s tím, že existence zaručené mzdy může fungovat jako jistý benchmark, ke kterému se následná mzdová vyjednávání mohou mít tendenci přibližovat.
„Pokud je ale úroveň zaručené mzdy nižší, než ve srovnání s realitou trhu, tak může v některých případech působit na výslednou mzdu negativně,“ dodal Peterka.
Hlavní ekonom banky Creditas Petr Dufek pro Echo24 řekl, že struktura osmi stupňů zaručených mezd je nejenom komplikovaná a administrativně náročná, ale zejména přežitá. „Stačí se podívat třeba, do jaké kategorie patří lékař a je jasné, jak vzdálená je realita od tabulek. Považuji za účelné zachovat jednu minimální mzdu a tu automaticky valorizovat tak, aby fungovala jako limit, pod který nelze jít a zároveň odpovídá nějakému ekonomickému fundamentu v čase,“ řekl Dufek.
Analytik České spořitelny Michal Skořepa už dříve redakci sdělil, že celý systém zaručených mezd je bez ohledu na jejich počet už zbytečně detailním, mikromanažerským diktátem ze strany legislativy a státu. „Minimální mzda naproti tomu dává mzdové hladině užitečnou základnu, což platí zejména v případě českého, dlouhodobě nezdravě napjatého trhu práce,“ uvedl Skořepa.
Kolektivní vyjednávání místo zaručené mzdy
Výpočet minimální mzdy má podle vlády vycházet z predikované průměrné mzdy na další rok, kterou bude ministerstvo financí oznamovat do konce srpna. Vláda stanoví koeficient, který zohlední kupní sílu, životní náklady, úroveň a tempo růstu mezd i vývoj produktivity. Ministerstvo práce by pak do konce září stanovilo minimální mzdu na další rok. Vypočítala by se jako součin očekávaného průměrného výdělku a koeficientu. Pokud by ale hrozilo, že nově vyhlášená minimální mzda bude nižší než ta předchozí, použila by se právě naposledy vyhlášená minimální mzda.
ROZHOVOR: „Hrozí jaderná zkáza. Přestaňme se chovat jako děti.“ Jeffrey Sachs o Ukrajině, Rusku a USA
Podle Petra Dufka ostatní kategorie zaručených odměn za práci mohou mít svoji logiku ve veřejném sektoru, kde se jede podle tabulek tak jako tak. „V privátu by jejich roli mělo nahradit kolektivní vyjednávání, které v současné době institut nejnižší úrovně zaručené mzdy v podstatě nahrazuje – a je otázkou, zda to je správné. Byla by tam i větší šance na individualizaci v zájmu zaměstnanců, protože by už nešlo o plošnou tabulku pro všechny firmy na celém území bez rozdílu,“ uvedl ekonom.
Pavel Peterka z Roklenu uvedl, že je obecně proti existenci minimální mzdy. „Rozumím motivaci politické reprezentace, která se růstem minimální mzdy snaží zvýšit životní úroveň nízkopříjmových obyvatel. Je však nutné zvážit i nezamýšlené dopady podobných regulací na trhu práce. Růst minimální mzdy omezuje flexibilitu trhu práce. Je pravda, že Česká republika je z pohledu nezaměstnanosti premiantem světového formátu. Pracovní síla naopak chybí, takže tradičně skloňované obavy z výrazného růstu nezaměstnanosti mi v kontextu současné České republiky vrásky na čele zatím nečiní,“ uvedl Peterka.
Podle něj se nabízí otázka, jestli bude dostatek politické vůle minimální mzdu v budoucnu snížit v případě, že se situace na trhu práce zhorší a nezaměstnanost poroste. „Lze předpokládat, že nikoliv. Nicméně se stále jedná spíše o problém budoucí. Kde vidím prostor pro kritiku je očekávaný růst velikosti šedé ekonomiky a tzv. práce na černo, což věda opakovaně dokazuje. Růst minimální mzdy může mít i jistý vliv na růst tlaku na přesun výroby z ČR do zahraničí, popřípadě menší zájem zahraničních investorů o výstavbu svého provozu na našem území,“ dodal Peterka s tím, že nelze očekávat rychlý exodus, jde podle něj spíše o varování, že pokud podobný styl politiky bude pokračovat do budoucna, tak atraktivita české ekonomiky pro zahraniční kapitál bude klesat.
