Je potřeba rozjet evropský zbrojní průmysl. Klíčové jsou změny taxonomie a přístup bank

Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová v úterý představila plán investic do obrany až do výše 800 miliard eur. Snaha o vyzbrojení a nastartování zbrojního průmyslu však kromě peněz záleží také na změně přístupu v řadě regulací a pravidel. Jako je například taxonomie či úvěrování zbrojních projektů, upozorňuje vládní zmocněnec pro obnovu Ukrajiny Tomáš Kopečný. Souhlasí s ním i další odborníci. Zároveň je však nový zbrojní evropský "deal" příležitostí pro český zbrojní průmysl.

Evropská komise v rámci plánu REARM Europe plánuje pomoci členským státům investovat do navýšení kapacit průmyslu a investic do obrany. Část peněz půjde také přímo na vojenskou podporu Ukrajiny. 150 miliard z 800miliardového balíčku má jít na půjčky státům, které si půjčí Evropská komise a následně ji peníze jednotlivé členské státy splatí. Tento plán však ještě musí projít standardním schvalovacím procesem.

Dostatek financí však při snaze o rozjetí evropského zbrojního průmyslu není jediné důležité kritérium. Za dva důležité body považuje Tomáš Kopečný také dostupnost levných peněz pro zbrojní podniky, ale také úpravu taxonomie a náhledu na financování zbrojení. „Když máte v portfoliu víc než 5 % investic do zbraní či smrtelného materiálu, tak vám to snižuje rating a vaše peníze jsou dražší,“ uvádí jako příklad Kopečný.

Kritizuje také Evropskou investiční banku. O tom, že by právě EIB mohla změnit své fungování a více financovat zbrojní výrobu v minulých měsících mluvil i premiér Petr Fiala. Podle Kopečného s takovým programem před více jak rokem kandidovala současná prezidentka banky Nadia Calviñová, ale dosud to není vidět. Podle Kopečného by tak v nutném zbrojení mohla větší roli hrát i Evropská centrální banka.

Druhý problém rychlého rozvoje evropského zbrojního průmyslu je podle Kopečného v evropské taxonomii, která vychází z Green Dealu. „Největší problém je spojen s Green Dealem, tzv. taxonomie, která znevýhodňuje určité typy výroby. A i když se zbavíme té sociální nálepky, tedy toho, že tady 30 let platí, že kdo vyrábí zbraně, tak dělá společensky něco špatně. A ty banky na to reagují, protože jejich klienti nechtějí investovat do něčeho špatného,“ uvádí Kopečný.

V případě této změny však podle Kopečného bude hrát velkou roli i společenské nastavení, v jednotlivých evropských státech. Upozorňuje, že například ve španělské společnosti je velký akcent právě na společenskou zodpovědnost.

Podle něj se však situace například v Bruselu pomalu mění. Upozornil také na to, že v případě, že by evropský zbrojní průmysl dostal významnou finanční injekci v řádech stovek miliard eur, během pěti let by mohlo dojít k podstatnému rozvoji zbrojního průmyslu.

S tím, že důležitá pro rychlý rozvoj evropského zbrojního průmyslu je úprava regulací a a to i ekologických, vzhledem k tomu, že zbrojní průmysl je energeticky i emisně náročný, souhlasí i analytik mezinárodních vztahů Martin Jirušek. „Určitě posuzování sociálních nebo environmentálních dopadů je v neprospěch podniků tohoto typu,“ uvedl Jirušek pro Echo24. Evropská taxonomie se právě snaží o kvalifikaci udržitelných ekonomických aktivit. „Taxonomie má jako jeden z principů zásadu „do no significant aditional harm“ (nepůsobit žádnou významnou další škodu poz. red) . A tam může být problém, když navyšujete výrobu oceli, výrobu železa,“ uvádí Jirušek.

Podle něj v Evropě dojde k jistému zmírnění dalších enviromentálních regulací při snaze dekarbonizovat, ale k úplnému zastavení snah dekarbonizaci Jiruška v Evropě nedojde. Záležet bude především na vůli evropských politiků, včetně českých.

A ti v posledních týdnech snahy investovat více do obrany právě na úkor dekarbonzačních snah podpořili. „Druhá věc je to, že je evidentní, že buď budeme platit dekarbonizace a nebo výdaje na obranu. Obojí nezvládnou ani bohatší státy než Česká republika. A protože obrana je priorita, tak bychom jako Evropská unie měli přestat dávat tak šílené peníze na dekarbonizaci a investovat je do obrany,“ uvedl pro Echo24 ministr financí Zbyněk Stanjura.

Zástupci zbrojního průmyslu však upozorňují, že se v případě změn ke vztahu ke zbrojnímu průmyslu stále může jednat o běh na dlouho trať. A to jak z pohledu environmentálních regulací, tak přístupu bank. Jako příklad uvádí Jiří Hynek prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR evropské regulace týkající se například chemických provozů. „V momentě, kdy je tam jakákoliv chemická výroba, tak narážíme na dopady na životní prostředí, na pravidla REACH a ty se neustále zpřísňují. Jak chcete rozšiřovat zbrojní výrobu, jak to chcete dělat rychle, když máte svázané ruce unijními předpisy.

Jestli Evropská komise opravdu chce urychlit posilování obranného průmyslu, tak se musí podívat na tyto základní dokumenty. A já si dokážu představit i to, že by na nějakou dobu bylo i generální pardon z těchto dokumentů. Kdy by se řeklo, ano naše bezpečnost je důležitější, než Zelená Evropa, aspoň po nějakou dobu dvou let, kdy nebudeme vyžadovat tyto předpisy, stavte nové výrobní provozy,“ uvádí Hynek.

Ten také upozorňuje, že v otázce bank není problém jen s úroky, ale i přístupu k zbrojařským firmám, kdy firmy někdy mají problémy například s odesíláním plateb do zahraničí či s vedením účtu. Za další příklad omezující regulace vidí Hynek například i pravidla některých evropských dotací, například na elektromobily, mohou v podmínkách mít, že se firma nesmí podílet na zbrojním průmyslu.

Podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS), která poskytla vyjádření ČTK, však je situace ve vztahu bank a zbrojního průmyslu už dnes mnohem lepší.

Pozitivně vidí nastalou situaci pro český průmysl i Tomáš Kopečný. „Naše praktická role bude v tom, že máme silně rozvinutý zbrojní průmysl, který za posledních několik let vyrostl. Máme několik globálních aktérů, kteří mají výrobu po celém světě. CSG, Colt, to jsou globální firmy. Nebo například velkorážová munice firmy STV Group. Takže do evropského dealu bychom měli přinášet praktické zkušenosti, hlas rozumu. A měli bychom se ptát firem kolik potřebujete peněz a jaké regulace škrtnout, aby nevyráběly 500 kusů ale 3 000 kusů nějaké techniky. To do toho bude Česká republika přinášet. Pokud se to povede, tak náš průmysl a ekonomika na tom může hodně zbohatnout,“ uzavřel Kopečný.

Vývoz vojenského materiálu z ČR předloni meziročně vzrostl o více než 60 procent na 48,9 miliardy korun. Dovoz stoupl téměř trojnásobně na přibližně 11,5 miliardy korun. Licencí k vývozu vojenského materiálu ministerstvo průmyslu a obchodu udělilo 1580 do 99 zemí. Celková hodnota licencí činila zhruba 68,2 miliardy korun.