U Pirátů se hraje o moc ve straně. Špičky už odmítají toxické online politikaření

Odvolání pirátského poslance Jakuba Michálka z širšího vedení znovu oživilo problém nastavení vnitrostranických mechanismů. Michálek musel pryč po návrhu změn fungování Pirátů, které by daly více kompetencí vedení strany. Proti tomu ale členská základna dlouhodobě bojuje, podle ní jde totiž o popření principů Pirátů, kteří o závažných věcech tradičně rozhodují ve velkých stranických referendech. Diskuze o nastavení pravidel hry by se mohla stát jedním z hlavních témat lednové volby předsednictva, stranické špičky totiž o potřebě změny mluví čím dál tím silněji.

Michálka z takzvaného Republikového výboru alespoň oficiálně Piráti těsnou většinou odvolali poté, co navrhl, že by se funkce jako šéfové různých odborů nově nevybíraly v online hlasováních, ale v klasických výběrových řízeních. Předseda poslaneckého klubu Pirátů následně avizoval, že chce složit i tuto parlamentní funkci.

V čele klubu nicméně nakonec zůstal. V úterý k tomu řekl, že ve straně vnímá pohyb k lepšímu a nechce ji oslabit před blížícími se volbami. Uvedl, že Piráti spějí k reformě svého vnitřního fungování a on vnímá silnou podporu. Prostředí strany popsal jako nepříjemné až toxické, stejně tak formu internetových diskusí, které Piráti používají.

Podobné návrhy na zefektivnění rozhodování uvnitř strany přitom od jejích lídrů zaznívají pravidelně. A to především s odvoláním na potřebu být akceschopnější, ne nutně na vládní úrovni, ale především proto, aby čistě pirátské záležitosti tolik nezatěžovaly jejich členy i jinde.

Média z toho dělají kovbojku

„Reformy jsou nutné a vnímá je veliká část strany. Ostatně o vnitrostranickém uspořádání ve věci vedení odborných sekci diskutujeme od roku 2017 a řada se jich již stala. Na fungování Pirátů ve vládě či ve veliké politice to nemá vliv. Jde nám o zlepšení výkonu v zázemí,“ sdělil deníku Echo24 předseda strany Ivan Bartoš.

Podle něj nikdy nešlo o nic destabilizujícího, což mají dokazovat i solidní preference Pirátů v průzkumech. „I když některé postupy, které jsme ukotvili v našem vnitrostranickém fungování, je jistě možné podrobit revizi, už jen z toho důvodu, že z vnitrostranických záležitostí dělají vždy média neskutečnou kovbojku,“ vysvětluje.

Sám Michálek, jehož se diskuze přímo dotýká, je v něčem ještě naléhavější. „Podle mě to je hlavně spor o pojetí demokracie a rovná práva. Jestli člen, který má rodinu, koníčky a práci a nechce trávit hodiny denně u počítače nad diskusemi, má mít stejná práva a stejný hlas jako několik málo nepřetržitě online aktivních osob. Myslím, že Pirátská strana by měla reformovat svoje vnitřní fungování, abychom více pracovali na věcech důležitých pro lidi a méně energie spalovali na debaty o vnitřním fungování a aby prostředí pro práci bylo pozitivnější, bez nepřetržitých jedovatých útoků a politikaření v online prostředí,“ pojmenovává problém Pirátů.

Službou veřejnosti není neustálé hádání, ale schopnost dostatečně reagovat. Jistým reformám je nakloněn i první místopředseda Pirátů a europoslanec Marcel Kolaja.

„Každá organizace se musí vyvíjet, jinak zakrní. Jsem přesvědčen, že i v Pirátské straně existuje prostor pro zlepšení jejího fungování, abychom byli efektivnější, při zachování našich principů demokratické a transparentní strany, na kterých jsme vyrostli. Tím se od ostatních stran zásadně odlišujeme a věřím, že si toho naši voliči cení,“ myslí si.

Naopak lehce smířlivější je místopředsedkyně sněmovny Olga Richterová, která nechce dělení na „my“ a „oni“. „Cílem je co nejlépe naplňovat náš program a závazky vůči voličům. Proto napříč stranou vnímám shodu na tom, že chceme zefektivnit interní procesy a reflektovat, kam se Piráti i svět za 14 let naší existence posunuly. Debatuje se spíše o formě a konkrétních krocích, jak toho nejlépe dosáhnout,“ napsala.

Nový vyzyvatel

Spor vedení versus širší základna se zřejmě může přenést do lednového celostátního fóra Pirátů, kde se má volit vedení. Krátce po Michálkově odvolání oznámil svou kandidaturu hejtman Plzeňského kraje Rudolf Špoták, který právě chce, aby se strana víc sjednotila a upřela síly spíše na nadcházející volební rok než na vnitrostranické boje.

Podle politologa Jana Kubáčka se tyto boje do lednové volby promítnou. „Podle mě se tento spor přenese na volbu předsedy a celé se to bude jmenovat S čím Ivan Bartoš přijde,“ sdělil redakci. Dosavadní předseda bude muset najít rovnováhu mezi dostatečným důrazem na místní organizace Pirátů a celostátní vedení zodpovědné za úspěchy a neúspěchy vlády Petra Fialy, myslí si.

Rozhodl jsem se kandidovat na předsedu @PiratskaStrana🏴‍☠️
Chci, abychom táhli za jeden provaz a soustředili se na nadcházející volební rok. Odvolání @JakubMichalek19 pro mě bylo impulsem, že je čas něco změnit.#hatemanplzenskykraj

— Rudolf Špoták (@spotakruda) November 7, 2023

Roman Chytilek z brněnské Masarykovy univerzity soudí, že parlamentní strana by měla skoro určitě mít rychlejší vnitrostranické procesy, než mají Piráti. „Na druhou stranu centralizace jde spíše proti etosu této strany a důrazu i na prvky přímé demokracie. Otázka, jak má strana nejefektivněji rozhodovat, je z menší části odborná, z větší politická. Strana by měla najít odvahu o tom bez předsudků diskutovat,“ doplňuje.

Taková diskuze se patrně povede i o podobě kandidatury Pirátů do dalších sněmovních voleb. Bartoš serveru Novinky.cz totiž o víkendu řekl, že strana chce jít do klání samostatně, tedy i bez koalice ss hnutím STAN. O něčem takovém by teď nicméně museli rozhodnout i řadoví členové.

Bartoš může na sjezdu argumentovat relativně vysokými preferencemi Pirátů, které drží většinou nad 10 procenty a podle posledních průzkumů neklesají. „Určitě mu to nahraje. Bude to jeho hlavní argument,“ je přesvědčen Kubáček.

Podle Chytilka Pirátům může pomoci to, že relativně velká část vládních voličů není s poslední volbou spokojena, a současně ale nevidí alternativu. „Mezi vládními stranami jsou přitom Piráti celkem ideologicky profilovaní (sociálně progresivní, ekonomicky středoví až středopravicí), což v hodnotách české populace zhruba odpovídá těm procentům, která teď indikují, že by je volila (dokonce potenciál je i mírně vyšší),“ napsal ve vyjádření pro redakci.