Český nezájem o dotace na elektronabíječky. Polovinu peněz ještě nikdo nevyužil

Do dvou let má mít Česko elektronabíječky každých šedesát kilometrů na významných tazích. O dotace na výstavbu elektronabíječek však rozhodně není takový zájem, jak by si ministerstvo představovalo. Z dosud uzavřených dotačních výzev distributoři energií a další zájemci vyčerpali přibližně polovinu z asi 1,2 miliardy korun. Problémem, jak samo ministerstvo přiznává, je především nejistota návratnosti investic, když je Česká republika na chvostu evropského trhu s elektromobily.

Ministerstvo zatím uzavřelo výzvy u dotací na rozvoj vodíkových stanic a výzvy na rozvoj elektronabíječek ve městech a prioritních místech dálnic. „Zájem o dotace ze strany žadatelů, kdy byla v daných výzvách vyčerpána jen asi polovina nabídnuté alokace, sice není takový, abychom mohli hovořit o naší úplné spokojenosti. Vnímáme to však tak, že si žadatelé teprve snaží zmapovat příslušné dotační podmínky a že zájem v opakovaných výzvách, které budou spuštěny po letních prázdninách, snad bude vyšší,“ uvedl mluvčí ministerstva František Jemelka.

Nutnost budování elektronabíječek vychází z nařízení AFIR Evropské unie, kdy mají být pro osobní vozidla elektronabíječky dostupné každých 60 kilometrů, do roku 2030 mají stejná pravidla platit i pro nákladní elektrickou dopravu. Samo ministerstvo však přiznává, že v současnosti to chce vzhledem k počtu elektromobilů v České republice od investorů odvahu.

„Uvědomujeme si, že onen nižší zájem o dotace může být dán nižším počtem registrovaných elektromobilů v Česku. Stavět velké počty dobíjecích stanic bez ohledu na současný stav elektromobility chce velkou investiční odvahu, a ne všechny subjekty podnikající v oblasti dobíjení takovouto odvahu mají,“ uvedl Jemelka.

Jak už v minulosti ministerstvo uvedlo, síť elektronabíječek nemá sloužit jen českému elektromobilovému parku. „Evropská unie (skrze tzv. nařízení AFIR) po nás chce budovat dobíjecí infrastrukturu o parametrech, které (zejména v případě tzv. dobíjecích hubů pro nákladní vozidla) nehledí jen na stav elektromobilního parku u nás, ale vychází se i z toho, že je ČR tranzitní zemí a je třeba obsloužit i řidiče z jiných států EU,“ uvedlo v minulosti pro Echo24 ministerstvo.

Na to se soustředí i velcí distributoři elektřiny. Mluvčí ČEZu Martin Schreier uvedl, že skupina chce především budovat elektronabíječky v Praze a Středočeském kraji a na dálnicích D1, D5, D10 a D11. Zároveň se chce podle svého mluvčího soustředit na nabíječky s vysokým výkonem.

„Letos je hlavním cílem zmíněné urychlení výstavby ultrarychlých stojanů, kterých za celý rok zprovozníme více než osmdesát a jejichž počet v síti ČEZ na konci roku přesáhne hranici 100 stanic. Aktuálně je v síti ČEZ přes 50 stojanů,“ uvedl Schreier. Kolik ČEZ čerpá z dotací, nechtěl mluvčí vzhledem k dalším probíhajícím výzvám konkretizovat.

Podobně se vyjádřila Pražská energetika. „V rámci OPD3 plánujeme investovat více než 600 milionů Kč, což za stávajícího stavu považujeme za velmi významnou podporu rozvoje dobíjecí infrastruktury v ČR. Pevně věříme, že ministerstvo dopravy pro dosud nevyužité finanční prostředky provede další výzvy, do kterých se budeme moci přihlásit,“ uvedl Libor Hladík, vedoucí sekce Emobilty v Pražské energetice. Zároveň Pražská energetika uvedla, že se soustředí především na rychlé a ultrarychlé dobíječky na páteřních tazích. Nedávno totiž uzavřela memorandum s hl. městem Prahou a Škodou Auto a standartní nabíjecí stanice přenechává jim.

„Do rozvoje dobíjecí infrastruktury město v posledních třech letech investovalo cca 220 milionů korun, a to zejména v rámci přípravy sítě dobíjecích stanic na lampách pouličního osvětlení. Zasmluvněny jsou investiční akce za dalších minimálně 90 milionů. Cílem je mít v první fázi do roku 2026 cca 800 nabíječek na lampách veřejného osvětlení, každou se dvěma zásuvkami. V případě zisku dotací z evropských fondů na výše zmíněné projekty bude moci Praha investovat dalších až 500 milionů Kč,“ uvedl mluvčí magistrátu Vít Hoffman.

Je však otázka, zda budou nové elektronabíječky mít koho obsluhovat. Český trh s novými osobními vozidly byl letos desátý největší mezi zeměmi EU, s těmi naftovými pátý největší, s bateriovými elektrickými pak až osmnáctý. Podíl elektroaut na vozovém parku pak dosahuje pouhých 2,5 % , v této statistice je ČR druhá nejhorší, hůř na tom bylo už pouze Chorvatsko, vychází z průzkumu Centra dopravního výzkumu.