„Fico neudělá radikální otočku na Východ. Z protiukrajinské rétoriky ale neustoupí“

Vítězem slovenských voleb se stal Směr expremiéra Roberta Fica. Prezidentka Zuzana Čaputová uvedla, že jej v pondělí pověří sestavením vlády. Do Národní rady se dostalo šest dalších stran a to Progresivní Slovensko, Hlas-SD, OLaNO, KDH, SaS a SNS. Neuspěla tak například Republika či uskupení Sme Rodina současného předsedy parlamentu Borise Kollára. Ve slovenské politice se dají očekávat některé změny. Například odvolání policejního prezidenta Štefana Harmana. Naopak v zahraniční politice radikální odklon od současné orientace země pravděpodobně nenastane. Šéf SNS Danko odmítl vystoupení z EU či NATO, ale Robert Fico akcentoval mírové řešení války na Ukrajině. Podle politologů a sociologů dominovaly ve volbách domácí témata.

Volby na Slovensku opanoval Směr Roberta Fica se ziskem téměř 23 % hlasů a 42 mandátů ve 150členné Národní radě. Své vítězství s téměř pětiprocentním náskokem na druhé Progresivní Slovensko si zjevně patřičně užil, když tiskovou konferenci v neděli odpoledne zahájil omluvou za chraplavý hlas z oslav. „Pokud dostaneme šanci sestavit vládu, plně ji využijeme,“ uvedl Fico. Právě tam padl i dotaz ohledně zahraničně politického směřování Slovenska v souvislosti s Ukrajinou. „Lidé na Slovensku mají vážné problémy a tyto problémy jsou pro nás prioritní,“ odpověděl Fico.

Některá zahraničí média varovala před možností odklonu Slovenska od západních struktur. Například bruselský server Politico před volbami psal o strachu vlád v Evropě před dalším „evropským potížistou“, který bude blíže Viktoru Orbánovi, a psal o Ficově opozici k protiruským sankcím či odmítání vojenské podpory Ukrajiny. Podobně o volbách psal i německý list Die Zeit, ovšem s dovětkem: „Ficův pragmatismus z jeho dřívějších funkčních období, kdy Slovensko přivedl do eurozóny a do značné míry se vyhýbal rozepřím s partnery z EU a NATO, však některé z těchto obav mírní.“

Sám Fico na tiskové konferenci uvedl, že situace na Ukrajině je tragédií, ale jako řešení konfliktu vidí mírovou konferenci, o kterou bude usilovat. Později uvedl, že nehodlá měnit zahraniční směřování Slovenska. Odmítl, že by Slovensko vystoupilo Z EU či NATO. To potvrdil i jeho potencionální koaliční partner SNS (5,62 %,10 mandátů), když jeho předseda Andrej Danko uvedl, že nová vláda nebude zpochybňovat členství v EU či NATO. Zároveň však naznačil, že se může změnit rétorika například směrem k V4. „Je tu však naděje, že Slovensko bude mít pronárodní, prosociální vládu, která přinese řešení namísto chaosu a obnoví vztahy ve V4,“ řekl Danko. Ten si zároveň neodpustil popíchnutí vůči druhému Progresivnímu Slovensku (18 %, 32 mandátů). „Jsem rád, že pan Šimečka má pohled zraněného pudlíka,“ uvedl Danko směrem k předsedovi PS Michalu Šimečkovi.

Policejní prezident skončí

Že změna v zahraniční politice Slovenska nebude radikální si myslí i slovenský politolog Michal Vašečka. „Robert Fico je pragmatik, po volbách bude řada věcí vypadat jinak, představa, že by se snažil Slovensko vytáhnout z Evropské unie či dokonce z NATO, je úplně nesmyslná a to on ani úplně nechce. Je si vědomý všech důvodů, proč tam musí Slovensko zůstat. Jiná věc pak je, jestli bude Slovensko dobrým partnerem pro ostatní, tam už bych měl svoje pochybnosti. Co je ale zcela zřejmé, že Fico neustoupí ze své protiukrajinské rétoriky,“ řekl Michal Vašečka v rozhovoru, který přinese nové vydání Týdeníku Echo.

Robert Fico naopak oznámil některé změny, které se dají očekávat v domácí politice. Uvedl například, že migrační situaci především na slovensko-maďarské hranici by řešil silou. Také uvedl, že pokud bude vládnout, skončí slovenský policejní prezident Štefan Hamran a slovenský speciální prokurátor Daniel Lipšic.

O tom, že si policejní prezident může sbalit kufry a že otázka speciální prokuratury je věc debaty, mluvil v neděli i předseda Hlasu (14,7 % hlasů, 27 mandátů) Peter Pellegrini. Ten je v pozici tzv. kingmakera. Bývalý premiér se v neděli odpoledne přímo nevyjádřil, zda při tvorbě vlády podpoří Směr či Progresivní Slovensko. Pellegrini však již Ficovi k vítězství pogratuloval a uvedl, že si jsou Směr a Hlas ideologicky blízko. Podle svých slov si však nedovede představit kabinet, ve kterém by byli dva bývalí premiéři. Preferuje však třístrannou koalici, kterou považuje za stabilnější než koalici čtyř stran. Zároveň uvedl, že si nemyslí, že vláda vznikne hned. O horizontu vzniku vlády mluvil i Fico, když uvedl, že jednání potrvají minimálně 14 dní.

Uděláme vše pro to, aby se Fico nestal premiérem, zní z Progresivního Slovenska

Šéf OLaNO (8,89 %, 16 mandátů) a taktéž bývalý premiér Igor Matovič označil vládu Progresivního Slovenska za nereálnou. Zároveň uvedl, že jeho uskupení bude v opozici. Výsledky voleb označil za návrat mafie.

Do koalice se Směrem mohou teoreticky jít i lidovci (KDH) v čele s Milanem Majerským (6,82 % hlasů, 12 mandátů). Lidovci se dostali do Národní rady po sedmi letech. K výsledku straně gratulovali předseda českých lidovců Marián Jurečka. KDH sice spolupráci se Směrem před volbami vyloučilo, ale šéf strany uvedl, že o dalším postupu bude rozhodovat Rada strany. Její zasedání se uskuteční za 14 dní. Za červené čáry hnutí označil genderovou ideologii a korupci.

Liberální SaS (6,32 % hlasů, 11 mandátů) při podobném volebním výsledku přišlo oproti minulým volbám o dva mandáty. Místopředseda hnutí Karol Galek litoval, že menší strany, které se nedostaly do parlamentu, neuposlechly výzvy SaS, aby nekandidovaly samostatně a podpořily právě SaS. „Pravicové spektrum teď bude tahat za kratší konec,“ uvedl Galok.

K výsledkům se vyjádřilo i druhé Progresivní Slovensko (17,96 % hlasů, 32 mandátů), které však může skončit v opozici. „Volby vyhrál Směr. Je to velmi špatná zpráva pro Slovensko. Ještě horší by byla, pokud by se Ficovi podařilo sestavit vládu. Naším cílem stále zůstává, a uděláme pro to všechno, aby se to nestalo,“ uvedl předseda strany Michal Šimečka na ranní tiskové konferenci. Upozornil, že Progresivní Slovensko a jeho partneři mají více hlasů v Národní radě než koaliční partneři Směru. Záležet podle něho bude především na postoji Hlasu bývalého premiéra Petera Pellegriniho.