PŘEHLEDNĚ: co nového nás čeká s důchody

Důchodová reforma čelí i po překročení prahu sněmovny tvrdé kritice opozice i dalším požadavkům odborů. Od vládního návrhu prošla řadou kompromisů a to i v nejzásadnějších bodech, už za pár dní ji bude zřejmě v dřívějším termínu projednávat Senát. Přinášíme přehledně nejdůležitější změny, které má do nynějších parametrů penzijního systému přinést.

Kdo půjde do důchodu později než v 65 letech?

Zdaleka nejkontroverznější a zároveň nejzásadnější opatření chystané reformy. Po řadě dohadů a kompromisů se návrh ustálil následovně: k navyšování důchodového věku bude docházet prakticky lineárně o měsíc s každým ročníkem, nastaví se přitom nová hranice 67 let místo nynějších 65. Ročník 1966 tak půjde do penze v 65 letech a jednom měsíci, u lidí narozených po roce 1988 se důchodový věk zastropuje na 67 letech. Jiná pravidla však platí v případě žen s dětmi, nakonec však o výhodu nehledě na děti přijdou. Kdy půjde do důchodu váš ročník jsme podrobněji popisovali zde.

Kdo přijde později, dostane nižší důchod

Mezi opozicí kritizované opatření patří od začátku i zpomalení růstu budoucích důchodů. V příštích zhruba deseti letech by mělo postupně dojít ke zpomalování růstu penzí, které bude postupně dopadat na důchody přiznané mezi lety 2026 a 2035. Podle návrhu ministerstva práce má totiž docházet ke snižování zásluhové části důchodu, tedy započítávání částky z výdělků. Z plně zohledňovaného příjmu do první redukční hranice by se po deseti letech mělo brát v potaz 90 procent. Důchody tak sice mají v další dekádě růst, ale pomaleji, tedy budou se de facto oproti nynějšímu nastavení snižovat. Současně se začne zohledňovat i menší procento výdělku za každý rok. Nyní je to 1,5 procenta, nově by to pak mělo být 1,45 procenta. Během deseti let to má pak činit rozdíl přibližně osmi procent u výpočtu důchodů oproti současnému stavu.

Kdo pracuje v náročné profesi a může do důchodu dříve?

Jde o návrh, na kterém se před finálním schvalováním ve sněmovně zasekla podpora i uvnitř vládní koalice. Původně se totiž možnost odejít do důchodu dříve měla týkat asi 120 tisíc lidí, nakonec však na poslední chvíli vyhrál nečekaný kompromisní návrh. Ten ponechává dřívější penzi jen pracovníkům čtvrté kategorie, jichž je podle zdůvodnění nejvýše 15 000. Koalice se shodla na řešení, že pracovníkům spadajících do rizikových oblastí třetí kategorie mají zaměstnavatelé povinně přispívat čtyřmi procenty mzdy do třetího penzijního pilíře na individuální účty. Pokud lidé v rizikové profesi odejdou do předčasného důchodu, už v ní nebudou smět dál pracovat.

Jak bude vypadat postup do detailu se teprve ukáže. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) plánuje připravit návrh k povinnému příspěvku firem na důchodové připojištění rizikových profesí do konce roku. Poslanecká sněmovna by se úpravou příslušného zákona mohla začít zabývat v lednu.

Vyšší důchod za vychované děti se velmi rychle opět mění

Původní vládní návrh počítal s postupným zrušením nároku na výchovné (zavedeno bylo v roce 2023 a činí 500 korun měsíčně za každé vychované dítě, nárok má jen jeden z rodičů) za prvního a druhého potomka, od roku 2030 mělo náležet jen za třetí a další dítě. U prvních dvou potomků nahrazovala vládní novela výchovné tím, že při stanovení penze započítala za dobu péče fiktivní výdělek ve výši průměrné mzdy. Sněmovna výchovné na na návrh skupiny koaličních poslanců kolem Víta Kaňkovského (KDU-ČSL) upravila, dál by se mělo vyplácet jen na třetí a další dítě a na první dva potomky by je nahradilo započítání fiktivního výdělku. Má platit pravidlo, podle kterého bude výchovné činit nejméně 500 korun na dítě. U lidí, kteří získali či získají nárok na výchovné do roku 2029, tento příspěvek zůstane, ale nebude se valorizovat.

Odpuštění důchodových odvodů pracujícím důchodcům místo navyšování penze

Podle současné úpravy se důchodcům, kteří i po přiznání starobní penze nadále pracují a odvádějí sociální pojištění, navyšuje za každých 360 kalendářních dnů této výdělečné činnosti procentní výměra o 0,4 procenta výpočtového základu. Většinou se jedná o několik desítek korun měsíčně. Důvodová zpráva staví do kontrastu malý dopad na výši důchodů a administrativní náročnost na straně České správy sociálního zabezpečení, která musí jednotlivě rozhodnout o každé žádosti o navýšení. Navyšování se zruší a novela místo toho počítá s tím, že za pracující důchodce nebude zaměstnavatel odvádět svou část pojistného na sociální zabezpečení a o těchto 6,5 procenta hrubé mzdy se zvýší čistý příjem takového zaměstnance.

Minimální starobní důchod ve výši 20 procent průměrné mzdy

Na deset procent průměrné mzdy se má ze 770 korun zvednout zásluhový díl penze a deset procent má dál činit solidární základní výměra důchodu. Podle nových pravidel by tak pro představu letos minimální starobní důchod dosahoval 8800 místo 5170 korun.

Dobrovolný sdílený vyměřovací základ manželů pro výpočet důchodu

Vládní reforma počítá s dobrovolným společným vyměřovacím základem manželů nebo registrovaných partnerů, týkat se bude jen starobních důchodů. Manželé nebo registrovaní partneři se budou při přiznání důchodu od roku 2026 moci rozhodnout, že si napůl rozdělí dosažené vyměřovací základy za období, kdy oba pracovali. Při výpočtu důchodu se na ně bude pohlížet tak, jako by měli stejný příjem. Přihlášení se ke společnému vyměřovacímu základu bude dobrovolné a bude možné od něj kdykoliv – i jednostranně – ustoupit.