Čeští žáci se v matematické gramotnosti zhoršili, ukázalo testování

Čeští žáci se v matematické gramotnosti v porovnání s rokem 2018 zhoršili, v mezinárodním srovnání jsou nad průměrem, ukázaly výsledky testování PISA. Matematická gramotnost byla v loňském roce hlavní doménou testování. Stejně jako v minulosti byli nejúspěšnější žáci z východoasijských zemí a regionů. V přírodovědné gramotnosti dosáhli žáci v mezinárodním srovnání také nadprůměrného výsledku, stejně tak v případě čtenářské gramotnosti. Do testování se vloni zapojilo 81 zemí, v Česku se průzkumu účastnilo 430 škol. Výsledky průzkumu představil v úterý ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal. Upozornil na velké rozdíly mezi žáky na základě jejich socioekonomického zázemí.

Zatloukal připomněl, že pro interpretaci dat je důležité, že v jednotlivých cyklech se průměrné výsledy proměňují. Například v čtenářské gramotnosti v letech 2015, 2018 a 2022 měli čeští žáci velmi podobné výsledky, přitom v prvním roce byli žáci pod průměrem, v roce 2018 se nacházeli v průměru a v loňském testování byli nad mezinárodním průměrem. Srovnání PISA se koná každé tři roky, kvůli pandemii covid-19 se testování v roce 2021 posunulo o rok.

Průměrný výsledek většiny zúčastněných zemí se od roku 2003 do roku 2022 zhoršil, jen šest zemí dosáhlo v těchto letech srovnatelného výsledku. V porovnání s rokem 2003, kdy byla matematická gramotnost hlavní doménou, dosáhlo podle Zatloukala Česko nejslabšího výsledku.

Pokles ve výsledcích českých žáků od roku 2003 kopíruje úbytek žáků dosahujících alespoň základní dovednostní úrovně. V roce 2003 to bylo 83 procent žáků, o devět let později 79 procent a v roce 2022 poklesl poměr na 74 procent žáků. Změny jsou podle Zatloukala způsobené úbytkem žáků, kteří dosahují nejvyšších úrovní. Jejich podíl klesl z 39 procent v roce 2003 na 28 procent v roce 2022.

Výsledky testování byly podle Zatloukala ovlivněny pandemií covidu-19 a následnou uzávěrou škol. V porovnání s rokem 2018, kdy se konal poslední cyklus testování před pandemií, se ve výsledcích zhoršily všechny testované země s výjimkou Japonska, Korejské republiky a Turecka. Ty dosáhly buď lepších, nebo srovnatelných výsledků.

Výsledky podle něj také ukazují velké rozdíly mezi žáky z různých socioekonomických prostředí. V Česku se podle něj daří dosahovat výborných výsledků u žáků, kteří pocházejí z podporujícího prostředí. U žáků, které mají srovnatelné charakteristiky, ale pocházejí z méně podporujících rodin se těchto výsledků dlouhodobě nedaří dosahovat.

„Dopad rodinného zázemí, kvality rodinného zázemí na vzdělávání žáků je skutečně silný a je to vlastně to nejslabší místo našeho vzdělávacího systému,“ řekl Zatloukal. Mezi výsledky žáků z nejvíce znevýhodněných rodin a nejvíce zvýhodněných žáků byl vloni rozdíl 116 bodů. „Jen pro představu, co to znamená 116 bodů. Jsou to tři školní roky. To je rozdíl ve vzdělávacích výsledcích žáků, v jejich úrovni dovedností,“ vysvětlil.

Podle ministra školství Mikuláše Beka (STAN) je srovnání důležitým podnětem pro politickou debatu o tom, jakými nástroji lze systémově změnit základní nedostatek českého vzdělávacího systému. Je podle něj potřeba vést otevřenou debatu jak o proměně obsahu a forem vzdělávání, tak o proměně modelu financování regionálního školství.