Ruský plyn k nám teče dál. Když se to vyplatí, obchodníci ho nakupují

Dlouhodobě mluvíme o tom, že jsme se stali zcela nezávislými na ruském plynu a nahradili ho dodávkami z Norska a zkapalněným zemním plynem (LNG). Ruský plyn ale na naše území proudí, a poslední měsíce ve velkých objemech. Jak je to tedy s jeho dovozem a kdo ho nakupuje?

Podle původních tvrzení vlády přestal ruský plyn do Česka téct od začátku letošního roku, kdy ho stát nahradil plynem z Norska a zkapalněným plynem LNG z terminálů v Nizozemsku a Belgii. Dříve byla česká závislost na ruském plynu téměř stoprocentní. Podíl činil kolem 97 procent.

Až do září byl dovoz ruského plynu opravdu téměř nulový. Poté se ale situace změnila. Na data z předávací stanice v jihomoravském Lanžhotu, která znázorňují, že od října k nám začal přitékat ruský plyn, upozornil ve veřejném prostoru hlavní ekonom Trinity bank Lukáš Kovanda. „V posledních zhruba dvou měsících rozhodně neplatí, že by do Česka tekly pouze jednotky procent ruského plynu. Jsou to desítky procent. Třeba minulý pátek činil dovoz ruského plynu 54,4 procenta celkového dovezeného objemu,“ uvedl.

Od začátku října plyn na zmíněné hraniční stanici totiž už neteče z Česka na Slovensko jako předtím, ale ze Slovenska do Česka. „A to v objemu až 100 gigawatthodin denně,“ říká Kovanda s tím, že z Ruska podle něj aktuálně pochází až 40 procent plynu dovezeného do Česka.

Plyn k nám teče přes Krušné hory, kdy se jedná o plyn z terminálu na zkapalněný plyn a plyn z Norska. A až do konce září byla toto jediná cesta. Od října ale přitéká plyn i přes zmíněný Lanžhot. Sem přitéká přes Slovensko a Ukrajinu či přes Slovensko a Maďarsko, které plyn odebírají z Ruska.

Je tedy mylné se domnívat, že na naše území už žádný plyn z Ruska neproudí, jak je možné chápat z vyjádření některých vládních představitelů. Platí, že státy Evropské unie chtějí úplné odpojení od ruského plynu až v roce 2027, a že Evropská unie žádné embargo na tuto ruskou komoditu nezavedla. Naopak Rusko ukončilo dodávky do některých zemí. To se týkalo i Česka, kam ruský proudil ruský plyn plynovodem Nord Stream. Potrubí loni na podzim vyřadily z provozu exploze a dosavadní vyšetřování zatím nezjistilo, kdo je za výbuchy zodpovědný.

Plyn z Ruska nadále dovážejí Slováci, Maďaři, či Rakušané. U nich ruský plyn tvoří více než 60 procent veškerého dovoz, přičemž hlavním důvodem je pravděpodobně to, že se jim dovoz z Ruska cenově více vyplatí.

K dovozu ruského plynu se vyjádřil i ministr průmyslu Jozef Síkela. „Ruský plyn dovážet nepotřebujeme a zásoby na zimu jsme si vytvořili bez něj. Tento týden jsme z měsíčních dat ERÚ zjistili, že od října k nám přesto začali někteří obchodníci plyn z Ruska dovážet. Celkem do konce října představuje plyn z Ruska 1,2 procenta celkových dodávek za rok 2023. Dovoz ruského plynu do EU nepodléhá sankcím, protože některé země se bez něj ještě neobejdou. Považoval bych ale za správné, aby byli koncoví spotřebitelé informováni, jestli odebírají plyn od dodavatelů, kteří ruský plyn nakupují,“ vyjádřil se na svých sociálních sítích.

Trh s plynem nepodléhá regulacím, je plně liberalizovaný, proto na něm působí mnoho obchodníků, kteří mohou ruský plyn bez omezení nakupovat a následně prodávat.

Americká ratingová agentura Moody‘s Investors Service nedávno zlepšila výhled ratingu Česka z negativního na stabilní. To zdůvodnila hlavně výrazným snížením rizika v souvislosti právě s dodávkami plynu z Ruska. Hlavní úvěrový rating agentura ponechala na stupni Aa3. „Česká republika se v letošním roce stala nezávislou na ruském plynu, když jej zcela nahradila plynem z alternativních zdrojů. Poptávka firem i domácností po plynu se navíc strukturálně snížila,“ uvedla ratingová agentura.