Česká média ohrožují oligarchové a chabé zákony, ukazuje index. Hůř je na tom jen Maďarsko

Média patří v Česku k jedněm z nejohroženějších v Evropě, horší podmínky pro ně nabízí už jen Maďarsko. Vyplývá to z indexu projektu EuroMedia Ownership Monitor ze Salcburské univerzity, který se věnuje transparentnosti vlastnictví médií a svobodě tisku. Tuzemská scéna je podle průzkumu náchylná na řadu výkyvů, mezi největší problémy patří způsob volby mediálních rad nebo koncentrace mediálního vlastnictví, píší jeho autoři.

Euromonitoring využívá několik kritérií, aby posoudil, zda jsou trhy s médii v jednotlivých zemích vystaveny různým rizikům. Index má pomoci rozšířit povědomí o situaci v oblasti vlastnictví médií a ochrany svobody tisku v Evropě. Do hodnocení bylo zapojeno celkem 14 států, vedle České republiky to bylo kupříkladu Německo, Rakousko, Švédsko, Nizozemsko, Belgie, Španělsko nebo Řecko.

Hodnocení probíhá ve třech oblastech – produkce zpravodajství, distribuce zpravodajství a strategie komunikace s veřejností. Hodnota 3 znamená dobrý výkon daného státu a nízké riziko; 0 znamená špatný výkon a velmi vysoké riziko. Český trh si ve všech třech kategoriích odnesl známku mezi 1 a 2, což mu ve výsledku stačilo na konečnou hodnotu 1,45. Hůř už na tom je jenom Maďarsko s 1,18 body, naopak lépe z porovnání vycházejí i středomořské státy jako Portugalsko, Itálie či Španělsko. Průměr vychází na 1,86 bodu. Na první příčce skončilo Rakousko s 2,31 body, v závěsu za ním pak Švédsko, Dánsko a Německo.

Oligarchové i nedostatečné zákony

V otázce produkce zpravodajství obdržela Česká republika známku 1,25. Sem spadají kategorie jako mix zahraničních a domácích vlastníků, míra koncentrace vlastnictví, vliv vedení redakcí na produkci zpráv nebo názor redakce. Oblast distribuce zpravodajství zohledňuje sílu tisku, audiovizuálního nebo internetového zpravodajství, případně se věnuje síťové neutralitě. A výsledné hodnocení – 1,8. Oblast strategie komunikace s veřejností pak v zásadě zkoumá mediální zákony a informování médií o sobě samých. Známka 1,29.

Údaje odrážejí situaci k 31. květnu 2022. V pilotním projektu EurOMo Risk Index 2022 se každá oblast skládá z několika rizikových ukazatelů, které se hodnotí jednotlivě. Souhrnného skóre se dosáhne po zvážení jednotlivých ukazatelů.

Autoři indexu se také více rozepsali o jednotlivých problémových bodech české mediální scény. Jedním je způsob volby radních České televize nebo Českého rozhlasu. Ty teď volí poslanci na základě návrhů různých zájmových skupin a organizací. „Není vyžadována určitá úroveň vzdělání ani odbornosti a do kontrolního orgánu mohou být zvoleny spíše politické než odborné osobnosti. Poslanecká sněmovna má právo členy rad za určitých podmínek odvolat. Volby nepřispívají k transparentnosti, zejména vzhledem k potenciálně neprůhledným nominačním organizacím,“ poukazují tvůrci.

Kritizují také nedokonalý zákon o střetu zájmů, který podle nich nedostatečně upravuje vlastnictví médií a politik nebo další vlivný aktér může média stále ovládat prostřednictvím svěřenských fondů. Nedostatečná je také úprava digitálních zprostředkovatelů informací.

„Dalším rizikem je, že na koncentraci vlastnictví médií dohlíží pouze obecný antimonopolní úřad, pro který může být mediální sektor jednak příliš malý v kontextu jiných odvětví, jednak neprůhledný kvůli malé velikosti trhu,“ vypočítávají autoři analýzy. To podle nich může vést k nemožnosti oprávněně sankcionovat některé vydavatele nebo nezákonnou reklamu.

Pravidla pro fungování trhu jsou tak utvářena spíše formálně a na základě snah občanských iniciativ. „Občanské iniciativy, které se zabývají problematikou médií, tak mají obecně velmi omezenou právní moc k prosazování informací relevantních pro transparentnost vlastnictví médií nebo fungování médií obecně,“ uzavírá analýza.

Situaci českých médií se věnují organizace jako Nadační fond nezávislé žurnalistiky, Syndikát novinářů či Český národní výbor Mezinárodního tiskového institutu. V minulosti kritizovaly kupříkladu novelu autorského zákona, která přinutila společnosti Google nebo Facebook vypnout v tuzemsku některé své služby, nebo zrušení funkce zmocněnce pro média.