Akcie ČEZ dramaticky klesají. Vláda chystá zločineckou akci, tvrdí menšinový akcionář

Vláda ve středu schválila návrh zákona, který snižuje potřebnou většinu hlasů akcionářů pro přeměny obchodních společností a družstev. Místo dosud potřebných 90 procent hlasů všech akcionářů by nově mělo pro rozdělení firem stačit 75 procent hlasů akcionářů přítomných na valné hromadě za současného navýšení usnášeníschopnosti, která má přesahovat dvě třetiny základního kapitálu. Tím se státu otevírá možnost ovládnout energetickou skupinu ČEZ, kde má stát podíl zhruba sedmdesát procent. Krok vlády označil minoritní akcionář ČEZ Michal Šnobr za "zločineckou akci". Návrh nyní míří do Sněmovny. Na dění rychle zareagovali spekulanti, kteří začali prodávat akcie společnosti. Ty se tak od rána propadly o více než osm procent a klesly až k hodnotě 1040 korun za akcii.

Akcie ČEZ spadly za necelý týden o skoro 15 procent. Ve čtvrtek jejich cena klesla o více než osm procent. Podle analytiků tak energetická společnost jen za čtvrteční den přišla o 46 miliard své tržní hodnoty.

„Návrh vlády oslabuje důvěru investorů v tuzemský kapitálový trh. Oslabuje zejména pozici menšinových akcionářů ČEZ, což pak podrývá ochotu investorů dále akcie podniku držet. Zvýšená nejistota pak zásadně přispívá k poklesu tržního ohodnocení ČEZ. Investory už v minulém týdnu vyplašila čtvrteční analýza Raiffeisen Bank International, podle které akcie ČEZ do roka spadnou na úroveň 600 korun za kus,“ uvedl k tomu ekonom Lukáš Kovanda.

Vládní postup zneklidnil minoritního akcionáře ČEZ Michala Šnobra, nazývá je zločineckou akcí. "Tak nám proběhla ideová konference ODS plná vzletných záměrů a úsměvů, aby se hned na to vedení této strany pustilo do bezprecedentní zločinecké akce na úkor soukromého majetku," uvedl Šnobr na twitteru. Vláda podle něj zneužila postavení, jaké má vůči ČEZ, kdy vystupuje v roli vlastníka 70procentního podílu a zároveň mění zákony tak, aby mohla "zestátnit soukromý majetek".

Tak nám proběhla ideová konference @ODScz plná vzletných záměrů a úsměvů, aby se hned na to vedení této strany v osobě premiéra, ministra financi a spravedlnosti pustilo do bezprecedentní zločinecké akce na úkor soukromého majetku, zneužitím v jeden okamžik moci zákonodárné

— Michal Šnobr (@michalsnobr) May 18, 2023

Vše podle analytika Sirius Finance Ivo Bečváře nasvědčuje tomu, že jde o účelově navrženou změnu zákona, protože veřejně obchodovaných společností v ČR je jen několik. „A hranice potřebná pro některé přeměny je stanovena shodou okolností tak, aby pro stát znamenala jistotu, že si u ČEZ prosadí cokoli. Nelze totiž předpokládat, že by na valnou hromadu ČEZ dorazilo 100 procent všech akcionářů, a tudíž je vysoká pravděpodobnost, že stát se svými necelými 70 procenty akcií společnosti bude mít více než 75procentní podíl ze všech přítomných,“ uvedl.

Původní návrh ministerstva spravedlnosti počítal s potřebou 85 procent hlasů přítomných při dvoutřetinové účasti. Legislativní rada vlády v lednu přijetí této pasáže reagující na pozici státu v energetické skupině ČEZ nedoporučila.

O možném rozdělení ČEZ na dvě části, z nichž jedna by byla zcela vlastněna státem, mluvil premiér už loni s tím, že by podrobnosti mohly být známy během první poloviny letošního roku. Zmiňovalo se ovládnutí výrobní části ČEZ státem, Fiala hovořil o získání kontroly nad klíčovými elektrárnami, díky čemuž by stát měl pod kontrolou i dostavbu jaderných bloků.

„Vláda reagovala na některé podněty Legislativní rady vlády, která ty původní návrhy našeho ministerstva označila za snad vypadající, že je pouze pro jednu jedinou firmu. Proto to rozšíření,“ uvedl ministr spravedlnosti Pavel Blažek. Návrh podle něj reaguje na přijatou evropskou směrnici a také na poznatky z praxe, kde se ukázalo, že pro takzvané kotované společnosti je díky rozdrobené struktuře akcionářů realizace přeměn za souhlasu 90 procent všech akcionářů prakticky neproveditelná.

Stát vlastní v ČEZ 70 procent akcií. Už dříve premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že vláda počítá s restrukturalizací firmy, přičemž jednou z možností je její rozdělení. Cílem má být to, aby stát získal kontrolu nad energetickou infrastrukturou.