O vyšinutém otci trans hnutí: příběh jednoho experimentu
ÚHEL POHLEDU
John Money nebyl za své zločiny nikdy potrestán (ostatně se k nim ani nepřiznal, byť pravda byla dávno venku), ale jeho iracionální teorie o tom, že biologie se dá obejít, se dál šíří navzdory skutečnosti, že je vyvrátil autorův vlastní vyšinutý experiment.
Foto: Wikipedie
1
Zatykače, které dnes Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a na bývalého ministra obrany Joava Galanta, nejsou ...
ÚHEL POHLEDU: Dvojčata Bruce a Brian Reimerovi se svým velmi mladým rodičům z kanadského Winnipegu narodí na konci srpna 1965. Po několika měsících se u obou chlapců objeví menší potíž s močením. Lékař doporučí obřízku. A pak se stane tragédie. V nemocnici místo skalpelu použijí techniku kauterizace, jenže přístroj špatně nastaví a Bruceův penis v podstatě celý upálí. Rodiče jsou zničeni. Od lékařů dostanou informaci, že nebude schopný mít normální sexuální vztahy nebo „konzumovat manželství“, protože je fyzicky defektní. Co teď?
Asi o rok později sleduje jeho matka v televizi pozoruhodný pořad. Jistý lékař z Univerzity Johna Hopkinse v Baltimoru, specialista na nějakou novou biologii genderu a sexuální identitu, jsme v šedesátých letech a otevírají se netušené obzory, a to i lidem, kteří o ně nestojí, v něm tvrdí, že chlapec může být úspěšně vychováván jako dívka a dívka jako chlapec, pokud se to udělá ještě včas, tedy před třetím rokem života; všechny děti se prý rodí genderově neutrální, říká z obrazovky sebejistě ten pan doktor a paní Reimerová má pocit, že snad hovoří k ní. Tenhle člověk ostatně založil první americkou kliniku, kde se prováděly změny pohlaví. Je slavný. A jejímu zmrzačenému synovi ještě tři roky nejsou... Manžel souhlasí; vezmou obě děti a vydají se na cestu.
První setkání s Johnem Moneym později popisovali tak, že měli pocit, jako by je přijal Bůh. Všechny ty diplomy a odpovědi! I pro ně měl odpověď; Bruce je nutné vykastrovat a obléci do holčičího a dále ho vychovávat jako dívku, neboť býti mužem nebo býti ženou nijak nesouvisí s lidskými chromozomy nebo hormony, vážení, s vrozeným vnitřním nastavením; pohlaví, vlastně gender, je sociální konstrukt.
Reimerovi pocházeli z dělnického prostředí a ne úplně chápali, o čem Money mluví, ale když jim takováhle kapacita slibuje lepší život pro Bruce, udělají to. A tak to udělali. Nechali dvouletému synkovi odstranit varlata a zkonstruovat rudimentární ženské přirození, pořídili mu růžové šaty a panenky na hraní a také mu dali nové jméno: Brenda. A co především nesmíte – říct mu pravdu, hřímal John Money, o tom, kým skutečně je. Nikdy se to nesmí dozvědět.
I pro Moneyho byli Reimerovi dárek z nebes; zatím pracoval jen s hermafroditními pacienty, kteří se narodili s mužskými i ženskými pohlavními charakteristikami. Byl to právě John Money, který pomáhal zpopularizovat termín „genderová identita“; feminismus nabývá na síle a část společnosti si nesmírně přeje důkaz, že pohlaví neexistují. Bruce (Brenda) měl být jeho ověřením konceptu. Jeho úspěšným experimentem. Rozhodl se, že se postará o to, aby úspěšný byl, a taky se o to postaral, přestože byl v realitě tragickým, příšerným selháním, jehož následky nás pronásledují dodnes.
Z Bruce je tedy Brenda. Dostane panenku, čurá vsedě – někdy; později přiznal, že chtěl vždycky močit vestoje a často to zkoušel. Bere bráchovi hračky, učí se s mámou vařit. Ve škole s ním nikdo nekamarádí, později ho šikanují. Holčičí hry ho nebaví, kluci ho do hry nevezmou, protože je holka – i když divná. Bruce byl jako Brenda tak klukovský, tak drsný, že mu spolužáci říkali Pravěká žena. Bere estrogen, po něm mu pak rostou prsa. Je strašně sám. Rodina jezdí každý rok do Baltimoru na kontrolu za Moneym.
Money nejdřív konzultuje s rodiči a až pak s dvojčaty, o samotě ve své ordinaci. Zprávy o svém experimentu falšuje, bez expertizy kohokoli dalšího. Kolegové, vše jde skvěle, tvrdí, Brenda je možná trochu uličník, ale nosí šaty a vaří. Money jezdí na přednášky. Šíleně se proslaví. Jeho genderová teorie je přijata a stává se medicínskou doktrínou, takže Bruceův osud se znásobuje v osudech dalších dětí. Dostává se do učebnic endokrinologie a genetiky.
Jistěže se čas od času ozve kritický hlas, ale John Money je tak vlivný a tak psychopatický, že dokáže vydírat editory vědeckých časopisů, aby zpochybňující články nezveřejňovali. Podobně to ostatně v trans otázkách probíhá dnes. Pro Johna Moneyho vlastně nebyly ženy lidé s vlastními specifickými orgány, ale muži, kterým chyběl penis.
Pravda vyšla najevo až o desítky let později. Odkryl ji sám Bruce, když zjistil, jak o něm Money lže. Tehdy se už jmenoval ještě jinak – David – a byl (opět, stále) mužem, který se mezitím oženil, osvojil tři dcery a pracoval v areálu jatek. Prozradil kromě jiného, že je Money celou dobu za dveřmi své ordinace sexuálně zneužíval včetně toho, že nutil oba prepubertální sourozence imitovat vzájemný sexuální styk.
Návštěvy přestaly, až když to ve svých čtrnácti letech radikálně odmítli (a rodiče nechápali proč). O něco později jim přece jen řekli pravdu. Bruce prý pocítil ohromnou úlevu. Celých čtrnáct let cítil, že je něco zásadního špatně. Že je špatně on. Příběh nedopadl dobře. Oba rodiče stíhaly pocity viny, otec propadl alkoholismu, matka se pokusila o sebevraždu. Bruceovo dvojče Brian se předávkovalo drogami, Bruce se v osmatřiceti letech po neúspěšném vzepětí k novému pravdivému životu zastřelil.
Je nutné připomínat, kde začalo dnešní zmatení a pomatení s takzvaným genderem a na čem je založené: na prokázané lži psychopatického egomaniaka a pedofilního sexuálního predátora, který prováděl zločinné experimenty na dětech. Dnešní genderoví válečníci o něm samozřejmě nemluví.
John Money nebyl za své zločiny nikdy potrestán (ostatně se k nim ani nepřiznal, byť pravda byla dávno venku), ale jeho iracionální teorie o tom, že biologie se dá obejít, se dál šíří navzdory skutečnosti, že je vyvrátil autorův vlastní vyšinutý experiment.
00:02
