Nizozemci chtějí změnu. Ve volbách vítězí odpůrce islámu a EU Wilders

V nizozemských parlamentních volbách zvítězila s velkým náskokem pravicová populistická Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse, která získala 23,5 procenta hlasů. Zda se Wildersovi podaří sestavit vládu však není jasné. Analytici hovoří o několika možnostech, jednou z nich je pravicová vláda, ve které by měl významnou roli Wilders, druhou pak velká koalice mezi levicí a umírněnějšími pravicovými stranami.

Známý odpůrce islámu Wilders by se tak mohl stát příštím premiérem a vést koaliční rozhovory. Podle mnohých expertů by v roli šéfa vlády otřásl evropskou politikou. Ve svém programu vyzývá například k uspořádání referenda o vystoupení z Evropské unie či k absolutnímu zastavení přijímání žadatelů o azyl v zemi. Pro získání většiny je potřeba 76 křesel ve 150členném parlamentu.

Druhé místo ve volbách, které se konaly ve středu, zaujala s odstupem osmi procentních bodů společná kandidátka nizozemské Strany práce (PvdA) a Zelené levice (GL), jejímž lídrem je bývalý eurokomisař Frans Timmermans. Favorizovaná liberální pravicová Lidová strana pro svobodu a demokracii (VVD), kterou vede nynější ministryně spravedlnosti Dilan Yeşilgözová-Zegeriusová, skončila až třetí se ziskem 15,1 procenta.

Na čtvrtém místě s 12,8 procenta hlasů skončila strana Nová společenská smlouva (NSC), kterou založil teprve letos v létě populární poslanec Pieter Omtzigt. Volební účast podle předběžných výsledků dosáhla 77,7 procenta oprávněných voličů.

Když se ve středu večer objevily první odhady výsledků, ani samotný Geert Wilders jim nemohl uvěřit. "Musel jsem se štípnout," prohlásil poté. "35 křesel! Největší strana v Nizozemsku!" vykřikoval podle listu NL Times ve volebním štábu v malé kavárně v Scheveningenu. Ostatní strany vyzval, aby se připojily k PVV na jejich "nové cestě kupředu", která nebude zatížená "jejich vlastními stíny". Stranu pro svobodu už podle jeho slov nejde ignorovat, protože by to bylo "velmi nedemokratické" a "voliči by to nepřijali". "Budeme vládnout," slíbil Wilders přítomným ve štábu. Dodal, že je připraven být vůdcem všech Nizozemců a hledat řešení, která "jsou v souladu s ústavou a zákony“.

Geert Wilders čekal na svou příležitost velmi dlouho a do vlády evidentně chce. V posledních dnech i zmírnil svou dlouhodobou protiislámskou rétoriku. "Dobře rozumím tomu, že strany nechtějí být ve vládě se stranou, která chce protiústavní opatření," řekl ve středu poté, co začaly přicházet první výsledky voleb. "Nebudeme mluvit o mešitách, koránu a islámských školách," dodal. V jeho volebním programu nicméně figuroval i požadavek na vystoupení Nizozemska z Evropské unie a rovněž se vyjádřil proti poskytování pomoci Ukrajině.

"Je na Wildersovi, aby ukázal, že dokáže vytvořit většinu. Nevidím, že se to děje," poznamenala už v noci Dilan Yeşilgözová-Zegeriusová. Šéfka pravicové liberální VVD už před volbami vyloučila, že by Wilderse podpořila jako premiéra. Pieter Omtzigt (NSC) se již dříve vyjádřil, že by s krajně pravicovou stranou do vlády nešel právě kvůli její „protiislámské politice, která je porušováním svobody slova a svobody náboženství zakotvených v nizozemské ústavě“. Podobně se od Wilderse distancoval i lídr levicové volební koalice Timmermans.

Po výsledku voleb nicméně Omtzigt prohlásil, že cítí zodpovědnost za 20 křesel, které by jeho strana mohla získat, a že musí jít do vlády. Místní analytici přitom toto vyjádření čtou v tom smyslu, že spolupráce s Wildersem není vyloučena.

Podle agentury Reuters se nabízí několik možných budoucích řešení. Mohla by vzniknout pravicová až krajně pravicová koalice Wildersovy PVV, liberální VVD a centristické NSC spolu s několika dalšími menšími stranami. Druhou možností je velká koalice mezi VVD, opět NSC, ale s Timmermansem vedenou levicí. Dohromady by tak měly kolem 69 křesel, spolu s některou z menších liberálních stran pak většinu.

Vyjednávání mezi Yeşilgözovou a Timmermansem ale nejspíš budou velmi obtížná, protože mezi oběma stranami jsou velké rozdíly. Také by podle mnohých šlo nejspíš jen o kabinet dočasný a následovaly by další předčasné volby. Pieter Omtzigt nicméně již dříve naznačil, že by případně spolupracoval s oběma těmito stranami.

Třetí možnou variantou může být centristická menšinová vláda. V Nizozemsku obvykle vládly většinové vládní koalice, nicméně i menšinová vláda je možností, která v minulosti fungovala. VVD a NSC by se mohly dohodnout na základních bodech pro společnou vládu a v různých otázkách by pak usilovaly o většinu s podporou buď pravice, či levice. V otázkách migrace by mohli hledat spojence u PVV a dalších stran napravo, zatímco pro politiku v oblasti ochrany klimatu by se mohli obrátit na levici. Omtzigt již dříve tuto variantu nevyloučil, VVD ji nicméně považuje za velmi nestabilní.