Stanjura hodil vinařům na hlavu jejich výjimku z daně. Podle zákona to nejde

Mnohaměsíční diskuze o zdanění takzvaného tichého vína rozstřelil nový návrh Svazu vinařů – daň nezavádět, ale místo ní stanovit minimální cenu za obsah ethanolu ve víně. Nápad, který zaštítil i ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL), ale naráží u dalších podnikatelů, a poněkud kuriózně i u resortu financí.

Novinku oznámil Výborný po jednání v úterý po jednání pracovní skupiny ministerstva zemědělství společně s prezidentem Svazu vinařů Martinem Chladem.

Podle toho je sektor vinařství specifický tím, že se ho týká speciální evropská i tuzemská legislativa. Trh je zároveň podle něj velmi netransparentní a je potřeba směřovat k úpravě zákona o vinařství a vinohradnictví. „Pro nás je nesystémové, aby docházelo ke změně ve spotřební dani bez toho, abychom to řešili v rámci evropské směrnice,“ řekl na brífinku.

Poznamenal, že například je potřeba jasně definovat, kdo je malý, střední nebo velký vinař. Podle Chlada je zavedení minimální ceny ethanolu cesta, jak reagovat na rizikovou konzumaci alkoholu v kategorii nejlevnějších vín, která by zdražila.

Ze zákona to ani nejde, říká ministerstvo

V praxi by návrh znamenal zavedení minimální ceny za jednotku alkoholu ve víně. Jenže to dle resortu ministra financí Zbyňka Stanjury naráží na platnou legislativu . „Dle zákona o cenách není možné cenově regulovat zboží z důvodu ochrany veřejného zdraví,“ sdělila deníku Echo24 Petra Vodstrčilová z odboru komunikace ministerstva.

„Primárním účelem zdanění alkoholu, tedy i tichého vína, je jeho negativní efekt na zdraví. Minimální výše ceny tuto skutečnost řeší jen u nejlevnějších produktů, které se stanou nekonkurenceschopnými, nikoliv u produktů ostatních. (...) Regulace cen obecně je nástroj, který má řešit selhání trhu, ne však odlišnosti v cenách výrobků a služeb na základě jejich odlišných charakteristik“ vysvětluje dále.

Podle ní stále platí, že pracovní skupina by měla primárně zkoumat možnosti zavedení klasické spotřební daně, až vedle to by pak měla zkoumat zavedení dalších možných úprav. „Navíc v případě, že by této cenové regulaci podléhalo pouze víno, a nikoli pivo či tvrdý alkohol, je pravděpodobné, že by tato cenová regulace mohla být napadnuta jako diskriminační a účelová. Současně upozorňujeme na skutečnost, že zvýšení ceny u tichého vína, které by bylo pod minimální cenou, byť stanovenou podle obsahu etanolu, by bylo čistě ziskem prodejců či výrobců,“ vzkazuje Stanjurův resort vinařům.

Proti jsou i podnikatelé

Podle ministra Výborného se nicméně skupina má zabývat i touto novou variantou vedle zavádění spotřební daně. Chlad podotkl, že dvě třetiny spotřeby vína se dováží. Podle dat Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) byla průměrná cena vín z dovozu za první tři čtvrtletí 28,10 Kč za litr a dovezlo se přes 863.000 hektolitrů vína, což je zhruba stejné množství, jako vyrobí za rok čeští vinaři. Přes 30 procent však například tvoří víno z Maďarska, u kterého je průměrná cena za litr 15,80 Kč.

Výborný také řekl, že vláda v otázce zdanění vína sleduje více hledisek včetně zdravotního, proto je součástí pracovní skupiny i zástupce resortu zdravotnictví. Dalším kritériem je podle něho fiskální hledisko, tedy možný příjem do státního rozpočtu. Uvedl, že skupina se zabývala dopadovou studií Svazu vinařů, podle které by spotřební daň přinesla do rozpočtu asi 1,5 miliardy Kč, přičemž ministerstvo financí již dříve počítalo s více než čtyřmi miliardami korun. Studii podle Výborného zpracovaly nezávislé agentury.

To ale dlouhodobě rozporují ostatní podnikatelé, kteří poukazují na velmi silnou vinařskou lobby. „Návrh vinařů je zase dalším způsobem, jak se vyhnout férovému zdanění. Konzumace alkoholu s sebou nese velké společenské náklady a na jejich úhradě by se měli stejnou měrou podílet všichni producenti alkoholických nápojů. Spotřební daně jsou nástrojem, který stát umí aplikovat a á na to nastavený systém výběru. Není proto potřeba vymýšlet nějaké jiné způsoby, které se budou několik let připravovat,“ sdělil redakci prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza.

Nejvýše Irsko

O možnosti zavést v ČR spotřební daň na takzvané tiché víno se hovoří opakovaně, plány na jeho zdanění ale zatím vždy vyvolaly silný odpor domácích vinařů a daň dosud nikdy zavedena nebyla. Zdaněno je přitom už víno šumivé, kde se odvádí 23,40 koruny za litr.

Daň na tiché víno v Evropské unii uplatňují většinou „nevinařské“ země, výjimkou je Francie, kde je ovšem tato daň velmi nízká (v přepočtu necelá koruna na litr). Nejvyšší spotřební daň v unii uvalují na tiché víno Irsko a Finsko (v přepočtu přes 100 korun za litr).

Podle Výborného se počítá s tím, že diskuse o zdanění vína bude pokračovat v prvním čtvrtletí příštího roku. Je podle něj zároveň stále možné zavést zdanění tichého vína do konce tohoto volebního období, tedy tak, že by platilo od roku 2025.

Svaz vinařů uvádí, že v ČR je 13 900 pěstitelů révy a 1390 producentů vína, kteří ročně vyrobí 650 000 až 850 000 hektolitrů. V ČR se spotřebuje zhruba 2,14 milionu hektolitrů. Malých výrobců s produkcí do 1000 hektolitrů ročně je 91 procent, většinu vína však produkuje devět procent všech podniků, které vyrobí 73 procent domácí produkce. Spotřební daň z alkoholických nápojů loni do státního rozpočtu přinesla 14,3 miliardy korun, z toho 64 procent je daň vybraná z lihovin. Zhruba třetinu odvedly pivovary a ze šumivého vína stát vybral 553 milionů korun.