Domácí úkoly pro tuto i příští vládu na modernizaci ekonomiky: školství, soudy či daňové zákony

Premiér Petr Fiala (ODS) hovořil ve svém vánočním projevu o tom, co všechno jeho vláda udělala pro modernizaci tuzemské ekonomiky. Zmínil především rozvoj dopravní infrastruktury či energetiky a chytré ekonomiky. Oslovení ekonomové nicméně zdůrazňují, že Česku k opravdu moderní ekonomice zbývá cela řada kroků, jako je modernizace školství, soudnictví či přehledná daňová legislativa.

Premiér Fiala v projevu hovořil mimo jiné o tom, že vláda přijala potřebnou důchodovou reformu, která „i lidem mladším čtyřiceti let garantuje v budoucnu důstojnou penzi“. „Také jsme definitivně překonali obrovskou inflaci. Skončilo tedy kritické zdražování, ale bohužel to ne vždy znamená, že se ceny vrátí na předcovidovou úroveň. Proto je důležité, aby dále pokračovalo zvyšování reálných mezd,“ řekl Fiala s tím, že reálné mzdy letos vzrostly o 5 procent.

„A porostou dál, pokud Česká republika nepřestane odpovědně investovat do silnic, železnic, do rozvoje energetiky a do chytré ekonomiky,“ řekl premiér s tím, že jeho vláda se také stará, aby Česko ve světové ekonomice fungovalo jako centrum vývoje špičkových jaderných a čipových technologií, a ne jako dodavatel jednoduchých součástek. „Toto všechno jsou kroky k modernější ekonomice, vyšším platům a celkově úspěšnější zemi,“ dodal premiér.

Kolář o zdraví i naštvaný Vondra. Nejsledovanější podcasty Echo24

Předseda Výboru pro rozpočtové prognózy a analytik České spořitelny Michal Skořepa pro Echo24 řekl, že vládě premiéra Fialy se dají přiznat aspoň částečně zásluhy za postupný posun Česka z pozice pouhé subdodavatelské ekonomiky. „Konkrétně bych zmínil tři oblasti. Zaprvé vládní ochotu poměrně svižně zvyšovat minimální mzdu. Zadruhé naopak vládní neochotu otevřít stavidla přílivu desetitisíců pracovníků do nízkomzdových pozic, kterých české firmy nabízejí stále spoustu, aspoň soudě podle údajů z úřadů práce. Zatřetí negativní vládní postoj k občasným návrhům oživit daň z nabytí nemovitostí, která by dál snížila už tak dost nízkou regionální mobilitu na českém trhu práce,“ řekl Skořepa.

„Na druhé straně ale pořád ještě existuje velký prostor pro zlepšování prostředí pro vznik a rozvoj firem: je třeba zeefektivnit školství a systém rekvalifikací, zrychlit práci soudů, rušením daňových úlev a racionalizací fungování státní a veřejné správy vytvořit prostor pro snížení daňového zatížení, stabilizovat daňovou a jinou legislativu, uspíšit stavební řízení, posílit motivaci samospráv k vytváření podmínek pro usazení firem na jejich území a podobně,“ řekl

Podobně hovoří také hlavní ekonom banky Creditas Petr Dufek. „Pokud se podaří dotáhnout investice v oblasti čipů, bude to rozhodně pokrok na cestě k výrobě s vyšší přidanou hodnotou. Je to ovšem pouze jedna investiční akce, takže naše ekonomika má ještě velký kus cesty před sebou a na ní ještě spousty výzev v podobě vysokých cen energií, narůstající byrokracie spojené s Green Dealem a především deindustrializací západní Evropy,“ řekl Dufek.

NEPŘEHLÉDNĚTE: Zamotá prezident Pavel sněmovní volby? Budu ctít ústavu a zvyklosti, avizuje

„Pokud se chce česká ekonomika posunout dále, potřebuje více investic v privátním i veřejném sektoru. U těch privátních pokračuje více méně útlum, takže alespoň že ty veřejné rostou, nicméně směřují primárně k odstraňování infrastrukturního deficitu. Potřebuje ovšem i reformu školství, aby na trhu práce měla vlastně co investorům nabídnout. Můžeme tu třeba chtít vývojová centra světových firem, avšak potřebujeme k tomu kvalifikované lidi a tak dále,“ dodal Dufek.

Hlavní ekonom XTB Pavel Peterka pro Echo24 uvedl, že k urychlení konvergence české ekonomiky k té německé by bylo třeba výrazně zlepšit byznysové prostředí a deregulovat ekonomiku. „Potřebujeme také výrazně zvýšit investice do vzdělávání, vědy, výzkumu a inovací. Zásadní bude také modernizace dopravní a další infrastruktury, podpora digitálních technologií a z toho vycházející změna koncepce české ekonomiky, která je v současné době nadprůměrné závislá na průmyslu a subdodávkách pro německé firmy, kde přidaná hodnota je podstatně nižší, než například ve zmíněném technologickém sektoru. Řešit bychom měli také dlouhodobý nedostatek na trhu práce, kde dává smysl zjednodušit například zaměstnávání cizinců,“ řekl Peterka.