Začíná nová hra, boj o moc pokračuje

Přichází čas reforem. Vláda Petra Fialy nemohla využít první rok svého vládnutí k uskutečnění reforem nutných k ozdravění státního rozpočtu, který je zatížen obřím dluhem v rekordní výši téměř 300 miliard korun a především kdykoli předtím nepředstavitelnou inflací, která se blíží téměř 18 procentům.

Rusko napadlo Ukrajinu, vyvolalo energetickou krizi, která se zásadně na růstu inflace projevila, a pak byly volby, nejdřív komunální spojené se senátními, a hlavně prezidentské, ve kterých panovala obava, že by se na Hrad dostal úhlavní nepřítel vládní koalice Andrej Babiš.

Vláda Petra Fialy volila udržovací strategii a odvracela jen nejhrozivější ekonomické dopady na obyvatelstvo například stanovením stropu pro ceny energií. Svou roli spíš v pasivní domácí politice sehrálo, že Petr Fiala vedl za Českou republiku předsednictví v Evropské unii.

V Bruselu nepochybně získal uznání, i když za českého předsednictví se zvýšily a rozšířily emisní povolenky, které byly v rozporu s domácími předvolebními sliby a programovým prohlášením vlády. Zahraniční politika byla v prvních měsících vládnutí kabinetu Petra Fialy nepochybně nejvhodnější oblastí jeho dosavadního úřadování.

K paradoxům politiky pak patří to, že vláda se dočkala zvolení preferovaného kandidáta Petra Pavla, který ji právě v zahraniční politice díky svým atlantickým vazbám může zastiňovat, zatímco ji čeká těžká a nevděčná dřina na domácím poli. Reforma důchodů, jejichž vyplácení patří k největším mandatorním výdajům státu, je nutná, protože stávající stav je neudržitelný. Zvyšování věku odchodu do důchodu je výbušné téma.

Stejně tak pro udržení stavu hospodaření státu je nutné zvýšení daní, ale především omezení výdajů státu. Obojí je nevyhnutelné, ale opět v rozporu s předvolebními sliby ODS a koalice SPOLU. Pro Petra Fialu začíná nejtěžší období vlády, kabinet různými kanály testuje hloubku změn, kam může zajít. Chystaných změn je víc než šedesát. Nejvíc se ale mluví o věku odchodu do důchodu, stropu pro důchody, změně sazeb daně z přidané hodnoty a dramatickém zvýšení daně z nemovitostí.

Pro Fialovu ODS je přitom nejcitlivější zvýšení odvodů pro živnostníky, tedy pro OSVČ, kteří jsou přitom dlouhodobě páteří její volební přízně. Tedy lidí, kteří se umějí postarat sami o sebe, stát nijak nezatěžují, ale naopak jsou jeho oporou.

Je naprosto zřejmé, že vláda reformy udělat musí. Kvůli z větší části neovlivnitelným okolnostem přistupuje k reformám v půlce volebního období, což je krajně nevýhodné pro úspěch ve volbách za dva a půl roku. Fialův kabinet nám naznačuje, jak na to chce jít, ale konkrétní čísla-parametry nejsou finální. Vláda to musí udělat tak, aby neztratila přízeň svých voličů, současně musí myslet na to, že v záloze je připravena opozice v pozadí s Andrejem Babišem.

Petr Fiala navíc ztrácí trumf v zahraniční politice. Čert ví, jak se nová hlava státu bude chovat v té domácí, kde minimálně v ekonomické oblasti formuje poradce s vlivným zásahem a ambicemi. Petr Pavel se nijak ideově nebo názorově dosud neprojevoval, ale lidé za ním názory mají a postupně se projeví. Začíná nová hra, boj o moc pokračuje.