Čína testuje dělostřelectvo s umělou inteligencí, které může zasáhnout člověka na vzdálenost 16 km

Válka na Ukrajině a rychle se vyvíjející technologie způsobují závod Číny a USA ve vývoji chytrého dělostřelectva, které by pomohlo snížit náklady na válku. Vědecký tým z Pekingu provedl několik testů laserem naváděných dělostřeleckých nábojů korigovaných umělou inteligencí, které mohou přesně zasáhnout cíl o velikosti člověka na vzdálenost 16 kilometrů. Podle hongkongského listu South China Morning Post přesnost dosažená během testů předčila očekávání. Dělostřelectvo řízené AI by mohla Čína použít v případné válce s Tchaj-wanem.

Přesnost dosažená při testech byla mnohem vyšší než u všech velkých děl ve službě v čínské armádě. Podle fotografií z testů, které list zveřejnil, dělostřelecké granáty zasáhly střed terče.

„Umělá inteligence se rychle vyvíjí. Více výzkumníků používá technologii na problémy s plánováním trajektorie,“ uvedl vedoucí týmu projektu profesor Wang Ťi-jang z Pekingského technologického institutu v článku publikovaném v recenzovaném časopise Acta Armamentarii z 6. dubna.

Tradiční dělostřelecké granáty mohou dopadnout 100 metrů nebo více od cíle. Naváděné dělostřelecké granáty, které mohou během letu upravovat kurz, nyní nacházejí širší uplatnění u armád v Číně, Spojených státech a dalších zemích. Tuto munici také používá ukrajinská armáda na dělostřeleckých systémech dodaných ze Západu.

Obecně však jejich přesnost bývá omezená kvůli obrovskému množství dat v reálném čase, která je nutné vypočítat pomocí tradičních matematických modelů. Proměnné letu jako je vítr, teplota a tlak vzduchu, mohou omezit přesnost dělostřeleckého náboje do té míry, že může minout svůj cíl i o několik desítek metrů.

Počítačový čip na dělostřeleckém granátu musí být co nejjednodušší, protože musí odolat obrovskému žáru a nárazu dělostřelecké palby. Tváří v tvář takovým požadavkům musí operátoři často vyřadit cenná nezpracovaná data, aby dokončili výpočty včas, což má vliv na zmíněnou celkovou přesnost.

Namísto tradičních matematických metod nabízí umělá inteligence potenciál pro rychlejší zpracování téměř všech dostupných dat, říká Wang, a to i s ne tak výkonným čipem na granátu. Čínský tým také testoval několik modelů AI na úkolech spojených se sofistikovanými úpravami trajektorie během letu.

Vzhledem k tomu, že šrapnel z výbuchu těžkého granátu může zasáhnout člověka několik set metrů daleko od dopadu, někteří vojenští experti prohlašují, že taková přesnost je zbytečná. Podle jiných názorů by vysoce přesné dělo bylo pro Číňany velmi užitečné v případě útoku na Tchaj-wan se svým hornatým a skalistým pobřežím, ale i v městské zástavbě. Právě v městské válce by dělostřelectvo korigované umělou inteligencí mohlo zneškodnit nepřátelské jednotky nebo vozidla ukrytá v budovách s větší účinností než tradiční palebná síla a s nižšími náklady než představují řízené rakety, řekl inženýr obranného průmyslu sídlící v Pekingu, který nebyl zapojen do Wangova projektu, a nechtěl být jenován kvůli citlivosti tématu. „Pomůže to snížit civilní oběti a škody na okolních budovách. Usnadní to znovusjednocení a rekonstrukci po válce (s Tchaj-wanem)“ řekl.

Dělostřelecké granáty jsou obvykle mnohem levnější než střely nebo dokonce řízené střely a lze je rychle vyrobit ve velkém množství.