,,Zdražovat pivo, ale víno nechat bez daně?“ Restauratéři volají po zbrždění změn DPH

Restauratéři volají po zmírnění „fatálních“ dopadů možného navýšení DPH na stravování a zejména pivo. Podle analýzy dopadů by to znamenalo desítky procent propadu v ziscích a značnou hrozbu pro venkovské podniky, které čelí výraznému úbytku poptávky. Mezi návrhy je tak odklad možného navýšení, vyšší sazba na rozvoz jídel i podmínka, bez které se „nelze bavit“: zavést spotřební daň na tichá vína.

Podle analýzy Asociace malých a středních podniků by ziskovost gastronomie v případě navýšení DPH na stravování a pivo klesla o 30 procent. Již dříve upozorňovala na to, že v posledních letech se výrazně zvyšují rozdíly v tržbách podniků v Praze a velkých městech oproti vesnicím a malým obcím. S současnosti spadá stravování a točené pivo pod desetiprocentní sazbu, v případě redukce sazeb na dvě by tak mohlo poskočit na 14 %.

Podle Luboše Kastnera, který v asociaci zastupuje restauratéry, je v gastronomii v současnosti situace blížící se dokonalé cenové elasticitě, což znamená, že i nepatrná změna má výrazný vliv na poptávku. Zvýšení DPH podle něj povede pouze ke zdražení, a tak i k poklesu poptávky. „Zejména na vesnicích a menších městech přestane podnikání v gastronomii dávat smysl. Šedá ekonomika nabyde ještě větší rozměr a stát nevybere více peněz,“ uvedl. Krok ministerstva podle něj pouze „podkope nohy“ slušným podnikatelům a poškodí pivní kulturu.

Asociace vytvořila modelový příklad, kdy by se zvýšení DPH nepromítlo do zákaznických cen. Zvýšení daně na pivo, nealkoholické nápoje a jídlo by pro podniky ve městech s ročním obratem deset milionů Kč vedlo k poklesu provozního zisku o 63 procent. Pro vesnické hospody by to podle asociace znamenalo pokles o 336 procent a podnik s ročním obratem deset milionů korun by se ocitl ve ztrátě téměř 450 000 Kč za rok.

Kastner tak chce s ministerstvem financí jednat o návrhu, který by měl výrazně snížit dopady na podniky a umožnit jim delší dobu na přípravu. Sníženou sazbu 10 % u piva, jídla či nealkoholických nápojů pro přímou konzumaci v hospodách či restauracích navrhují minimálně do konce roku 2025 zachovat a dát tak podnikatelům čas na přípravu, poté navrhují místo 14 % zvýšit sazbu jen na 13 %.

Naopak přitvrdit navrhuje asociace vůči všem rozvozům jídel, venkovní konzumaci či cateringovým akcím a stánkovým prodejům, kde by se sazba měla navýšit na 21 %. Posledním bodem návrhu je pak zavést spotřební daň na tiché víno. „Nelze vést debaty o změnách v sazbách DPH, když je jedna podstatná produktová kategorie, kde míra importu dosahuje až 60%, vedena v nulové sazbě spotřební daně,“ uvádí Kastner v návrhu asociace.

To patří i mezi návrhy Národní ekonomické rady vlády z podzimu minulého roku. Pokud by došlo ke sjednocení spotřební daně na úroveň šumivých vín, podle odhadů by státní kasa mohla získat až pět miliard navíc. V případě nižší sazby pak ke dvěma miliardám. „Vinaři jsou pro politiky těžký oříšek. My jsme v NERVu poukazovali na to, že víno je jediný nezdaněný alkoholický nápoj, takže vzhledem k funkci spotřebních daní má smysl o zdanění diskutovat bez ohledu na fiskální dopad. My jsme přesvědčeni i o tom, že navzdory zájmovou skupinou deklarovanému zvýšení ceny a poklesu poptávaného množství – a ano, proto se spotřební daň zavádí – by byl přínos do rozpočtu pozitivní,“ řekl v rozhovoru s deníkem Echo24 ředitel Centra ekonomických a tržních analýz a člen NERV Aleš Rod.

Návrh na změny DPH negativně hodnotí také prezident Českomoravského svazu minipivovarů Michal Voldřich. „Připadá mi to, že se poslední vlády, opozice či koalice předhánějí, kdo dá větší ránu našemu gastro odvětví,“ uvedl. Zvyšování DPH podle něj povede k tomu, že z vesnic zmizí poslední hospody a zanikne společenský život. „Je jasné, že spotřeba piva v restauracích se tím výrazně změní. Někteří si místo toho koupí lahvové, či plechovkové pivo, nyní sice s vyšším DPH, ale cenou více než třikrát nižší, takže stát vybere na DPH zase výrazně méně,“ dodal.

DPH je dominantním daňovým příjmem státu, dlouhodobě tvoří zhruba 45 procent celkového daňového inkasa. Loni se na ní vybralo 536,2 miliardy korun, meziročně o 15,6 procenta více. Do státního rozpočtu přispěla DPH 345,2 miliardy korun. Z vybrané DPH získává 64,38 procenta státní rozpočet, 25,84 procenta připadá na obce a 9,78 procenta na kraje.