Kazetová munice z USA může být chybová, „počká“ si na civilisty. Odpor proti ní sílí

Dodávka americké kazetové munice na Ukrajinu obsahuje starší projektily, které jsou výrazně chybové. Vyplývá to z vyjádření Pentagonu. Problém je i  v tom, že nevybuchlé nálože mohou po konci války ohrozit na životě civilisty. Proti dodání či používání kazetové munice se již ozvala řada států včetně spojenců Ukrajiny a USA.Němci podle neoficiálních informací deníku Bild se dokonce chystají přijmout zákaz reexportu kazetové munice, kterou dodali do evropských zemí.

Administrativa Joea Bidena v pátek oznámila, že na Ukrajinu dodá kazetovou munici. Pentagon uvedl, že projektily, které pošle na Ukrajinu, mají míru selhání 2,35 % nebo méně, což je mnohem lepší, než je u kazetových zbraní běžné. Z vlastních prohlášení Pentagonu však vyplývá, že dotyčná kazetová munice obsahuje starší granáty, o nichž je známo, že mají poruchovost 14 procent a více, píše deník New York Times s tím, že takové kusy nemusí okamžitě explodovat. Po letech nebo dokonce desetiletích mohou zabít dospělé a děti, které na ně narazí.

Jedná se o 155milimetrové dělostřelecké granáty, z nichž každý může uletět asi 20 kilometrů, než se ve vzduchu rozlomí a vypustí 72 malých granátů, které obvykle po dopadu explodují po obvodu oválné plochy větší než fotbalové hřiště. Záběry z počátku války ukazují například útok Rusů kazetovou bombou na civilní cíl v Charkově.

A civilian district in Kharkiv being shelled by russian cluster munitions in 2022. My question is where were all these humanity advocates

pic.twitter.com/nRCnXDVzmc

— Mira of Kyiv 🇺🇦 (@reshetz) July 7, 2023

Představitelé Pentagonu uvedli, že střely, které pošlou na Ukrajinu, jsou vylepšenou verzí typu použitého v operaci Pouštní bouře v roce 1991. Skutečnost je však podle listu NYT o něco složitější. Střely, které jsou posílány do Kyjeva, mohou doletět dále než dřívější verze, ale obsahují stejné granáty, u nichž byla míra nehodovosti, kterou Pentagon označil za nepřijatelně vysokou.

Armádní plukovník ve výslužbě vyškolený v oblasti zneškodňování bomb Al Vosburgh pro NYT uvedl, že jakmile na Ukrajině ustane střelba, bude zapotřebí masivní vzdělávací kampaně, která bude civilisty varovat před riziky nevybuchlých granátů, než se budou moci bezpečně vrátit domů. Největší operační starostí ukrajinských vojáků je podle něj to, že nefunkční granáty, které po těchto střelách zůstanou na zemi, nelze bezpečně ručně přemístit.

„Musíte si dát velkou práci s jejich odklízením, protože se s nimi nesmí hýbat,“ řekl Vosburgh, který nyní vede neziskovou skupinu Golden West zabývající se odminováním. „V oblasti, která jimi byla nasycena, najdete spoustu šrotů, takže jejich likvidace je pomalý a metodický proces,“ dodal Vosburgh.

Odpor proti kazetovým zbraním i mezi spojenci

Proti americké dodávce kazetové munice se ozvala řada představitelů spojeneckých mocností i organizací. Proti je například generální tajemník OSN António Guterres. Více než 120 zemí včetně Česka, Velké Británie či Španělska se navíc v minulosti v Úmluvě o kazetové munici zavázalo, že tuto munici přestane vyrábět. Dohodu nepodepsaly například USA, Indie nebo Brazílie, ale ani Rusko a Ukrajina, které obě podle mezinárodních pozorovatelů tento typ munice již od loňského února, tedy od začátku ruské invaze, použily.

Právě španělská ministryně obrany Margarita Roblesová se proti dodávce ostře ohradila. „Španělsko má kromě pevného závazku vůči Ukrajině také pevný závazek, že určité zbraně a bomby nemohou být dodávány za žádných okolností,“ řekla Roblesová novinářům v Madridu. „Ne kazetové munici a ano legitimní obraně Ukrajiny, která by, jak chápeme, neměla být prováděna pomocí kazetové munice,“ dodala.

Britský premiér Rishi Sunak připomněl, že Británie je signatářskou zemí zmíněné úmluvy a užívání kazetové munice důrazně nedoporučuje. Dodal ale, že Británie bude Ukrajinu nadále podporovat. „Budeme se i nadále podílet na podpoře Ukrajiny proti nezákonné a nevyprovokované invazi Ruska. To jsme již udělali tím, že jsme poskytli těžké bojové tanky a nejnověji i zbraně dlouhého doletu. Doufejme, že všechny země mohou pokračovat v podpoře Ukrajiny,“ uvedl Sunak.

Proti Bidenovu rozhodnutí se ohradili i někteří demokratičtí představitelé. List The Guardian cituje kongresmanku Betty McCollumovou, která krok označila za „zbytečnou a strašlivou chybu“. „Tyhle zbraně bychom měli z našich zásob zlikvidovat, ne je vyhodit na Ukrajinu jako odpad,“ uvedla McCollumová.

Ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov uvedl, že tato munice pomůže zachránit životy ukrajinských vojáků. Dodal, že Ukrajina bude vést přísnou evidenci o jejím použití a vyměňovat si informace se svými partnery. Kyjev se zavázal, že munici nepoužije v Rusku nebo v městských oblastech.

Ruský velvyslanec Anatolij Antonov kritizoval předání těchto zbraní Ukrajině. „Krutost a cynismus, s jakým Washington přistoupil k otázce předání smrtících zbraní Kyjevu, je zarážející,“ citovala Antonova agentura TASS. „Nyní bude vinou USA po mnoho let hrozit, že nevinní civilisté budou vyhozeni do vzduchu municí, která selhala,“ dodal.