Jurečka připustil změny v důchodové reformě, lidem by se mohla penze prodloužit

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) připustil ve středu možné změny v návrhu důchodové reformy. Jednou z nich by mohlo být prodloužení důchodového věku na čtvrtinu života, což by podle predikce přidalo několik měsíců navíc strávených v penzi. Počet seniorů má zároveň být v polovině století asi o 200 tisíc vyšší, než se předpokládalo před pěti lety a o asi milion více než nyní.

Ministr Jurečka na tiskové konferenci avizoval, že v rámci koalice se bude ještě jednat o možných změnách ve znění důchodové reformy. Tou klíčovou by mohlo být, že v důchodu by lidé měli strávit jednu čtvrtinu života, podle predikce by penzi pobírali přes 22 let. Nyní se počítá s tím, že by lidé v důchodu byli průměrně asi 21,5 roku. Řeč je v tuto chvíli o současných padesátnících. „Umím si tuto úpravu představit. Budu to chtít projednat na koaliční úrovni,“ připustil ministr práce s tím, že jednání budou probíhat v průběhu června a července.

Počet seniorů bude zároveň v polovině století asi o 200 000 vyšší, než se před pěti lety předpokládalo. Přesáhnout by mohl 3,3 milionu. Bude tak téměř o milion vyšší než teď. Ukázala to nová zpráva o stavu důchodového systému a jeho předpokládaném vývoji, kterou dnes na tiskové konferenci Jurečka představil. „Predikce, která byla, se posunuje. Počet starobních důchodců bude ještě vyšší. Má na to vliv posun doby dožití. Je pozitivní zpráva, že se budeme dožívat vyššího věku. Bude tu výrazný nárůst počtu lidí, kteří budou pobírat starobní důchod,“ uvedl Jurečka.

Starobní důchod nyní pobírá zhruba 2,4 milionu lidí. Počet začne výrazně růst po odchodu silné generace Husákových dětí ze 70. let do penze. Zvedat se začne od poloviny příštího desetiletí. Podle nové zprávy bude penzistů od 30. let přibývat rychleji, než se před pěti lety očekávalo. Třímilionovou hranici počet překročí o několik let dřív – asi v polovině 40. let. Kolem roku 2060 by měl být nad 3,3 milionu. Po odchodu Husákových dětí začne klesat. Pokles by měl být ale také mnohem menší, než se předpokládalo.

„Tyto informace podtrhují to, že důchodová reforma je nezbytná a nutná. Říkat, že se vývoj zázračně a nepředvídatelně změní ve prospěch důchodového systému, aby se deficity začaly snižovat – tak tyto informace ve zprávě nejsou,“ uvedl ministr.

Systém důchodového pojištění skončil loni v dosud nejvyšším deficitu 72,8 miliardy korun. Je to kolem procenta HDP. Beze změn by se propad do poloviny století dostal na pět procent HDP. Nová zpráva zlepšuje bilanci, uvádí schodek kolem tří procent HDP. „Pět procent HDP je to bez loňských změn, tři procenta po nich. S dalšími změnami a reformou se dostáváme pak na minus jedno procento HDP,“ uvedl Jurečka.

Vláda loni prosadila návrat k pomalejší valorizaci penzí o třetinu růstu reálných mezd místo o polovinu či zpřísnění podmínek pro předčasné penze. V projednávané reformě má ke zlepšení kondice systému přispět posouvání věku odchodu do penze a nižší výpočet nových důchodů. K udržení schodku soustavy na procentu HDP přispívá i vysoká zaměstnanost či příliv cizinců včetně uprchlíků z Ukrajiny, dodal Jurečka.

Důchodový věk se zvyšuje už teď. U mužů je to o dva měsíce ročně a u žen obvykle o čtyři měsíce. Ve 30. letech by se měla hranice dostat na 65 let. Podle návrhu reformy by se měla pak stanovit každý rok lidem, jimž bude zrovna 50 let podle očekávané doby jejich dožití. Posouvat by se mohla nejvýš o dva měsíce ročně. Rostla by nepravidelně – některým ročníkům o měsíc, jiným o dva měsíce či vůbec. Demografové navrhují pomalejší a pravidelné zvedání o měsíc ročně.

Výdaje systému by pak ale byly vyšší. Schodek by se mohl v polovině století prohloubit z odhadovaného procenta HDP o několik desetin procenta, tedy v dnešních částkách až o pár desítek miliard korun. Přesné dopady ministerstvo práce teď počítá.

Opozice současné znění cupuje

Opozice současný návrh ostře kritizuje. Šéfka poslanců hnutí ANO Alena Schillerová například řekla, že jde o „diskreditaci pojmu důchodová reforma“. „Pilířem navrhovaných změn je zkrátka a dobře surové poškození budoucích důchodců. Při plném náběhu změn v roce 2050 a dál si vláda od důchodců odkloní podle předkládací zprávy 170 miliard korun každý rok. Ať už prodloužením odchodu věku do důchodu nebo snížením výměry penzí,“ řekla Schillerová s tím, že pro hnutí ANO je to naprosto nepřijatelné, aby se odchod do důchodu prodlužoval kvůli „nějakým kafkovským tabulkám prodlužování života“.

„Délka zdravého života Čechů se za posledních padesát let prakticky nezvýšila a nevypadá to, že by to v dalších 50 letech mělo změnit,“ dodala Schillerová, která zároveň opakovaně uvádí, že ministr Jurečka dosud nepředložil data, která by dokazovala nutnost posouvat věk odchodu do důchodu.

Šéf SPD Tomio Okamura obvinil během prvního čtení reformy tradiční vládní strany, mezi něž zařadil ODS a KDU-ČSL, že v minulosti „rozházely“ peníze na důchody tím, že umožnily „masivní rozkrádání státního majetku“. Koalice podle předsedy SPD uměle udržuje vysokou míru inflace, nesnižuje výdaje státu a jeho příjmy nehledá jinde než ve zvyšování daní. Za „zcestné“ označil Okamura úvahy o komerčním důchodovém připojištění.

„Ty peníze prostě jsou, jen je nechcete vidět. Pokud nemáte peníze, začněte vymáhat dluhy,“ řekl Okamura. Podle něj by Česko mělo například vymáhat reparace po Německu za škody způsobené druhou světovou válkou. „Povinností je důchodcům pomáhat, ne je oškubat,“ uvedl také Okamura. Poukazoval na to, že lidé by přes zvyšující se průměrný věk dožití neměli šanci si penzi užít ve zdraví. Ženy v Česku podle Okamury v průměru dožívají ve zdraví 64 let, muži 62,7 roku.